Příspěvek četlo
594 total views
Upozorňuji na zajímavý dokument Senátu: Národní program reforem České republiky 2016.
Celý dokument si můžete přečíst zde.
Záloha na našich stránkách je zde.
Níže uvádím pasáže dokumentu, které mne při čtení zaujaly.
Národní program reforem ČR pro rok 2016 je koncepčním dokumentem vlády ČR v oblasti
hospodářské politiky. Jeho cílem je formulace klíčových opatření vedoucích k prosperitě a
konkurenceschopnosti ČR. Uvedená opatření vycházejí z programových priorit vlády ČR a jsou
provázána s dalšími strategickými materiály a akčními plány na národní úrovni, zejména pak Akčním
plánem na podporu hospodářského růstu a zaměstnanosti. Zohledněny jsou také hospodářské a
sociální priority EU uvedené v Roční analýze růstu 20161, které vláda ČR podporuje. NPR je společně
s Konvergenčním programem ČR každoročně předkládán EK v rámci evropského semestru
pro koordinaci hospodářských politik členských států EU.
Poprvé od krize z let 2008–2009 se česká ekonomika nachází ve stadiu konjunktury. S touto fází
hospodářského cyklu koresponduje vývoj celé řady makroekonomických údajů: míra nezaměstnanosti
se rychle snižuje, je vysoká ziskovost firem a úroveň indikátorů důvěry v ekonomiku je rovněž velmi
vysoká. Z hlediska pozice v ekonomickém cyklu je netypická velmi nízká inflace (již od počátku roku
2014 se pohybuje pod 1 %), což je však zapříčiněno především významným poklesem cen surovin,
zejména ropy, a s ním souvisejícím poklesem cen výrobců.
Jedním z důležitých faktorů příznivého hospodářského vývoje je pokračující oživení ekonomik
hlavních obchodních partnerů ČR, které však zůstává křehké. Pád cen ropy přispěl k významnému
růstu soukromých investic v ČR (prostřednictvím vyššího provozního přebytku firem), na nějž měla
vliv i nadprůměrná úroveň využití kapacit a celkově velmi uvolněná měnová politika vyznačující se
extrémně nízkými úrokovými sazbami. V dalších letech však již není možné očekávat tak dynamickou
investiční aktivitu, jelikož rok 2015 byl unikátní ve více aspektech. Kromě pozitivního šoku cen
komodit k tomuto výsledku významně přispělo navýšení vládních investic z důvodu dokončování
projektů spolufinancovaných z prostředků EU z končícího programového období 2007–2013 a také
jednorázový statistický efekt finančního leasingu letadel JAS-39 Gripen. S výjimkou roku 2016 je
předpokládán předstih růstu vládních investic nad soukromými v závislosti na postupném zvyšování
podílu investičních projektů spolufinancovaných z nového programového období 2014–2020.
Velmi pozitivním jevem je, že česká ekonomika v roce 2015 již druhým rokem zaznamenala přebytek
běžného účtu platební bilance. Objem přebytku bilance zboží a služeb tak znovu převýšil dlouhodobý
deficit bilance primárních důchodů. Ten je dán zejména zisky podniků pod zahraniční kontrolou (tedy
z přímých investic ze zahraničí) bez ohledu na to, zda jsou v ČR reinvestovány či repatriovány zpět
do mateřské země. Přímé investice jsou zpravidla exportně orientovány, a jejich efekt na českou
ekonomiku lze hodnotit jednoznačně pozitivně.
Na druhé straně se nepotvrdila dříve akcentovaná rizika vyplývající z napětí mezi Ruskem a Ukrajinou
a z hluboké recese v Rusku. Export do Ruska sice v roce 2015 poklesl proti předchozímu roku zhruba
o třetinu, výsledky na ostatních teritoriích však dokázaly tento výpadek více než nahradit.
Nákladová efektivnost a správa ve zdravotnictví
Nadále pokračuje implementace opatření směřujících ke zlepšení nákladové efektivity a správy
ve zdravotnictví v souladu s doporučením Rady EU. Mezi tato opatření patří zejména projekt DRG
Restart, který zajistí účelnou distribuci finančních prostředků v souladu s proporcemi skutečně
poskytnutých zdravotních služeb. Projekt je řešen dle schváleného harmonogramu – byla ustavena síť
referenčních nemocnic a byly připraveny metodiky DRG (Diagnosis Related Group). Mezi další
plánované kroky patří publikace nové metodiky ekonomického oceňování hospitalizačních případů a
její implementace v referenční síti nemocnic ČR.
Z hlediska tvorby datové základny je podstatnou změnou také navrhovaná novela zákona
o zdravotních službách, která je aktuálně projednávaná v Poslanecké sněmovně, a která umožní sdílení
dat pojišťoven s MZd. Efektivní a moderní informační základna státu bude sloužit pro statistické,
kontrolní a analytické účely vedoucí ke srovnávání zdravotního systému na úrovni EU či měření
efektivity zdravotnického systému.
Sociální bydlení
V říjnu 2015 byla schválena Koncepce sociálního bydlení České republiky 2015 – 2025. Zákon
o sociálním bydlení bude dle schváleného výhledu legislativních prací vlády předložen v prvním
pololetí roku 2016. Zákon by měl stanovit právní rámec pro systém sociálního bydlení. To je
definováno jako sociální nájemní bydlení pro osoby v bytové nouzi nebo osoby bytovou nouzí
ohrožené za účelem předcházení sociálnímu vyloučení a pádu do chudoby. Základním principem
systému sociálního bydlení by mělo být zajištění a udržení dlouhodobého, kvalitativně standardního a
prostorově nesegregovaného sociálního nájemního bydlení, a to prostřednictvím souboru nástrojů
bytové a sociální politiky. Systém by měl být provázán s poskytováním sociální práce, sociálních
dávek na bydlení a navazovat na systém sociálních služeb dle zákona o sociálních službách, konkrétně
na azylové domy.
Odborné vzdělávání a příprava
V odborném vzdělávání je navazováno na výsledky spolupráce MŠMT a MPO, které byly získány jak
v Roce průmyslu a technického vzdělávání 2015, tak v rámci realizace národního projektu Pospolu.
Dále pokračuje implementace Strategie digitálního vzdělávání a rozvoj digitálních kompetencí je
promítán i do dalších zásadních vládních priorit, jakou je například digitalizace ekonomiky.
Podpora příchodu kvalifikovaných pracovníků ze zahraničí
Kvalifikovaná pracovní síla je jedním ze základních předpokladů konkurenceschopnosti a obchodní
úspěšnosti zaměstnavatelů. Tvoří nutnou podmínku pro investice, neboť zajišťuje přenos znalostí,
rozvoj inovací, zavádění nových technologií a vede k tvorbě nových pracovních míst. S ohledem
na přínos kvalifikované pracovní síly pro konkurenceschopnost a vzhledem k otevřenosti a charakteru
české ekonomiky přijímá vláda taková opatření v oblasti migrační politiky, která zohledňují
ekonomické potřeby země. ČR připravuje formou novelizace zákona o pobytu cizinců na území ČR
nové nastavení podmínek udělování dlouhodobých víz za účelem podnikání a stanovení hodnotících
kritérií pro vytváření vládních programů za účelem dosažení ekonomického nebo jiného významného
přínosu pro ČR.
Projekt Fast Track a projekt Welcome Package pro investory
Projekt Zrychlená procedura pro vnitropodnikově převáděné a lokalizované zaměstnance a statutární
orgány zahraničních investorů (Fast Track) a projekt Welcome Package pro investory stanovuje
pravidla pro zrychlený převod a lokalizaci vnitropodnikových zaměstnanců, příp. statutárních orgánů
zahraničních investorů na výkon práce v ČR, a pomáhá zabezpečit dostatek kvalifikované pracovní
síly. Projekt Fast Track je určen pro etablované společnosti, které na území ČR podnikají alespoň 2
roky, naproti tomu Projekt Welcome Package pro investory je určen pro zahraniční investory, kteří
v ČR nově založili organizační složku nebo kapitálově propojenou společnost, ale pro zahájení
podnikání potřebují přemístit know-how činnosti zahraničního investora do ČR. Vláda bude v roce
2016 pokračovat v úspěšné realizaci výše uvedených projektů.
Pilotní projekt: Zvláštní postupy pro vysoce kvalifikované zaměstnance z Ukrajiny
Pilotní projekt, který se úspěšně realizuje od schválení vládou v listopadu 2015, je určený
pro tuzemské zaměstnavatele, kteří dlouhodobě nemohou obsadit volné pracovní místo vysoce
kvalifikovaným specialistou z řad občanů ČR, resp. EU. Cílem projektu je dosáhnout časových úspor
při přijímání žádostí o zaměstnanecké a modré karty pro specialisty z Ukrajiny, kteří budou na území
ČR vykonávat vysoce kvalifikovanou práci v oblasti výroby, služeb nebo ve veřejném sektoru. V roce
2016 budou pokračovat debaty o možnostech usnadnění přístupu pracovníků chybějících na českém
pracovním trhu, a to zejména z Ukrajiny.
Podpora legální migrace v rámci Strategie migrační politiky ČR
Problematiku migrace pojímá vláda komplexně a strategicky. V červenci 2015 schválila Strategii
migrační politiky ČR a Komunikační strategií ČR k migraci. Jednou ze stěžejních zásad Strategie je
podpora legální migrace, která je pro stát a jeho občany přínosná tak, aby ČR mohla pružně reagovat
na potřeby svého pracovního trhu a reflektovat dlouhodobé potřeby státu. Cílem Komunikační
strategie je prostřednictvím veřejné diskuse o migraci a jejích společenských dopadech objektivně
informovat odbornou i širší veřejnost a současně systematicky analyzovat dopady tohoto informování.
Snižování administrativní a regulatorní zátěže podnikatelů
V rámci nového přeměření dojde k porovnání informačních
povinností zjištěných při přeměření v roce 2013. Bude tak možné srovnat výsledky s předchozím
přeměřením a vyhodnotit, zda ke snížení administrativní zátěže došlo. Informace o výsledcích
z nového přeměření bude součástí Informace o snižování administrativní zátěže podnikatelů za rok
2016 včetně návrhu dalšího postupu ve snižování administrativní zátěže. Vládě ČR má být předložena
do června 2017.
Zlepšení insolvenčního prostředí
V březnu 2016 schválila vláda novelu insolvenčního zákona. Jejím hlavním cílem je především
důsledná ochrana práv účastníků insolvenčního řízení, posílení dohledových pravomocí MSp
nad výkonem funkce insolvenčních správců, snížení administrativní zátěže insolvenčních soudů,
regulace subjektů poskytujících služby v oblasti oddlužení a intenzivnější ochrana před podáváním
tzv. šikanózních insolvenčních návrhů.
eGovernment
Prioritou v rozvoji eGovernmentu v ČR je zajištění úplného elektronického podání, což zvýší
uživatelský komfort a kvalitu služeb poskytovaných subjekty veřejné správy a povede ke zvýšení
využívání služeb eGovernmentu občany ČR. Předpokladem úplného elektronického podání je
elektronická identita klienta veřejné správy a dodržování zásad kybernetické bezpečnosti. Vzájemně
propojené elektronické služby mohou fungovat, je-li bezpečně nastavena elektronická identifikace,
autentizace a autorizace, což aktuálně řeší nařízení o elektronické identifikaci a službách vytvářejících
důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu (eIDAS). Na základě této regulace byla vytvořena
Národní identitní architektura. Základním infrastrukturním prvkem této architektury je tzv. Národní
identitní autorita, která zajišťuje jednoznačné a bezpečné propojení poskytovatelů služby ověření
identity a autentizace s poskytovateli služeb. Tato autorita je nyní ve fázi výstavby s plánem spuštění
v polovině roku 2016 tak, aby ČR mohla v požadovaném termínu ohlásit vůči ostatním zemím EU své
identitní schéma.
Současně je v procesu technický, legislativní a procesní návrh využití občanského průkazu s čipem
tak, aby tento občanský průkaz mohl být základním nástrojem sloužícím občanům ČR pro prezenční i
vzdálené prokázání totožnosti s nejvyšší úrovní důvěry zaštítěné státem. Občanský průkaz pak bude
všem občanům ČR sloužit v jednotném digitálním trhu EU pro vzdálené prokázání identity a současně
jim umožní na jejich žádost předávat autoritativní údaje poskytnuté jednotlivými orgány veřejné moci
třetí osobě bez nutnosti jiného dokládání pravosti těchto údajů.
Úzká integrace Portálu veřejné správy (PVS) a Informačního systému datových schránek (ISDS)
nabízí prostředí pro zveřejnění formulářů elektronického podání, které mohou být umísťovány v rámci
běhového prostředí portálu, odkud již v současné době může přihlášený uživatel vyplněný formulář
rovnou odeslat příslušnému úřadu. K přihlášení použije své přihlašovací údaje k datové schránce,
tudíž podání odejde z jeho datové schránky. Každý orgán veřejné moci může toto prostředí PVS
využít pro zveřejnění svých formulářů elektronického podání. Kompletní „smyčku“ úplného
elektronického podání přirozeně nedokážou PVS a ISDS zajistit bez zapojení dalších informačních
systémů veřejné správy, které podání dokážou zpracovat. Do budoucna je v plánu další rozšíření
funkčnosti prostředí pro elektronické formuláře na PVS, které by umožnilo v online režimu
po přihlášení uživatele převádět do formuláře údaje z jiných informačních systémů tak, aby s nimi
mohl formulář či uživatel interaktivně pracovat. Tím by byla splněna i možnost využívat tzv.
předvyplněné formuláře.
V roce 2015 byl zároveň vybudován Národní katalog otevřených dat, který je přístupný
prostřednictvím PVS, a byly vytvořeny standardy publikace a katalogizace otevřených dat veřejné
správy.
V listopadu 2015 byla schválena Strategie rozvoje ICT služeb veřejné správy a její opatření
na zefektivnění ICT služeb. Zaměřuje se na zvýšení dostupnosti a transparentnosti veřejné správy
prostřednictvím nástrojů eGovernmentu a na zvýšení efektivnosti a snížení administrativní náročnosti
služeb veřejné správy a navazujících ICT služeb.
Na Strategii rozvoje ICT služeb veřejné správy navazuje Národní strategie cloud computingu. Mezi
její hlavní cíle patří maximální zajištění bezpečnosti a spolehlivosti klíčových informačních systémů
státu a finanční úspory při jejich provozu ve výši až 2,5 mld. Kč ročně. Klíčovým opatřením, které je
zaměřeno na stávající aplikace/ICT služby, je jejich postupná migrace do eGovernment cloudu.
Akční plány boje s korupcí
V oblasti Transparentnost
a otevřený přístup k informacím bude jedním z úkolů pro první polovinu roku 2016 formulace nových
závazků a předložení v pořadí již třetího Akčního plánu ČR Open Government Partnership na léta
2016 a 2018, na jehož přípravě má možnost spolupracovat i široká veřejnost. Dále jde o předložení
sektorové analýzy zabývající se korupcí ve zdravotnictví.
Rozvoj podmínek pro excelentní výzkum
Vláda bude pokračovat v realizaci opatření Cestovní mapy ČR velkých infrastruktur pro výzkum,
experimentální vývoj a inovace na léta 2016–2022 sdružující jedinečná zařízení pro provádění
výzkumu, experimentálního vývoje a inovací provozovaná na principu otevřeného přístupu k jejich
kapacitám. Bude vypracován metodický rámec prvního interim hodnocení velkých infastruktur
schválených k poskytnutí účelové podpory usneseními vlády8. Současně se zahájením průběžné
evaluace bude vyhlášena výzva k předkládání eventuálních nových návrhů velkých infrastruktur
za účelem první aktualizace jejich cestovní mapy. Tento proces bude synchronizovaný s procesem
aktualizace Cestovní mapy Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury.
Akční plán pro rozvoj digitálního trhu
Cílem Akčního plánu pro rozvoj digitálního trhu přijatého vládou v srpnu 2015 je podpora digitální
ekonomiky v ČR. Akční plán uvádí konkrétní opatření státní správy v řadě oblastí a reflektuje též
evropskou debatu o jednotném digitálním trhu. 1. zpráva o implementaci Akčního plánu pro rozvoj
digitálního trhu byla v lednu 2016 předložena vládě. Většinu opatření s termínem plnění do roku 2015
se podařilo splnit anebo bylo zahájeno jejich plnění. Prioritou pro rok 2016 bude zejm. výstavba
vysokorychlostní infrastruktury, přijetí zákona ke snižování nákladů na budování této infrastruktury a
rozvoj projektů eGovernmentu. Dále budou pokračovat aktivity posilující kybernetickou bezpečnost
ČR, vytváření podmínek pro digitalizaci průmyslu a podporu digitálního vzdělávání. Další pravidelná
zpráva o implementaci Akčního plánu bude předložena vládě v červenci 2016.
Digitalizace průmyslu
Národní iniciativa Průmysl 4.0 vyhlášená v září 2015 představuje jeden z dokumentů, jež komplexně
přispívají do diskuse o nástupu nejvýznamnějších technologických a strukturálních změn. Dokument
mapuje výchozí podmínky ČR pro implementaci tzv. čtvrté průmyslové revoluce a zabývá se tématy,
jako jsou např. technologické předpoklady a vize, aplikovaný výzkum, standardizace, bezpečnost,
dopady na trh práce, vzdělávací soustavu či regulatorní prostředí. V návaznosti na tuto iniciativu a
na základě úkolu v Akčním plánu pro rozvoj digitálního trhu byla připravena rozšířená verze
dokumentu pod názvem Iniciativa Průmysl 4.0 včetně návrhu opatření k jeho rozvoji a propagaci.
Cílem iniciativy je podchytit požadavky, které na náš průmysl bude klást tato zcela nová filosofie
systémového využívání, integrace a propojování nejrůznějších technologií při uvažování jejich
trvalého, velice rychlého rozvoje, a připravit podmínky pro výrobní i nevýrobní sféru k realizaci této
nové průmyslové revoluce v ČR. Dlouhodobým cílem této iniciativy je udržet a posílit
konkurenceschopnost ČR v době masového nástupu uvedené filosofie ve světě.
Rozvoj inteligentních dopravních systémů
Akční plán rozvoje ITS je strategickým dokumentem pro oblast využití nejmodernějších detekčních,
diagnostických, informačních, řídicích a zabezpečovacích technologií, globálních navigačních
družicových systémů a systémů pozorování Země. Akční plán stanovuje cíle rozvoje ITS v ČR,
návazná opatření a odhad finančních nákladů na jejich implementaci, jakož i možné zdroje
financování. Na jeho základě bude zpracován Implementační plán ITS, který bude předložen
k projednání vládě ČR v první polovině roku 2016 a v rámci kterého budou návazná opatření Akčního
plánu naplňována prostřednictvím stanovených realizačních projektů.
Nakládání s odpady
Celková strategie ČR v oblasti odpadového hospodářství je založena na podpoře prevence vzniku
odpadů, zvyšování úrovně materiálového využití odpadů a zásadní redukce skládkování odpadů.
Zemědělská politika
Pro reformy sektoru zemědělství a potravinářství, stejně jako pro další vývoj v oblasti lesnictví a
vodohospodářství, bude zásadní připravovaná Strategie Ministerstva zemědělství ČR s výhledem
do roku 2030, která by měla být schválena do konce roku 2016. Jednou z významných priorit Strategie
je oblast lesního hospodářství, v jejímž rámci bude cílem vytvořit podmínky pro zvýšení
konkurenceschopnosti a životaschopnosti celého hodnotového řetězce založeného na lesním
hospodářství a zvýšení domácího využívání a spotřeby dřeva. V nadcházejícím období budou
rozpracována jednotlivá opatření Strategie, zohledněny budou i výstupy z druhého cyklu Národní
inventarizace lesů v letech 2011 – 2015. Zachovány a dále rozvíjeny budou principy
nediskriminačního přístupu ke dřevu z lesů ve vlastnictví státu pro všechny skupiny jeho zpracovatelů,
především MSP, v návaznosti na přijaté koncepční dokumenty týkající se Lesů ČR.
4.2 Chudoba a sociální vyloučení
Z hlediska míry ohrožení chudobou a sociálním vyloučením došlo v roce 2014 oproti roku 2008
k jejímu snížení o 0,5 p.b., na 14,8 %, tedy cca na 1 532 tis. osob. V rámci tohoto komplexního
ukazatele si stojí ČR velmi dobře, podíl ohrožených osob je v ČR nejnižší ze všech zemí EU (průměr
EU28 činil 24,5 %).
Míra ohrožení příjmovou chudobou se mezi roky 2013 a 2014 mírně zvýšila z 8,6 %, na 9,7 %.
Příjmovou chudobou bylo v roce 2014 v ČR ohroženo 1 002 tis. osob (o 116 tis. více než v roce 2013).
V souvislosti s dosavadním vývojem v oblasti chudoby a sociálního vyloučení a v kontextu oživení
ekonomiky se zatím jeví dosažení v roce 2015 nově stanoveného ambicióznějšího cíle ČR (snížení
počtu osob ohrožených chudobou nebo sociálním ohrožením o 100 tis. osob) jako reálné.
Příloha – Přehled strategických a koncepčních dokumentů vlády souvisejících s NPR
V kategorii Dokumenty, Legislativa
Příspěvek četlo
Příspěvek zaslal/a Vitezslav Praks on 17.7.2016
