Maršmeloun: Karel Kunza: Vzpomínky projektanta obnovy kláštera svaté Anežky

Maršmeloun: Karel Kunza: Vzpomínky projektanta obnovy kláštera svaté Anežky


Příspěvek četlo 307 lidí.

kuncahlav

 

Přetiskujeme článek pana architekta Karla Kunzy s názvem. Vzpomínky projektantů obnovy kláštera  Svaté Anežky akad. arch. Josefa Hlavatého a ing. arch. Karla Kuncy v konfrontaci s dneškem. 

 

Teprve letos jsem se poprvé dověděl z denního tisku o proponované a megalomanské stavbě obytného domu v Pražské památkové rezervaci, v bezprostřední blízkosti Anežského kláštera. Po podrobném zjištění průběhu této akce jsem byl šokován impertinentní samozřejmostí italského potenciálního investora a nepochopitelnou lhostejností s nedostatkem kulturní morálky schvalovacích orgánů. Nelze proto mlčet!

Mnoho let jsme spolupracovali s již zesnulým akad. arch. Josefem Hlavatým na dokončení obnovy Anežského kláštera pro Národní galerii. Byla to práce náročná, zodpovědná, ale i radostná, když se nám nakonec podařilo do mrtvé historie vdechnout život a zpřístupnit tuto vzácnou národní kulturní památku veřejnosti. V zápětí jsme rekonstruovali i kostel Šimona a Judy řádu Milosrdných bratří. Vzhledem k významným dějinným skutečnostem byla tato neporušená enkláva Starého Města mezi ulicí U Milosrdných a nábřežím Na Františku vyhlášena Pražskou památkovou rezervací.

Kláštery Klarisek a Milosrdných bratří byly ve středověku téměř propojeny. Kromě charitativní činnosti, přikázané jednotlivými řády, staly se zde centrem  vzdělanosti, nevídaného kulturního rozmachu,  morálky i rozvíjející se naší státnosti. Z těchto důvodů jsme měli představu o zvýraznění a urbanistickém dotvoření této významné a dějinami prodchnuté oblasti, doplněné skvostnými dominantami Anežského kláštera a kláštera Milosrdných bratří s kostelem Šimona a Judy.

Naše vize je však zmařena a pošlapána, a to před mnoha lety započatým záměrem výstavby bytového domu v Pražské památkové rezervaci. Tehdejší schválené územní rozhodnutí je věcně problematické. Iniciátorem této akce, inspirované vidinou vylepšení finančního konta, je potenciální italský investor F.A. Razetto. Po počátečních koncepčních změnách a dodatečných jejich úpravách, doprojektoval děkan Vysoké školy architektury v Liberci ing.arch. Zdeněk Fránek stavební projekt do dnešní podoby a  rozhodnutím orgánů státní správy je připraven ke schválení.

Článek v denním tisku „Maršmeloun versus Anežský klášter“ seznamuje Pražany s budoucí stavbou v dané historické lokalitě. Maršmelounem pojmenovala rozhořčená veřejnost tuto nenáviděnou stavbu, připomínajícící sladkými tóny barevných průčelí, oblíbenou cukrovinku (Marshmallow). Nepřesvědčivá fotografie bytového domu vyvolala různé úvahy jednotlivců i odborníků k dané skutečnosti. Názor, že by touto “moderní architektůrou“ mohlo dojít k oživení Starého Města je scestný.

Dlouholetou praxí v projekční činnosti jsme si s arch. Hlavatým ověřili,  jak důležitý je pokorný přístup k prostředí, ve kterém má architektura vzniknout. Bylo nám to východiskem a důležitým prvkem při řešení proporčních vztahů, kompoziční skladby i materiálového rozvrstvení v projektu architektonického díla. Pro projektanta    “Maršmelounu“,  ing. arch. Zdeňka Fránka,  jsou však tyto zásady, včetně pokory, zřejmě cizí. Jím navržená stavba je bezohledná a současné historické prostředí bezostyšně ignoruje.

Půdorysný rozsah navržené stavby je enormní. Situačně se rozprostírá od Kozí ulice přes parcely původní drobné zástavby severní fronty ulice U Milosrdných až za hranice Anežského kláštera. Funkčně se jedná o šestipodlažní bytový dům s dvoupodlažním garážovým podzemím. Jeho hmotová konfigurace s nepravidelným členěním a výškovou gradací se vymyká danému prostředí a je v kontextu v Pražské památkové rezervace zcela nepřijatelná.

V urbanistickém pojetí zde však dochází k paradoxní situaci. Ještě v průběhu obnovy Anežského kláštera byla v jeho severovýchodním předpolí asanována nevhodná zástavba činovními domy z 19. století, aby byl otevřen neobyčejný pohled na vzácnou první pražskou gotiku. Na protilehlé straně v jihozápadním předpolí Anežského kláštera má dnes naopak vyrůst stavba monumentálního bytového domu, která nejen zastíní kultivovanou klášterní architekturu, ale poruší i historickou siluetu mezi Anežským klášterem a klášterem Milosrdných bratří s kostelem Šimona a Judy a bezcitně zasáhne nehoráznými stavebními úpravami i  do prostoru Pražské památkové rezervace.

Nezodpovědné a neprofesionální rozhodování úředníků na Ministerstvu kultury, v Národním památkovém ústavu, na Odboru kultury a památkové péče Magistrátu Hlavního města Prahy a na Stavebním odboru městské části Prahy 1 o výstavbě bytového domu v pražské Památkové rezervaci v bezprostřední blízkosti Anežského kláštera, vyvolalo bouři odporu a řadu protestních jednání pražské veřejnosti proti této odborně a společensky zcela pochybené akci.

Pevně věřím, že tak jako se při asanaci Starého Města v 19. Století podařilo zachránit Anežský klášter před likvidací plánovanou tehdejší pražskou městskou radou, že i dnes, počatkem 21. století, nebude prostá krása našeho kulturního dědictví ničena podnikatelským prospěchem prezentovaným výstavbou „Maršmelounu“.

Praha, září 2015

ing. arch. Karel Kunca

 

Online petice Maršmeloun versus Anežský klášter. – Děkuji za podpis, sdílení, přeposílání.

V kategorii Praha, Protest

Příspěvek četlo 307 lidí.
Příspěvek zaslal/a Vitezslav Praks on 9.9.2015

Diskuze ke článku

Jméno(povinné)

E-mail(povinné)

Web

Komentáře

Další příspěvky