Občanský monitoring Rés publica očima občanů. DIY zpravodajství a spousta dalších projektů. Zapojte se. Těšíme se na diskusi či spolupráci.

Příspěvek četlo

 923 total views

Přetiskujeme text Petra Ješátka, bývalého lesního inspektora Národního parku Šumava, nyní v důchodu.

V minulém roce nám ředitel Národního parku Šumava Mgr. Pavel Hubený oznámil v pořadu České televize s názvem Šumava, klid před bouří (od 11 minuty), že nehodlá pokračovat v předchozích Plánech péče. Zejména pak v péči o lesní ekosystémy výsadbou listnatých sazenic a jedle, a že bude tuto činnost omezovat, včetně přeměny uměle založených smrkových monokultur v nižších polohách v zásahovém území na lesy smíšené, ekologicky stabilnější, tedy přírodě blízké.

Pokud víme, Ministerstvo životního prostředí mu však uložilo zachovat kontinuitu s předchozími Plány péče a to je opravdu velice pozitivní krok ministra životního prostředí, případně jeho náměstků. S potěšením jsme uvítali informaci v České televizi s názem Na Šumavě začalo sázení stromků, kde náměstek ředtele Ing. Kozel říká opak. Tedy zalesňovat se bude a zejména listnáči a jedlí, s cílem přeměny druhového složení dřevin na Šumavě. Celá hezky vypadající zpráva má však jeden problém a to je množství vysázených stromků: Plánují pro letošní rok výsadbu 220 000 listnáčů a jedle. Laikovi se to může zdát jako velké množství, ovšem skutečnost je jiná.
V minulosti se vždy do dvou let po vzniklé holině s vytěženým, z ekosystému odvezeným a prodaným dřívím, holina zalesnila a tím se vrátilo zpět lesní prostředí, včetně vodního režimu. Tak se to dělo až na výjimky, v důsledku zpracování rozsáhlé kalamity, do roku 2010. Srovnejte zalesňované holiny, jak uvádí reportáž ještě po kalamitách, které nebyly včas zalesněny a následnou holinu ze stejné doby včas, kvalitně a druhovým složením dřevin odpovídající danému typu/ loni dokumentovaná, včas zalesněná holina, při silnici na Keple.

 

Pokud se pozorně podíváte na reportáž TV o výsadbě, uvidíte již zabuřeněnou, zatravněnou plochu, kde paní s velkou obtíží zasadí 200 sazenic. Kdyby to bylo v nejkratší době po vzniku holiny, prakticky drn s buření by nebyl žádný, případně minimální. A záměr současného vedení byl nechat plochy po těchto kalamitách a dalších dokonce 28 let bez návratu lesa na tyto plochy. Díky tomu je dnes zalesnění pro dělníka těžší a pro stát dražší, protože musí zaplatit více za vysazený stromek.
To však není vše. Díky naprosto nesmyslnému řízení péče o les od r. 2011 zůstávaly sazenice v lesních školkách, místo toho, aby byly vysazeny do lesních ekosystémů, tedy i na tyto holiny. Tím vznikly další škody, protože se stářím znehodnocoval jejich kořenový systém a tím i jejich zdravotní stav. Zjistit inventurou sadebního materiálu ve školkách NP Šumava v r.2014 “sazenice” jedle ve věku 15 let, ano 15 let, je nejen ukázka lesnické negramotnosti, ale i ukázky porušování povinností při hospodaření s majetkem státu či porušováním povinnosti při správě cizího majetku. V příloze č.2, Inventura sazenic NP Šumava, zjistí odborník, lesník další rarity: V řádně řízené státní organizaci by odpovědná osoba měla být stíhána a následně škoda předepsána k náhradě. Takovou inventuru nemůže odpovědný ředitel bez mrknutí oka a postihu zodpovědných podepsat.
Pro srovnání. V tiskové zprávě NP Šumava se uvádí, že letos vysadí 220 000 sazenic. V r. 2000, po kalamitách, to bylo 1 710 000 sazenic o rok později 1 134 000 sazenic a v roce 2002 to bylo 1 071 000 sazenic a z toho bylo 482 000 jedle a 310 000 sazenic listnatých. Výsledkem byl nejmenší stav holin na Šumavě v historii nejen Parku, ale i předchozích majitelů lesů. Holina v r. 2006 činila pouhých 35 hektarů. Potom, v r.2007 přišel orkán Kiryll. Ale i v roce 2010, tedy v době kalamit, ještě za ředitele, lesního inženýra Františka Krejčího to bylo 700 000 sazenic a z toho 600 000 listnatých a 100 000 jedle.

A na závěr ekonomický kalkul o využití lidských zdrojů. V pořadu ČT 1 “Na Šumavě začalo sázení stromků” si také stěžují na nedostatek pracovníků pro zalesnění těchto 220 000 stromků. Počítejte se mnou: jedna babka musí, aby si vydělala, vysadit denně 200 stromků. Národní park má 300 zaměstnanců. Pokud by každý z nich za den vysadil to, co ta babka, tedy 200 stromků, tak je to za den 60 000 stromků. No a za 4 dny má Národní park Šumava zalesněno tolik, co si naplánoval na celý rok. A nemusí vyhlašovat žádné výběrové řízení. Pochopitelně je to nadsázka, ale každý si musí uvědomit, jak asi jsou pracovníci parku vytížení organizační prací.
Petr Ješátko st. (Autor je bývalý vrchní lesní inspektor Národního parku Šumava, nyní v důchodu). Starší pořad Petra Ješátka pro Českou televizi Ostatní články Petra Ješátka na našich stránkách jsou zde.

V kategorii Šumava