Příspěvek četlo
834 total views
Upozorňujeme na zajímavý dokument: Výroční zpráva o hospodaření České televize v roce 2015
Dokument si můžete přečíst zde. Přetiskuji pasáže, které mne zaujaly.
Trend trvale oslabující fi nanční zdroje České televize při tom dopadá nejsilněji právě na oblast původní tvorby
a vytváří do dalších let riziko, že bude nahrazena dostupnějším a několikanásobně levnějším nákupem pořadů
ze zahraničí. Takový vývoj bych ale považoval za nešťastný. Jedním ze zásadních parametrů, který vedle stávající
koncepce koncesionářského poplatku, který je vázaný na vlastnictví klasického televizního přijímače, omezuje
možnosti České televize v oblasti původní tvorby, je nemožnost uplatnění odpočtu DPH při výrobě nových pořadů.
V roce 2015 Česká televize odvedla do státního rozpočtu DPH bez nároku na odpočet ve výši 593 milionů korun.
Každá domácnost platící měsíčně koncesionářský poplatek 135 korun tak přispěla České televizi na výrobu, vysílání
a provoz de facto pouze 123 korunami. Rozdíl získal stát v podobě skryté daně.
Orgánem, jímž se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu činnosti České televize, je Rada České televize (dále jen
„Rada ČT“). Rada ČT má 15 členů, její členy volí a odvolává Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky. Poradním
orgánem Rady ČT ve věcech kontroly hospodaření České televize je Dozorčí komise. Statutárním orgánem
České televize je generální ředitel, který je jmenován Radou ČT.
V rámci středoevropského regionu má ČT zcela mimořádné postavení, protože se jí daří i při omezených zdrojích
udržovat vysoký podíl původní tvorby prakticky všech žánrů, včetně fi nančně náročné dramatické tvorby. Lze
konstatovat, že ČT je jednou z mála skutečně produkčních veřejnoprávních televizí v regionu, a že je z pohledu
nákladů její producentská role dokonce dominantní. To je při ekonomické síle ČT v rámci evropského srovnání
. zcela mimořádná skutečnost.
Zcela mimořádná je role ČT v podpoře českého audiovizuálního a fi lmového průmyslu. Žádná jiná srovnatelná
televize v EU nehraje tak zásadní roli v tomto odvětví jako ČT. Vyniká to zejména při pohledu na činnost televizí
ve středoevropském prostoru, které na podobnou aktivitu prakticky rezignovaly. Roli podporovatele v těchto
zemích přebral stát anebo taková podpora vůbec neexistuje a celý audiovizuální a fi lmový průmysl je v útlumu.
Skutečnost, že je Česká televize největší koproducent českých fi lmů, je pak výjimečná i v celoevropském srov.
nání. ČT jako jedna z mála v Evropě podporuje umělecké a festivalové fi lmy, dětskou a animovanou tvorbu, debuty
. a studentskou tvorbu. Vedle BBC je ČT prakticky jedinou televizí, která byla vůdčí v procesu digitalizace televizního vysílání a na které
ležela hlavní odpovědnost za realizaci celého procesu. To potvrzuje, že ČT je i přes své zařazení k nízkorozpočto.
vým televizím v rámci EU i vedoucí silou technologického rozvoje televizního vysílaní v České republice.
Rozpočet České televize na rok 2015, schválený Radou ČT, byl dodržen. Celkové skutečné náklady i výnosy dosáhly
shodné výše 6 852 083 tis. Kč.
Nejvýznamnější položkou daní a poplatků je DPH bez nároku na odpočet ve výši 593 259 tis. Kč, které tvoří 9 %
celkových nákladů České televize. Jedná se o část DPH, které musí Česká televize zaplatit svým dodavatelům, ale
nemůže si jej nárokovat zpět. Reálně tedy z měsíčního televizního poplatku 135 Kč může Česká televize na výrobu,
vysílání a provoz využít 123 Kč a zbytek jde na pokrytí nákladů v podobě DPH bez nároku na odpočet, který je příjmem
státního rozpočtu. DPH bez nároku na odpočet tak zdražuje České televizi nákupy služeb, materiálu, zboží
i dlouhodobého majetku. DPH bez nároku na odpočet v daném roce se odvíjí od objemu a struktury nákupů a závisí
na koefi cientu, který je zase ovlivněn výší výnosů.
Náklady na šíření signálu dosáhly výše 445 111 tis. Kč, což odpovídá 6% podílu na celkových nákladech.
Významný fi nanční přínos pro Českou televizi přináší sponzoring pořadů, sponzoring programů a také product
placement. Sponzorování pořadů a product placement má vysoký význam především pro program ČT sport, kde
díky těmto dodatečným příjmům může být vyrobeno a odvysíláno mnoho hodin přímých přenosů a záznamů ze
sportovních akcí, které by se jinak na televizní obrazovku vůbec nedostaly. Díky tomu mohou diváci sledovat i méně
rozšířené nebo úplně nové sporty, které se díky televiznímu ztvárnění dostávají do povědomí široké divácké veřejnosti.
Další významný fakt je, že i díky možnosti sponzorování pořadů může program ČT sport získávat televizní
práva k akcím s českou stopou ve světě sportu a aktuálně tak reagovat na sportovní dění.
Česká televize si v rámci sponzorování pořadů sama stanovila interní limit počtu sponzorských vzkazů. Na programu
ČT1 umisťuje maximálně 3 sponzorské vzkazy u jednoho pořadu a na programu ČT 😀 neumisťuje žádné
sponzorské vzkazy, přestože v obou případech není zákonem omezena. V roce 2015 i nadále pokračoval trend
kombinace sponzoringu se spotovou reklamou.
Merchandising
Rok 2015 byl ve znamení designování nových produktů a výrobků. Bob a Bobek se stali na základě licence od ČT
maskoty Mistrovství světa v hokeji v Praze. Na trh bylo při této příležitosti uvedeno 20 výrobků. Své místo si našly
i další produkty, které vycházely zejména z animovaných pořadů ČT.
Projekt – EUscreenXL
Česká televize se účastní projektu EUscreenXL, který navázal na předchozí fázi projektu EUscreen. V rámci něj se
Česká televize zavázala agregovat cca 180 000 odkazů na videa sdílená online na portálu iVysílání pro evropský
kulturní portál Europeana a dodat dalších 670 videí pro stávající portál EUscreen. Ten je unikátním příkladem využití
bohatství evropských televizních archivů. Významné audiovizuální archivy Evropy v něm spojují síly, aby nabídly
jednotný přístup k poznání evropské televizní historie. Tisíce pořadů, ukázek, šotů a fotografi í jsou dostupné zdarma
on-line na adrese www.euscreen.eu. Web byl uveden do řádného provozu dne 27. října 2010. Termín nebyl zvolen
náhodně. Váže se ke Světovému dni audiovizuálního dědictví UNESCO.
Portál EUscreen nabízí celou škálu vyhledávacích funkcí a nástrojů, které umožňují využití obsahu pro nejrůznější
účely – od vědeckého výzkumu až po volnočasové brouzdání. Na uživatele z řad akademiků, vědců i široké veřejnosti
čeká historie proměn evropského životního stylu, kultury a politiky. V roce 2012 byla spuštěna funkce tematicky
řízených virtuálních sbírek videí a dokumentů a akademický e-časopis. S podporou originálního obrazového
materiálu tak byl návštěvníkům webu umožněn výzkum v oblasti nejvýznamnějších trendů za uplynulých 60 let
televizního vysílání.
EUscreenXL je tříletý projekt, který byl zahájen v březnu 2013. S podporou organizací FIAT/IFTA, Evropské vysílací
unie a Europeana Foundation si EUscreen klade za cíl vytvoření plně propojené sítě zdigitalizovaných sbírek televizního
bohatství. Projekt svedl dohromady 28 partnerů z 19 zemí, je spolufi nancován Evropskou komisí v komunitárním
programu eContentPlus. Zdigitalizovaný obsah je již také dostupný skrze portál Europeana, jenž je virtuální
bránou k rozsáhlým sbírkám evropského kulturního dědictví a v současnosti umožňuje přístup k více jak 20 miliónům
položek z knihoven, muzeí a audiovizuálních archivů.
Do současné doby získala Česká televize z grantu na tento projekt částku ve výši 1 221 tis. Kč.
V kategorii Dokumenty, Ekonomika, Společnost
Příspěvek četlo
Příspěvek zaslal/a Vitezslav Praks on 20.8.2016
