Návrh zákona o „ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu“

Návrh zákona o „ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu“


Příspěvek četlo 798 lidí.

Ministerstvo financí připravilo Návrh zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu, k přečtení zde.

Jedná se o koncepční dokument strategie prevence a řešení krizí na finančních trzích: není to tak dlouho, co jsme měli finanční krizi, proto je zajímavé si dokument přečíst.

Na státní pomoc finančnímu sektoru jsme tedy očividně legislativně připraveni.

Obligátně vybírám z důvodové zprávy informace, které mne zaujaly.

 

Návrhem zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu (dále jen „ZOPRK“) se implementuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků (dále jen „BRRD“).

 

Směrnice BRRD  je sekundárním právním aktem Evropské unie (dále jen „EU“) stanovujícím rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí, tj. bank a spořitelních a úvěrních družstev, některých investičních podniků, tj. obchodníků s cennými papíry, a některých dalších osob, jsou-li členem stejné skupiny jako úvěrová instituce nebo investiční podnik.

 

Hlavním cílem BRRD je zajistit harmonizaci řešení selhání bank, družstevních záložen a obchodníků s cennými papíry (dále souhrnně „instituce“) a dalších vymezených osob a tím naplnit doporučení Rady pro finanční stabilitu (FSB), požadující vytvoření nástrojů, které mají zaručit, že náklady selhání dané instituce nesou zejména její akcionáři a věřitelé, a nikoliv daňoví poplatníci. Pro tento účel BRRD současně zavádí i preventivní postupy a instituty, které se vztahující k době před vznikem samotné krize.

 

Navrhovaná právní úprava

Na základě zkušeností z proběhnuvší finanční krize je zřejmé, že oblast řešení selhání subjektů působících na finančním trhu není s ohledem na ochranu finanční stability a jiných veřejných zájmů v dostatečné míře legislativně zakotvena. Řešením tohoto nedostatku by měla být navrhovaná právní úprava.

Orgán příslušný k řešení krize a jeho pravomoci

Orgánem příslušným k řešení krize je Česká národní banka.

Česká národní banka jako orgán pro řešení krize dostává široké spektrum pravomocí, které mají zaručit efektivní řešení selhání povinné osoby:

–          převod činnosti, který spočívá v převodu nástroje účasti na povinné osobě nebo převodu jejího majetku či závazků na nového nabyvatele;

–          překlenovací instituce, jejíž funkcí je nabytím nástrojů účasti na povinné osobě nebo nabytím jejího majetek a závazků zachovat poskytování hospodářsky nebo systémově významných činností dané povinné osoby;

–          osoba pro správu aktiv, jejímž účelem je zhodnocení majetku převedeného z povinné osoby za účelem uplatnění postupů podle insolvenčního zákona vůči němu nebo za účelem jeho následného prodeje;

–          odpis a konverze odepisovatelných závazků, kterým lze za účelem krytí ztrát povinné osoby snížit nebo úplně zrušit podíly společníků (akcionářů), konvertovat pohledávky věřitelů na podíly (akcie) povinné osoby a taktéž snížit nebo úplně odepsat pohledávky věřitelů vůči povinné osobě;

–          správa pro řešení krize, kterou Česká národní banka převezme řízení povinné osoby v podobném rozsahu, jako stávající nucenou správou, nebo takové řízení deleguje na zvláštního správce;

–          další a doplňkové pravomoci, kterými jsou např. odvolání statutárního orgánu a vrcholného vedení povinné osoby, pozastavení povinnosti plnění ze smlouvy, pozastavení výkonu práva na uplatnění finančního zajištění či zrušení nebo změna podmínek smlouvy, kde je povinná osoba smluvní stranou.

 

 

Nastane-li systémová krize a žádný s vyjmenovaných nástrojů k řešení krize nepostačuje k jejímu vyřešení, může vláda rozhodnout o využití vládních stabilizačních nástrojů. Vládními stabilizačními nástroji jsou veřejná kapitálová podpora a přechodné veřejné vlastnictví. Veřejná kapitálová podpora spočívá v tom, že stát se účastní rekapitalizace selhávající povinné osoby upsáním nově vydaných kapitálových nástrojů. Přechodné veřejné vlastnictví znamená převod nástrojů účasti na povinné osobě z dosavadních vlastníků na osobu určenou vládou.

V kategorii Legislativa

Příspěvek četlo 798 lidí.
Příspěvek zaslal/a Vitezslav Praks on 30.12.2014

Diskuze ke článku

Jméno(povinné)

E-mail(povinné)

Web

Komentáře

Další příspěvky