Příspěvek četlo
604 total views
Je obecně rozšířená představa, že pokud úředník rozhodne v rozporu se zákonem, nemůže stát / občan po daném úředníkovi či zastupiteli vymáhat škodu.
Není to pravda. Odpovědnost upravuje zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem.
Právě u tohoto zákona nyní navrhují poslanci novelizaci směrem k věštímu zpřísnění. Cituji pasáže z důvodové zprávy k tomuto zákonu, které mne zaujaly.
Aktuální stav
“Stát odpovídá za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci nepodřízeným subjektům – fyzickým i právnickým osobám. Pokud stát, jeho organizační složky anebo v širokém pojetí „orgány veřejné moci“ vydají nezákonné rozhodnutí nebo se dopustí nesprávného úředního postupu, nesou za škodu vzniklou v souvislosti s takovým pochybením odpovědnost.”
“Pokud stát na základě citovaného předpisu uhradí škodu konkrétní fyzické či právnické osobě (poškozenému), již podle stávající právní úpravy má právo požadovat regresní úhradu od těch, kteří se podíleli na vydání nezákonného rozhodnutí nebo na nesprávném úředním postupu, pokud byli k vydání rozhodnutí nebo k úřednímu postupu oprávněni (§ 16, § 17, § 23, § 24 zákona). Stát, úřední osoby či územně samosprávné celky tak mají právo na regresní úhradu po zodpovědných osobách, jež se na vydání nezákonného rozhodnutí nebo na nesprávném úředním postupu podílely.
Co je cílem novelizace
V důvodové zprávě se dále uvádí: “Výslovná textace zákona ovšem vyvolává interpretační nejasnost, zda je povinností státu (územně samosprávných celcích) nárok na regresní úhradu požadovat povinně anebo zda se jedná pouze o možnost takového postupu (nikoli povinnost). Z obecné povinnosti státu i územně samosprávných celků postupovat s péčí řádného hospodáře vyplývá, že zákonné zmocnění vymáhat škodu, kterou stát či územně samosprávné celky uhradily při výkonu veřejné moci poškozeným, je povinností k takovému postupu. Explicitní vyjádření této povinnosti v platném znění zákona (slovy „může požadovat“) ovšem zásadu povinného vymáhání regresu minimálně v interpretační rovině podlamují. Je obecně známou skutečností, že stát tuto škodu až na výjimky nevymáhá, přičemž nelze přisvědčit domněnce, že se tak děje z důvodu nesplnění podmínek pro její vymáhání. Je proto vhodné výslovně zpřesnit, že takový postup je striktně povinný.”
“Vědomí, že stát a územně samosprávné celky musí povinně vymáhat regresní úhrady, tak přinese efekt nejen finanční do veřejných rozpočtu, ale i pozitivní dopad výchovný a preventivní ve vztahu k osobám, které vykonávají svěřenou moc. Lze důvodně předpokládat, že riziko osobní majetkové odpovědnosti za nezákonná rozhodnutí či nesprávný úřední postup slouží jako pozitivní nástroj ke zvyšování kvality výkonu veřejné správy.”
Stanovisko vlády je nesouhlasné
Typicky hnutí ANO používá protikorupční rétoriku, skutečné jednání je však přesně opačné. Stejně jako i u ostatních protikorupčních iniciativ:
Politici před volbami slíbili protikorupční zákon. Teď ho potápějí
Poslanci ANO nepodpořili návrh na protikorupční opatření na Homolce
Oživení: Poslanec za ANO blokuje zákon o zveřejňování smluv na internetu
Krnáčová zbrzdila smlouvy na internetu. Do voleb nebudou
Návrh úpravy tohoto zákona již vláda projednala a vydala k němu nesouhlasné stanovisko. Ke zpřísnění a zlepšení stavu tedy zjevně nedojde.
Jak využít možností stávajícího zákona
Vynikající studii na téma odpovědnosti úředníků a zastupitelů zpracovala nezisková organizace Ekologický právní servis.
Jak využít alespoň stávajícího zákona z pohledu občana, je popsáno zde.
V kategorii Legislativa
Příspěvek četlo
Příspěvek zaslal/a Vitezslav Praks on 29.12.2014
