Datová žurnalistika: Kdo byl největší polistopadový řezník českých knihoven?

Datová žurnalistika: Kdo byl největší polistopadový řezník českých knihoven?


Příspěvek četlo 1719 lidí.

Reznicke_Rukavice

V předminulém roce vydal Fond Otokara Motejla velmi zajímavou publikaci: Příručku datové žurnalistiky. Knihu doporučuji k přečtení, můžete si ji přečíst zde.

Narozdíl od klasické žurnalistiky, která je postavená na událostech, je datová žurnalistika postavená na – datech.

Podstata žurnalistické práce v případě datové žurnalistiky spočívá ve vyhledání dat, v jejich analýze, vizualizaci a zejména informačnímu vytěžení a interpretaci. Kniha mne inspirovala k napsání tohoto článku: Ukázat si princip datové žurnalistiky na konkrétním příkladu, na datech Ministerstva kultury, přesněji na evidenci knihoven registrovaných na Ministerstvu kultury. Zkusil jsem zanalyzovat evidenci Ministerstva kultury a zjistit, za jakého ministra kultury došlo k největšímu počtu zrušených knihoven, tzn. kdo byl největším řezníkem a hrobařem českých knihoven. Uvidíme, jak průzkum dopadne.

Evidence knihoven na MK 

Evidence knihoven registrovaných spadá pod Ministerstvo kultury. Můžete si ji stáhnout zde. Nejedná se o žádnou sofistikovanou databázi, pouze o jednoduchou excelovskou tabulku.  Forma ani formát dat není až tak podstatný.  Podstatné je jen to, zda údaje, které nás zajímají, jsou ve zdrojových datech vyplněna.

Zajímá mne pohled na počty zrušených knihoven za jednotlivé roky, excelovskou funkcí IF postačí „vyčárkovat“ záznamy, kde došlo ke zrušení. – A „čárky“ následně prostřednictvím excelovské funkce SUM vysčítat za jednotlivé roky.

Dokument jsem si proto upravil do následující podoby.

Údaj již postačí jen přenést do grafu:

 

Pocet_zrusenych_knihoven

 

Kdo je tedy největším řezníkem českých knihoven?

Nyní si doplníme další dimenzi: Roky působení jednotlivých ministrů kultury. Jako datový zdroj můžeme použít Wikipedii.

Z evidence vyplývá, že největší počet zrušených knihoven byl v roce 2008 – celkem 84 (sic!) zrušených knihoven za jediný rok. Kdo byl v té době ministrem kultury? – Zatleskejme dámy a pánové, titul největšího řezníka českých knihoven vyhrává Mgr. Václav Jehlička!

Mgr. Václav Jehlička zahájil svou politickou kariéru v ODA, pak přešel do KDU-ČSL, aktuálně je členem strany TOP09.

Dárek pro řezníka

V reakci na minisoutěž, tomuto bývalému ministrovi kultury, úplně ze všech nejlepšímu řezníkovi českých knihoven zasílám do místa jeho bydliště spolu s poděkováním za celou republiku symbolický dárek, použité řeznické rukavice:

Reznicke_Rukavice

Zde můžete, pokud chcete, panu řezníkovi snížit rating.

Kontext rušení knihovní sítě

Z námi připravených statistik vyplývá, že od roku 2003 (starší evidenci nemám k dispozici) bylo zrušeno v ČR neuvěřitelných 354 knihoven, což je ohromující číslo.

Knihovní síť vznikala za první republiky. Sám T.G.Masaryk tenkrát prosadil zákon, který nařizoval, že v každé obci má vzniknout knihovna. Masaryk byl totiž politik, který plánoval pro svůj národ budoucnost a hleděl dopředu. Uvědomoval si, že stát nebude funkční, ekonomicky soběstačný bez celkové kulturní reformy. – A ta změna nemůže nastat jen tak – sama od sebe – je pro ni třeba vytvořit vzdělávací infrastrukturu. Touto informační infrastrukturou měly být školy a především knihovny. Tyto knihovny měly zprostředkovat i do té nejzapadlejší obce výběr toho nejlepšího ze světové kultury. Vznikající knihovny měly rovněž za úkol být zdrojem informací a osvěty pro místní obyvatele. Měly přinášet praktické zdroje informací pro reformu zemědělského obdělávání půdy, lidová četba měla za cíl vést lidi k přemýšlení  a k vlastenectví. Masarykovi se plán podařil. Knihovny se staly zdrojem obnovy regionů, staly se nástrojem reformy celé společnosti a budování státu. Zejména v nerozvinutých oblastech jako byla Podkarpatská Rus, byly tyto instituce, spolu se školami doslova jízdenkou do civilizace. Masaryk si narozdíl od současných politiků, jako je třeba řezník knihoven, uvědomoval, že pro správný chod společnosti je nezbytná tzv. vertikální sociální mobilita. Nadané dítě, které se narodí v té nejzapadlejší obci republiky musí mít možnost  uspět a dostat se úplně nahoru. Pokud jsou všechny možnosti zrušeny a dotyčný nafasuje motyku, u níž skončí – bez možností ve společnosti uspět, nastává ve společnosti velmi vážný problém.

Pokles čtenářské gramotnosti

Než přejdu k závěru, dovolím si ke svému grafu doplnit i další graf – graf OECD, z něhož je patrná rychle klesající čtenářská gramotnost českých dětí. Můžeme diskutovat o dopadu nástupu počítačů a televize, ale z grafu OECD je jasně patrné, že zhoršování v ČR je podstatně rychlejší než v jiných zemích. Proč se na korelaci s rušením knihoven některý novinář nezeptá našeho řezníka?

vysledky_cteni

Celou studii OECD si můžete prostudovat zde.

Mé hodnocení je jednoduché: S tímto trendem nebudeme mít znalostní ekonomiku v České republice nikdy.

Co znamená zrušit knihovnu – ekonomicky?

Pojďme si ještě zrekapitulovat, co to znamená zrušit knihovnu ekonomicky. – Nejde jen o zrušení jednoho nekomerčního veřejného prostoru, o zrušení infrastruktury, jak jsme o ní hovořili výše. Uvědomme si, že se jedná se o zmaření všech investic (a značných), které stát do dané knihovny nainvestoval. Upozorňuji na to z toho důvodu: věřím, že kdyby byla tato dimenze promítána do business modelu rušení knihoven, nebylo by jich jistě tolik rušeno.

Jak z toho ven?

Osobně bych nespoléhal jen na stát. Spoustu věcí můžeme udělat sami. Třeba někoho z vás inspiruje projekt, který jsme rozeběhli – založili jsme v naší obci knihovnu a pomáháme se zakládáním i dalších knihoven. Bližší informace o našem projektu si můžete přečíst zde. Samotného mne překvapilo, jak velký ohlas tento projekt má. Od doby, kdy jsme tento projekt spustili, jsme pomohli takto založit čtyři nové knihovny. Není to mnoho, není to málo. Z každé mám radost. Knihovnu je možné založit i způsobem, který není příliš náročný na peníze. Otevřeno může být třeba jen jednou týdně. Knihovnu můžete propojit s klubovnou pro děti, s počítačovým nízkoprahovým klubem nebo se sportovním oddílem. Variant realizace je mnoho.

Matematika nás učí, že i málo je přesně nekonečněkrát více než nic. Vznikne příští knihovna ve Vaší obci? Záleží na vás.

V kategorii Kultura

Příspěvek četlo 1719 lidí.
Příspěvek zaslal/a Vitezslav Praks on 31.12.2013

Diskuze ke článku

Jméno(povinné)

E-mail(povinné)

Web

Komentáře

Další příspěvky