Příspěvek četlo
1,057 total views
Přetiskujeme text Petra Ješátka, bývalého lesního inspektora Národního parku Šumava, nyní v důchodu. Poslanci budou schvalovat Zákon O ochraně přírody a krajiny, který se mimo jiné týká i hospodaření s lesy v národních parcích. Při té příležitosti mne zaujal pořad České televize Když se kácí les nemusí létat třísky. Když zhlédnete uvedený pořad, zjistíte, proč se od všech předchozích ministrů životního prostředí od r. 2002, až po současného pana ministra Brabce a ředitelé národních parků, bojí požádat o certifikaci nově zřízené FSC, národními parky prodávaného dříví. Někdo a zejména veřejnost by jim viděla do karet… Protože jsem byl jako jeden z českých lesníků u přípravy ekologické certifikace lesů ČR, vím, že certifikace je zárukou šetrného hospodaření v lesích – a šetrné hospodaření by mělo být vlastní v prvé řadě pro lesy v zásahových územích národních parků, tak zvané lesy zvláštního určení pro šetrné hospodaření a zejména pro ochranu přírodních procesů, nevyjímaje dosud částečně zachovaného území NP Šumava. Když jsem o to v r. 2006 požádal, jako vrchní lesní inspektor NP Šumava, tehdejšího ředitele této organizace, po zaváhání podlehl vlivu těžařské lobby vně i uvnitř parku a požádal pouze o certifikaci pro hospodářské lesy, tedy pouze o PEFC, která má se šetrným hospodařením pramálo společného. Vysvětloval jsem principy tohoto šetrného hospodaření v zásahovém území, tedy v prvé řadě environmentální, ekonomický, ale i zejména sociální, který mohl řešit zaměstnanost místních občanů. Bohužel však podle mého názoru zvítězila dřevařská lobby venku i uvnitř organizace, která se vytvořila od roku 1995 a jejíž výsledky je možno vidět nejen na lesích Národního parku Šumava a tedy celém lesním ekosystému, ale i na podivuhodných prodejích dříví a veřejných zakázkách. Výsledkem jsou rozsáhlé holiny (rosáhlé, dosud nezalesněné holiny u jezera Laka ještě po kalamitách před 8 lety obr. č 1 z r 2015)
na plochách, kde měly být postupně smrkové monokultury založené v minulosti převáděny na lesy smíšené (viz stejná lokalita obr. č. 2).
Vrcholem takového drancujícího přístupu, tedy dřevo vytěžit, odvézt z lesního ekosystému a prodat, je následné ponechávání stovek hektarů holin bez návratu lesního prostředí, tedy bez obnovy lesa. Uvedený současný postup, který zavrhl v minulých Plánech péče povinnost zalesnit holiny do dvou let ,dřevinami odpovídajícími příslušnému souboru lesních typů, tedy lesy smíšené s jedlí a bukem (viz obr č.3), místo smrkových monokultur se uplatňuje zcela nesmyslně v posledních 4 letech.
Je tedy zcela zřejmé, že jak řekl ministrem Brabcem jmenovaný ředitel Národního parku Šumava, pan Mgr. Pavel Hubený, zásahové území musí sloužit k zisku pro financování organizace. A proto se na Šumavě nesmíme divit, že v zásahovém území potkáte častěji harvestory a těžkou techniku, než místní babku s motykou, která sází listnaté sazenice a jedle a pomáhá tak přírodě, pod vedením ekologicky myslícího a jednajícího lesníka přeměňovat šetrným způsobem smrkové monokultury na lesy smíšené, tak, jako v minulosti. Výsledky těchto lidí spjatých s přírodou naleznete na mnoha místech: např. lokalita Nová Hůrka.
Nebo zalesněné holiny v posledních 8 letech také po těchto kalamitách, viz obr.6 při silnici na Keply.
Nezalesněná lokalita jezera Laka blíže také po 8 letech. Na této fotografii vidíte v pozadí zalesnění holiny v minulosti včas, tedy do dvou let po vykácení.
Ať občan posoudí, co je správné…
Petr Ješátko st. (Autor je bývalý vrchní lesní inspektor Národního parku Šumava, nyní v důchodu). Starší pořad Petra Ješátka pro Českou televizi Ostatní články Petra Ješátka na našich stránkách jsou zde.
V kategorii Šumava, Životní prostředí
Příspěvek četlo
Příspěvek zaslal/a Vitezslav Praks on 15.4.2016
Jen pro upřesnění: Lesy KRNAP jsou certifikovány FSC od roku 2009.
Děkuji moc. To jsem nevěděl a je škoda,že se zástupce FSC o tom nezmínil. Jsem rád,že ředitel a celý management vašeho národního parku,postupuje i v jiných věcech týkajících se péče o les,zejména přeměn smrkových monokultur,výsadby listnatých sazenic atd.jako člověk na svém místě. Potřeboval by naklonovat a vysadit na Šumavě. S jeho otcem jsem studoval lesárnu v Trutnově a blahopřeji k takovému synovi. Syn je také lesák a sloužil dříve v NP Šumava.
Jsem rád,že mi to teď potvrdilo v poděkování i od FSC. Přejí vám všem mnoho úspěchů v tom,co pro ochranu přírody a lesní ekosystémy děláte. Pečlivě sleduji a jsem rád,když se mi dostane občas do ruky i váš časopis Krkonoše. Gratuluji,ten je na úrovni.
Dobrý den, Správa NP Podyjí se rozhodně ničeho nebojí. Jsme prostě přesvědčeni, že se o les v NP Podyjí umíme kvalitně postarat bez jakýchkoliv certifikací. Tento náš postoj je pochopitelně podložen výsledky odborných diskusí, které vedli mí kompetentní kolegové, ale především i praxí.Ostatně získávat nálepku na pokyn zřizovatele by mi přišlo hodně úsměvné.
A ještě jednu věc zmíním – je to zadarmo.
Možná pan ministr řídí ochranu přírody pokyny.Zřizovatel,sloužil jsem většinu života pod MLVH ČR, vydával příkazy,které byly pro podniky závazné. Ovšem v té době krást a podvádět se trestalo. Řízení v ochraně přírody je něco mezi řízením nevládní organizace a teprve potom státní organizace. Proto nezodpovědnost,porušování rozhodnutí,či dokonce zákonů se sice někdy trestá,ovšem pokuty platí stát sám sobě. Viz mnohamilionové pokuty za poslední léta na Šumavě. Nedovedu si představit za státních lesů v minulosti,že by někdo za způsobenou škodu,následnou pokutu v tomto rozsahu zůstal hodinu ve funkci. Okamžitě bylo podáno i trestní oznámení.Každému,kdo v minulosti něco řídil a měl zodpovědnost připadá úsměvný současný stav,který rozhodně pro občany platící daně úsměvný není.