Stanislav Ransdorf: Konec rezonančního dřeva na Šumavě

Stanislav Ransdorf: Konec rezonančního dřeva na Šumavě


Příspěvek četlo 608 lidí.

rezonancni-drevo

Jako reakci na naše články Kalamity v národním parku Šumava, aneb, jak se dostat k šumavskému dřevu a předchozí článek „Výchovné těžby“ harvestory v NP Šumava a hlavně na to, co se děje v lesních ekosystémech národního parku za posledních pět let, nás oslovil pan Stanislav Ransdorf.

Pan Ransdorf je zkušený šumavský lesník z Nové Pece na Šumavě , s dlouholetou zkušeností u Vojenských státních lesů a následně po zřízení NP Šumava i v této organizaci. Od vzniku parku pracoval ve státní správě lesního hospodářství této organizace a po převzetí lesů pod Správu NP Šumava od r. 1993 v Oddělení péče o les. Tedy jeho zkušenosti nelze zpochybňovat. S jeho svolením jeho text zveřejňujeme.

 Proč už na šumavské rezonanční dřevo budeme pouze vzpomínat a naše vnoučata ho budou znát pouze z vyprávění? Protože si myslíme, že všechno nejlépe umí člověk. Svými „odbornými“ zásahy ukončuje v zárodku přírodou započatý proces růstu rezonančního dřeva. Do mladých smrkových porostů, které vznikly přirozenou obnovou nasadí harvestory. Přitom pouze od mládí zapojené porosty rychle výškově rostou, ale tloušťkově minimálně. Při nedostatku světla spodní slabé větve uschnou a odpadnou. Na takto samovyčištěném kmeni přirůstá hustá rezonanční vrstva. Je to jeden z mnoha faktorů, ale jeden ze základních. V současné době „člověk – zachránce“ porost rozdělí linkami pro harvestory a udělá „výchovný zásah“. Nevím jestli je to záměr, ale takovéto porosty jsou odsouzeny dříve či později k zániku. Toto nemám vyčtené z knížek ani z odborných časopisů. Je to poznatek z více jak čtyřicetipětileté praxe v lesnictví a díky mému kolegovi a učiteli Karlu Křížovi, s kterým jsme v roce 1971 ve Stožci vybírali rezonanční dřevo pro hudební nástroje.

Stanislav Ransdorf st.

 

Přílohy

 

stari-stromu-i

 

dotace-a-dodavky-drivi-do-r-2000

 

rezonancni-drevo

Další články Stanislava Ransdorfa na Občanském monitoringu si můžete přečíst zde.
Další články k tématu Šumava si můžete přečíst zde.

V kategorii Šumava, Životní prostředí

Příspěvek četlo 608 lidí.
Příspěvek zaslal/a Vitezslav Praks on 4.10.2016

Diskuze ke článku

Jméno(povinné)

E-mail(povinné)

Web

Komentáře

Další příspěvky