Arch. Švábová: Participace spolků na rozhodování státní správy v památkově chráněných územích

Arch. Švábová: Participace spolků na rozhodování státní správy v památkově chráněných územích


Příspěvek četlo 350 lidí.

Vlada CR logo

 

Přetiskujeme dopis paní architektky Švábové Radě vlády ČR pro nestátní neziskové organizace.

Komentář Občanského monitoringu: Ve skandinávských zemích je obvyklé, že  kterýkoliv občan může podat připomínku k zákonu. To samozřejmě neznamená, že zákonodárce ve skandinávských zemích přijme všechny připomínky občanů, ale má povinnost je vypořádat – velmi jednoduchým způsobem je zaevidovat a napsat způsob zapracování – třeba i napsat zamítnuto.  Podstatné je, že přímá komunikace mezi občanem a legislativcem funguje. Nevýhodou je zřejmě mírně delší proces prvního kola přípravy předpisu, výhodou je širší zapojení občanů se znalostí detailu, tzn. zřejmě nedochází tak často k nesmyslným aktualizacím předpisů, jako je případ, popsaný v článku Ministerstvo připravilo vyhlášku, která studentům zakáže pokusy s kyselinami.

Také v západní Evropě je obvyklé, že občané mají výrazně větší práva ve vztahu k legislativě i k probíhajícím řízením. Evropská komise opakovaně kritizuje Českou republiku za to, že upírá svým občanům přístup k rozhodováním, nejen v oblasti EIA (připomínkování občanů staveb s výrazným dopadem na životní prostředí), viz článek serveru Echo24:  55 milionů hned + 8,25 milionů měsíčně. Pokuta hrozí z EU.

Se stanoviskem paní architektky Švábové za Občanský monitoring plně souhlasíme. Odpověď Rady vlády pro neziskové organizace zveřejníme.

Rada vlády

pro nestátní neziskové organizace

JUDR. Hana Frištenská,

tajemnice RVNNO

Úřad vlády ČR

Vladislavova 4,

110 00 Praha 1                                                                                   25. 12. 2015

 

 

Věc:  Participace spolků na rozhodování státní správy v památkově chráněných územích.

 

 

Vážená paní doktorko,

 

Obracíme se na Vás se žádostí o pomoc při zajišťování participace spolků a odborné veřejnosti na rozhodování zákonodárných institucí a státní správy o památkově chráněných územích (rezervace, zóny, soubory zástavby, krajina). Současná právní úprava v praxi efektivní účast veřejnosti neumožňuje.

Naše asociace poskytuje odbornou, mediační i právní pomoc občanským spolkům, které hájí svá území proti kontroverzním rozhodnutím státní správy o zásazích v památkově chráněných územích. V Praze je dnes registrováno cca 40 občanských spolků, které hájí hodnoty svých území proti kontroverzním rozhodnutím státní správy v naprosto nerovném postavení.

 

Ve snaze předejít co možná nejvíce trvalým sporům mezi veřejností a státní správou jsme na základě svých dlouholetých zkušeností v této problematice zpracovali na podnět vlády připomínky k návrhu nového památkového zákona a předali je dne 25. června 2015 do rukou Dr. Vladimíra Špidly. Ministerstvo kultury se našimi připomínkami nezabývalo, protože jsme nebyli zařazeni mezi předem vybrané (!) oponenty návrhu zákona. Považujeme tento stav za neudržitelný jak z hlediska naší ústavy tak vzhledem k přijaté Úmluvě o ochraně architektonického dědictví Evropy. Město je umělým životním prostředím naší společnosti, participace veřejnosti na legislativních procesech, které se ho dotýkají, je jejím přirozeným právem.

 

Navrhujeme, aby projednání návrhů zákonů i rozhodnutí státní správy o sídelních útvarech i krajině se zástupci veřejnosti bylo pro zákonodárné i správní instituce ze zákona povinné.

 

Děkujeme Vám za pochopení a případnou pomoc.

V kategorii Kultura, Legislativa, Program, Reakce, Společnost, Životní prostředí

Příspěvek četlo 350 lidí.
Příspěvek zaslal/a Vitezslav Praks on 11.1.2016

Diskuze ke článku

Jméno(povinné)

E-mail(povinné)

Web

Komentáře

Další příspěvky

Předchozí: