Příspěvek četlo
566 total views
Přetiskujeme článek paní architektky Švábové, s nímž za Občanský monitoring plně souhlasíme.
V posledním věstníku Klubu za starou Prahu vyšel článek o hrozících demolicích vil Na Petřinách 7a Pod Klaudiánkou 19. Památkový zákon mluví o plošné ochraně památkově chráněných území, ale nedefinuje jak, a nástroj k realizaci této ochrany nemá. Různí „nestydové“, jak je nazývá naprosto oprávněně PhDr. Kateřina Bečková, předsedkyně Klubu za starou Prahu, se proto domnívají, že si za své peníze mohou dovolit cokoli. Nejde jen o vily – jiný nestyda chce zbořit „Kozákův dům“ na Václavském náměstí, opět další postavit v těsném sousedství areálu kláštera sv. Anežky megalomansky předimenzovaný „maršmeloun“, další usiloval do nedávna o výstavbu „bílého medvěda“ na Vítězném náměstí v Praze 6. Klub za starou Prahu navrhuje řešení. V článku O bourání vil v Praze se doporučuje: “Co zabrání konkrétnímu vlastníkovi, aby najednou nezjančil a nezačal se chovat barbarsky? Jedna z nejsubtilnějších nehmotných věcí, jaké mohou existovat: výchovou a vzděláním vypěstovaný stud.“
Rozhořčení Klubu za starou Prahu ze srdce sdílíme – paní předsedkyně má jistě pravdu i v úvodním článku Věstníku O chybějících mravech a nadbytečných múzách. Jaké má tato nedobrá situace vlastně příčiny?
Všichni tito „nestydové“ využívají současnou hyperkorektní vlnu neomezené plurality názorů a kreativity bez hranic. Bez nastaveného kritéria žádoucí kvality nemá za takovýchto podmínek „hyperdemokratická“ diskuse smysl – všichni mají svou pravdu, všechno je možné. Největší pravdu má za těchto podmínek vždy ten, kdo má nejvíc peněz. Naštěstí lidé začínají tento skutečný smysl hyperkorektnosti chápat nejen v souvislosti s ochranou památek.
Naše asociace na rozdíl od Klubu za starou Prahu se nedomnívá, že v těch nestydatých zlatokopech lze vzbudit výchovou jakýkoli záchvěv studu nebo odpovědnosti k veřejnému statku, kterým hodnoty památkově chráněných území bezesporu jsou. Navrhujeme jít cestou zákona. Na základě výzvy vlády ČR jsme v minulém roce jako zástupci veřejnosti vypracovali připomínky k návrhu nového památkového zákona, které by měly podobné situace vyloučit již v územně plánovací dokumentaci: doplňujeme do návrhu zákona „památkový urbanismus“, který je schopen zajistit plošnou ochranu území mimo jiné i vyhodnocením památkově nechráněné zástavby z hlediska jejích kompozičních hodnot. K registrovaným památkám přidáváme kategorii kompozičně významných objektů, které by získaly ochranu mimo registr památek. Doporučení Zelených prohlásit ohrožené objekty za kulturní památky je naivní. Nelze do nekonečna rozšiřovat seznam kulturních památek – daňoví poplatníci by to nezaplatili a ve srovnání s ostatními registrovanými památkami by se většinou nenašly ani opodstatněné důvody. Návrh památkového zákona MK obsahuje důležitý přínos podpory vlastníků nechráněných objektů v památkových územích, která takto byla nasměrována právě k hodnotným neregistrovaným budovám a nebyla zneužívána pro objekty, které území poškozují.
O nezbytnosti památkového urbanismu byl přesvědčen Útvar Hlavního architekta Hlavního města Prahy již v 70tých letech. Bez „památkového urbanismu“ nelze propojit účinným způsobem stavební a památkový zákon; bez spojení obou zákonů památková území neochráníme.
Naše připomínky nakonec ve vládě projednány nebyly, jsou trvale přístupné na www.asorkd.cz nebo na www.obcanskymonitoring.cz. Ministerstvo kultury využilo možnosti zákona a projednávalo pouze připomínky oponentů, které si samo vybralo. Naše asociace to pochopitelně nebyla.
Uvítáme Vaše připomínky i komentáře.
ASORKD
Ing. arch. Marie Švábová
vicepresident asociace
Další články paní architektky Švábové na Občanském monitoringu si můžete přečíst zde.
Další články ze sekce památky si můžete přečíst zde.
V kategorii Památky
Příspěvek četlo
Příspěvek zaslal/a Vitezslav Praks on 3.9.2016
