Úřad ombudsmana bude kauzu Maršmeloun i nadále monitorovat

Úřad ombudsmana bude kauzu Maršmeloun i nadále monitorovat


Příspěvek četlo 250 lidí.

kolaz

Přetiskujeme odpověď úřadu Ombudsmana na podání paní Formánkové ze sdružení U milosrdných, kterým podala žádost o přezkum kauzy Maršmeloun. Zejména okolnosti zpětného posunu data platnosti územního rozhodnutí, jak jsme o tom informovali v článku Maršmeloun: Stavební úřad Prahy 1 podivně zpětně změnil datum územního rozhodnutí.

Celý dokument – odpověď úřadu Ombudsmana –  si můžete přečíst zde. Vybírám pasáže textu, které mne zaujaly. Zvýraznil autor článku. Jen ještě doplním, že to není to poprvé, kdy se ombudsman zabýval památkovou kauzou, v tomto našem článku si můžete přečíst jeho stanovisko k podání k jedné z našich předešlých kauz: Kozákova domu: Ombudsman ČR dnes odmítl záměr bourání Kozákova domu na Václavském náměstí.

Dne 14. 9. 2015 pod č. j. MHMP 1615949/2015 odbor stavebního řádu MHMP ve zkráceném přezkumném řízení zrušil územní rozhodnutí o umístění bytového domu ze dne 30. 4. 2014 a věc vrátil stavebnímu úřadu k novému projednání, s účinky rozhodnutí od 30. 4. 2014. Důvodem byla řada pochybení procesního i věcného charakteru, kterých se stavební úřad dopustil v územním řízení, např. vydal územní rozhodnutí na základě neúplné žádosti, bez nezbytných podkladových (závazných) stanovisek dotčených orgánů k projektové dokumentaci pro územní řízení, bez souhlasu vlastníků pozemků, na kterých by měl být záměr bytového domu umístěn. Rozhodnutí ze dne 14. 9. 2015 není pravomocné, neboť stavebník (investor) se proti němu odvolal.

 

V případě závazného stanoviska dne 22. 10. 2014, týkající se odstranění části ohradní zdi a garáže, Ministerstvo kultury přezkumné řízení zastavilo. Důvodem, pro který Ministerstvo kultury zrušilo citovaná závazná stanoviska, bylo zjištění, že odbor památkové péče MHMP při jejich vydání porušil základní zásadu správního řízení vyjádřenou v ustanovení § 2 odst. 4 správního řádu,4 když se při posuzování přípustnosti bytového domu z hlediska zájmů státní památkové péče odchýlil od své dosavadní rozhodovací praxe, kterou nastolil v předchozích řízeních, jež se také týkala záměru umístění bytového domu v dané lokalitě.

 

Úvodem bych předeslal, že daný případ není případem ojedinělým. Již v minulosti jsem se já či mojí předchůdci zabývali podněty občanů či spolků (občanských sdružení) vyjadřujícími nesouhlas zastavěním historického jádra Pražské památkové rezervace vícepodlažními novostavbami s obchodními a bytovými jednotkami namísto stávajících objektů nebo proluk. Jako příklad mohu zmínit záměr umístění polyfunkčního objektu na nároží Václavského náměstí a Opletalovy ulice nebo záměr umístění polyfunkčního objektu na nároží ulic Lannova a Revoluční. Při úvahách nad umístěním novostaveb ve stávajícím historickém jádru Pražské památkové rezervace nepovažuji za správné žádnou z mezních úvah – zachovat status quo, tj. nepřipustit žádnou novou zástavbu, anebo akceptovat jakýkoliv záměr bez ohledu na bezprostřední okolí.

 

Dosavadní poznatky, které z řešení investičních záměrů v Pražské památkové rezervaci mám, mě vedou jednoznačně k závěru, že každý stavební záměr je třeba vždy posuzovat individuálně a citlivě nejen ve vztahu k historickému prostředí památkové rezervace a nemovitým kulturním památkám v jejím sousedství, ale také s ohledem na obyvatele, kterých se záměr umisťovaných novostaveb přímo dotkne.

 

Závěrem přijměte zprávu, že o způsobu vyřízení Vašeho podnětu vyrozumím vedoucí příslušných správních úřadů s tím, že další vývoj tohoto případu budu i nadále monitorovat.

V kategorii Dokumenty, Kultura

Příspěvek četlo 250 lidí.
Příspěvek zaslal/a Vitezslav Praks on 3.12.2015

Diskuze ke článku

Jméno(povinné)

E-mail(povinné)

Web

Komentáře

Další příspěvky