EK: Sdělení Komise o zřízení nového rámce pro partnerství se třetími zeměmi v Evropském programu o migraci

EK: Sdělení Komise o zřízení nového rámce pro partnerství se třetími zeměmi v Evropském programu o migraci


Příspěvek četlo

 708 total views

Evropska komise logo

Upozorňuji na zajímavý dokument Evropské komise:  Sdělení Komise o zřízení nového rámce pro partnerství se třetími zeměmi v Evropském programu o migraci.

Celý dokument je zde.

Záloha na našich stránkách zde.

Níže cituji pasáže dokumentu, které mne zaujaly.

 

Ve Středozemním moři navzdory zvýšenému úsilí EU umírají každý den lidé. Evropa v současnosti zažívá bezprecedentní migrační toky, povzbuzované geopolitickými a ekonomickými faktory, které budou v nadcházejících letech pokračovat a možná i sílit. Po celém světě je více než 60 milionů vysídlených osob, což je skutečný globální problém. Svůj podíl na něm mají bezohlední převaděči, kteří se snaží využívat zoufalství zranitelných osob. Evropa je morálně zavázaná zareagovat, řešit osud migrantů a uprchlíků, ukázat svým občanům, že migraci, a to i v míře, jaké jsme svědky dnes, lze zvládnout udržitelným způsobem. Toto sdělení vysvětluje, jak vnější činnost EU pomůže těchto cílů dosáhnout. Od přijetí Evropského programu pro migraci1 před rokem bylo dosaženo mnohého, a to nejen za hranicemi EU. Na moři byly zachráněny stovky tisíc lidí. Na summitu o migraci ve Vallettě v listopadu 2015 se otázky migrace staly jádrem vztahů EU s africkými zeměmi. Prohlášení EU a Turecka stanovilo nové způsoby, jak vnést do migračních toků řád a zachránit životy. Jeho dopad byl okamžitý. Aby mohla být poskytnuta potřebná pomoc, pomáhají nové finanční nástroje EU vytvářet lepší budoucnost doma pro ty, kteří by jinak mohli být ochotni riskovat svůj život na nebezpečné cestě do Evropy. Tyto kroky ilustrují ochotu EU zabývat se specifickými migračními problémy, ale i dlouhodobými hnacími silami migrace. Je však zapotřebí toho učinit mnohem více. EU stále čelí humanitární krizi. Třetí země a partneři EU dnes poskytují střechu nad hlavou milionům uprchlíků, mnohdy nezletilým osobám bez doprovodu, kteří byli nuceni opustit své domovy2 , a ekonomickým migrantům toužícím dostat se do Evropy. Zprávy naznačují, že v Libyi jsou dnes desítky tisíc migrantů, kteří hledají cesty, jak vstoupit do EU, přičemž jejich počet každým dnem roste.

 

Myšlenka, že otázky migrace jsou v současnosti nejvyšší prioritou vnějších vztahů EU, nebyla ještě partnerům sdělena v plné míře a ti ji také ještě zcela nedocenili. Našim partnerům musí být v těsné spolupráci se všemi členskými státy dáno jasně najevo, že řešení nelegálního a nekontrolovaného pohybu osob je pro Unii jako celek prioritou. Ačkoli rozhovory na vysoké úrovni, při nichž jsou projednávány klíčové zájmy EU a jejích partnerů, přinesly konkrétní politické závazky a první praktická opatření ke zlepšení spolupráce, je toho stále ještě třeba hodně učinit, zejména v oblasti navracení a zpětného přebírání.

 

Finanční pomoc musí být zvýšena
EU a její členské státy jsou největším poskytovatelem rozvojové a humanitárním pomoci na světě a jejich finanční závazek v oblasti okamžité humanitární podpory pro uprchlíky a strukturálnější podpory pro migraci roste. EU má dlouholetou tradici podpory uprchlíků, vnitřně vysídlených osob a hostitelských komunit, například v oblasti Afrického rohu a Čadského jezera (Keňa, Somálsko, Uganda, Etiopie a Súdán)8. Ale rozsah celosvětových potřeb žádá, aby tato pomoc byla cílenější a účinnější a spojená s investicemi, které mají skutečný dopad na migraci a jsou upraveny na míru potřebám a situaci v jednotlivých zemích. Komise stanovila svou strategickou vizi toho, jak vnější činnost EU může odolnost a nezávislost násilím vysídlených osob podpořit9, pokud možno co nejblíže k jejich zemi původu. Okamžitá humanitární pomoc syrským uprchlíkům už od začátku krize překročila 1 miliardu EUR – jako součást celkového závazku EU ve výši 6 miliard EUR humanitární, rozvojové a stabilizační pomoci. Celkový příspěvek, k němuž se EU a její členské státy zavázaly v únoru na londýnské konferenci na podporu Sýrie a okolního regionu, dosáhl částky 7,15 miliardy EUR, tedy více než 70 % všech závazků, a proto je nyní politickou povinností tomuto závazku dostát.

 

Inovativní nástroje cílené podpory
Regionální svěřenský fond Evropské unie zřízený v reakci na krizi v Sýrii má řešit dlouhodobější potřeby z hlediska odolnosti syrských uprchlíků v sousedních zemích, jakož i v podporujících hostitelských komunitách v oblasti vzdělávání, živobytí a zdraví10. V rámci nouzového svěřenského fondu EU pro Afriku s jeho počátečními prostředky ve výši 1,88 miliardy EUR bylo rozhodnuto o projektech o hodnotě přesahující 750 milionů EUR v takových oblastech, jako je tvorba pracovních míst a odolnost, se zaměřením na nejzranitelnější osoby, a to pro oblast Sahelu / Čadského jezera a Afrického rohu11. Nástroj pro uprchlíky v Turecku12 spojuje okamžitou i strukturální podporu na období 2016–2017 v celkové výši 3 miliard EUR. Byla již přijata rozhodnutí a byly uzavřeny dohody o pomoci uprchlíkům a hostitelským komunitám o hodnotě téměř 200 milionů EUR, přičemž krátkodobým cílem je uzavřít do konce července dohodu na celkovou částku 1 miliardy EUR13. Další 3 miliardy EUR budou poskytnuty do konce roku 2018, pokud budou počáteční prostředky vyčerpány v plné výši a budou splněny všechny závazky.

 

Potřeba operativních kroků pro boj proti nezákonnému převaděčství přistěhovalců
V první řadě musí být rozbit obchodní model převaděčů; klíčem k tomu je věrohodné a účinné vracení osob. Navíc je nutná operativní spolupráce zaměřená proti převaděčům. Spolupráce na trase přes západní Středomoří / Atlantik je účinná a stále slouží jako vzor partnerství. V Egejském moři a centrálním Středomoří spolupracuje agentura Frontex se Severoatlantickou aliancí a operací EU NAVFOR MED Sophia a spojuje tak jejich různé role v řízení migrace, shromažďování zpravodajských informací o převaděčství, výměně informací, koordinaci hlídek a společné práci na vyloďování14.

 

Evropská pohraniční a pobřežní stráž15 přinese na vnější hranice důslednost a spolehlivost, zejména v době vysokého tlaku, s tím, že klíčovým aspektem bude bezpečnost.

 

Krátkodobé cíle paktů jsou tyto:
 zachraňovat životy ve Středozemním moři,
 zvýšit míru návratů do zemí původu a tranzitu,
 umožnit migrantům a uprchlíkům, aby zůstali blízko ke svým domovům a vyvarovali se nebezpečných cest.

V kategorii Bezpečnost

Příspěvek četlo
Příspěvek zaslal/a Vitezslav Praks on 15.7.2016

Diskuze ke článku

Jméno(povinné)

E-mail(povinné)

Web

Komentáře

Další příspěvky