Příspěvek četlo
550 total views
Kontext
Petr Ješátko, St: “Zdravím a posílám několik fotek, které mi hosté, resp. lesník z hospodářského lesa, poslal s tím, jak je zděšen, že v Národním parku Šumava v tomhle vegetačním stupni, tedy hranice 7. a 8. LVS je k výchovným těžbám používána tahle těžká technika, tedy harwestor. V letech okolo r.2000, když jsem chodil v Trojmezenském pralese a na Smrčině s ing. Igorem Míchalem (později jsme byli mezi zakládajícími členy FSC pro certifikaci lesů ČR) jsme se bavili o péči o les. V té době V I.zonách NP v těchto lokalitách vyznačovali ke kácení stromy “napadené kůrovcem” lesníci pod vedením Zatloukala, Heřmana a Juhy. Já jsem to odmítl. V té době jsme se bavili s přítelem Míchalem o lesnictví a dokladoval jsem mu, že jsem i před r. 1989 hospodařil bez holin. Zároveň jsem velice, jako většina ekologicky jednajících lesníků, ocenil jeho knihu Obnova ekologické stability lesů a stať o švýcarském způsobu. Nazývali jsme to neviditelné lesnictví. I to byl můj postup v národním parku. Igor Míchal se musí obracet v hrobě, když současné vedení pod ředitelem hlásajícím ochranu přírody devastuje těžkou technikou tyto porosty. Jsem doslova zhnusen, kam to v Národním parku Šumava dospělo. Petr Ješátko st.
Odpověď šéfa parku, Pavla Hubeného:
“Zdravím, pane kolego! Vaši zprávu jsem přeposlal kolegovi Kozlovi, aby se vyjádřil k detailům. Než odpoví jen má stručná reakce: my teď jdem hodně do těchle mladých porostů, které jsou díky kalamitním těžbám dlouhodobě ponechané samy sobě. Rozhodli jsme se, že do nich bude nezbytné zasáhnout, neboť hrozí jejich plošný kolaps ( jsou husté, bez probírek a prořezávek, často z velké části sloupané, s krátkými korunami apod.) V zásadě děláme něco podobného jako v KRNAPu v rámci projektu “stabilizace porostů”. Cílíme to k tomu, abychom zachovali pilířové stromy (silné předrostky s hlubokými korunami) a podrostlé stromy s tendencí pomalého růstu a přitom abychom vytvořili prostor pro vytvoření hlubokých korun u ponechaných stromů. Někde to souvisí s uvolněním prostoru pro starší podsadby. Použití harvestoru nepovažujeme za nesmyslné – je efektivní, šetrné a rychlé. Na tu těžbu jsme dostali upozornění už dříve a provedli jsem zde několik kontrol s tím, že použitá technologie odpovídá potřebám a nelze ji považovat za nešetrnou či nevhodnou (zejména při porovnání s tím, jak vypadají lesy po těžbě např. v působnosti městských lesů KH kolem Danielky).
Je nepochybné, že mokrý sníh může dál porost selektovat – to ale už dělal před zásahem – v řadě těchto porostních skupin je velká řada souší po kmenových zlomech způsobených právě mokrým sněhem. Naším cílem je riziko plošného rozpadu do budoucna minimalizovat, nikoli ho zvyšovat.
Navrhuji, abychom se tam sešli a podívali se do toho lesa společně. Termín nechám na Vás, prosím ale o jejich větší počet, rád bych se zúčastnil také.
Děkuji za pochopení!”
Pavel Hubený
V kategorii Šumava
Příspěvek četlo
Příspěvek zaslal/a Vitezslav Praks on 26.10.2014
