Příspěvek četlo
940 total views
O Pražských stavebních předpisech se v poslední době hodně všude mluví. Na Občanském monitoringu jsme tomuto tématu věnovali článek Pražské stavební předpisy v dokumentech, v němž jsme poskytli čtenáři rešerši všech verzí tohoto předpisu. V dalším kroku dodáváme zamyšlení nad těmito předpisy ve snaze odpovědět na otázku: Má mít Praha právo psát si stavební předpisy sama?
Praha by výjimku mít neměla
Má odpověď na tuto řečnickou otázku je “ne”: Praha je vystavena tak velkým tlakům developerů (Praha je pátý nejbohatší region EU) a Praha je tak nechvalně proslulá tím, jak tyto tlaky neumí zvládat, že je velmi riskantní dávat pražské politické a úřednické reprezentaci tak mocný nástroj: tvořit si stavební předpisy paralelní ke stavebnímu zákonu a odchylovat se od stavebního zákona, platného pro zbytek republiky. – Tj. nerespektovat jej.
Tolik obecná, formální odpověď.
Ale vůbec nejlepší doklad pro toto “Ne” Pražským stavebním předpisům, jsou samy Pražské stavební předpisy. Přečetl jsem je podrobně a nenašel jsem místo, kde by byly tyto předpisy k developerům přísnější než je stavební zákon a jeho vyhlášky, které platí pro zbytek republiky. Pokud jsem něco přehlédl, napište mi prosím do komentářů korekci.
Za všechny příklady jen stručná ukázka – Pražské stavební předpisy umožňují stavět dokonce i v záplavovém území, cituji: “(6) V záplavových územích, vyjma jejich chráněných částí, musí být stavby umístěny tak, aby nezhoršily průtokové a odtokové poměry. Požadavky jiného právního předpisu tím nejsou dotčeny.”
Přitom zdravý rozum, ale i oficiální ministerské koncepce stavby v záplavových oblastech odmítají, cituji z koncepčního dokumentu Ochrana před povodněmi při umisťování staveb Ministerstva pro místní rozvoj: “Úkolem Ministerstva pro místní rozvoj ČR dle Koncepce řešení problematiky ochrany před povodněmi s využitím technických a přírodě blízkých opatření je metodicky vést úřady územního plánování, aby vymezovaly zastavitelné plochy mimo záplavová území a stavební úřady, aby nepovolovaly stavby v záplavových územích.” Celý dokument Ochrana před povodněmi při umisťování staveb si můžete přečíst zde.
Pražské stavební předpisy ve verzích
A teď ještě – ve které verzi Pražských stavebních předpisů je toto stavění i v povodňovém území uzákoněno? Ve všech. V Hudečkově verzi. Ve verzi náměstka Stropnického. Ve verzi paní primátorky Krčáčové. Ano, můžeme vést debaty o tom, zda je verze náměstka Stropnického méně vstřícná developerům než verze paní primátorky Krnáčové. Možná je. Zřejmě je. Až takto podrobně jsem toto nezkoumal. Jsem však přesvědčen, že běžným občanům by prospělo daleko více, kdyby byly Pražské stavební předpisy zcela zrušeny a i v Praze platil zákon. Stavební zákon totiž zajišťuje výrazně vyšší ochranu než celé slavné Pražské stavební předpisy. Ve skutečnosti je totiž (a zde spekuluji) zřejmě tím skutečně hlavním a určujícím důvodem existence tzv. Pražských stavebních předpisů snaha poskytovat developerům výjimky, zjemňovat povinnosti developerů dle developerům v mnoha ohledech nepříjemného stavebního zákona.
Co dál? – Změňme stavební zákon
Existence Pražských stavebních předpisů je zaležena na paragrafu 194 Stavebního zákona 183/2006 Sb. Cituji zákon: “e) hlavní město Praha stanoví nařízením vydaným v přenesené působnosti obecné technické požadavky na výstavbu v hlavním městě Praze.” Pro tuto působnost tedy předpis, který si vydá Praha, nahrazuje platnost stavebního zákona. Domnívám se, že tato věta by měla být z nového stavebního zákona vyjmuta.
Rozhovor s ministryní pro místní rozvoj
Na závěr si dovolím odkázat na rozhovor s ministryní pro místní rozvoj. – Nestává se tak úplně často, že v Ringu souhlasíme zcela se stanoviskem některého ministra (i když několik příkladů bychom našli), v tomto případě tomu tak v tomto ohledu je.
A opačný názor – názor architekta Geberta
Opačný názor má architekt Adam Gebrian. Zde si můžete poslechnout zajímavý rozhovor s ním na toto téma. – A udělat si názor sami.
Pohled pana architekta Geberta
Stavební zákon je doplněn prováděcí vyhláškou “Obecné technické předpisy” pro výstavbu. “Pražské stavební předpisy” jsou specifickou pražskou obdobou. Proto je lépe srovnávat celostátní OTP a PSP. Případ staveb v záplavovém uzemí je dobrý případ. Na př. nová čistička výše 4m a velikosti Karlova náměstí bude na Císařském ostrově s velkým parkovištěm na střeše a chystá se problematická developerská zástavba za Papírenskou ulicí v P6. Co o tom říkají celostátní OTP? Prakticky totéž co PSP. Zásadní pražské téma je ale doprava, která už se nesmí v Praze chovat tak velkoryse jako v pusté ruské stepi a stavět obří rondely jako na Břevnově a radiály a mosty hlavně nebo výlučně (jako trojský most nebo plánovaný podolský most, most Libeňský atd.) pro zisk stavebních gigantů. Jde o počty parkovacích míst ve městě. Musíme omezit dopravu v centru a městě vůbec, má-li město zůstat obyvatelné. Musí se stavět výrazně méně garáží a parkovacích míst v městě. Dům bez garáží v dnešním myšlení je z pohledu nájemníka nebo kupce s výrazně nižší hodnotou, tedy zlevnění nepřináší výhodu developerovi, naopak.¨
V centru Mnichova loni zbourali kapacitní velkogaráž garáž u pěší zony v centru. Jde v zásadě o českou auto-mentalitu. V Londýně nesmí do nové bankovní čtvrti Cannary Wharf žádné osobní auto a za vjezd do vnitřního Londýna se platí. Britské “Building regulations” téma neřeší. Je to na obecné politické kultuře a schopnsti myslet dopředu a ne na nejrychlejší kšeft.
Zato pražská nová čtvrť Smíchov City chystá centrální parkoviště a garáže pod objekty. Tak jsme v City nebo na venkově, chytrá horákyně? V Singapuru na koupi auta potřebujete státní souhlas a musíte doložit, na co auto potřebujete a pak platíte za každý vjezd přes elektronické závory. V Česku je jen jedina cesta, předpis, který požadavky na parking v městě zásadně zredukuje ve prospěch veřejné dopravy. Tedy PSP ale jaké?
V kategorii Dokumenty, Legislativa, Praha, Reakce
Příspěvek četlo
Příspěvek zaslal/a Vitezslav Praks on 7.9.2015
