Fotografie ze Staroměstského náměstí 28.10.2016


Příspěvek četlo 376 lidí.

staromestske-namesti

 

Přetiskuji fotografii ze včerejšího setkání občanů na Staroměstském náměstí… Když už tyto záběry ignorují „standardní média“, tak už i jen proto je stojí za to publikovat. : ) A komentář? …Politika je „o symbolech“… A níže přetiskuji komentář Jiřího Dolinského:

jiri-dolinsky

 

Když vidím ten Staromák, tak jsem zase jednou pyšný na to, že jsem Čech. Jo a není tam živý přenos hokejového mistrovství světa, jenom se tam dneska sešli obyčejní Češi.

Při této příležitosti přidám jeden příběh, třeba některé z vás zaujme:

Letošní léto jsem strávil v Kanadě a když jsem stopoval z Kelowny do Vancouveru, z kterého jsem odlétal na pár dnů domů, tak mě nabral jeden takový zvláštní týpek. Když jsem ho viděl, jak sebou lomcuje do rytmu hudby, co mu hraje v autě, v jedné ruce cigáro v druhé redbull a první otázka, po tom co jsem nasedl byla, jestli nemám nějaké hulení, tak jsem si říkal: „Tohle se mi zase jednou povedlo, jestli já do toho Vancouveru přijedu živý, tak to bude zázrak.“ Nicméně, dopadlo to tak, že jsem z týpka postupně vytáhl, že 2 roky žil na Hastings street, byl závislý na cracku, ale teď už je 3 roky čistý a zrovna se stěhuje na Vancouver Island. Povyprávěl mi spoustu neuvěřitelných příběhu, zaplatil mi kafé, i když jsem vehementně protestoval a ještě mě provezl Hastings street, abych se podíval na to, proč se mám držet od drog dál. Sice na sedačce tancoval celou cestu, ale rozhodně jsem se s ním necítil v nebezpečí, spíš naopak. Jeho ujetost mě strašně bavila. Když jsem mu pak říkal, že je hodný, tak mi se smíchem odpověď, že není, že je akorát Kanaďan a že oni se tak chovají všichni. Popravdě na tom něco bylo. Moje zkušenost říká, že Kanaďané mají opravdu některé povahové rysy společné. Jedním z nich je nesoudit lidi podle vzhledu, rasy nebo náboženství. Je to hrdý národ plný nápomocných lidí, od kterých se máme co učit. A nejenom my, nýbrž velká část Evropy. No ale proč to vlastně píšu. Píšu to proto, že bych si přál, abych v tomto kontextu mohl taky jednou říct: Ne, já nejsem hodný, já jsem jenom Čech. Přál bych si, abychom se, s nástupem nové generace, která může cestovat a vidět věci na vlastní oči, změnili. Osobně si totiž myslím, že nemůžete lidi nenávidět, kvůli náboženství, které vyznává váš kamarád a zároveň se přece nemůžete na svých cestách spřátelit s někým, kdo není dobrý člověk, protože na cestách mnohdy přátelství vznikne tak, že vám ta osoba pomůže.

Dneska jsme ukázali, že umíme být hrdý národ, ještě ukažme, že umíme být i národ velkorysý.

V kategorii Reakce, Společnost, Stručně

Příspěvek četlo 376 lidí.
Příspěvek zaslal/a Vitezslav Praks on 29.10.2016

Diskuze ke článku

Jméno(povinné)

E-mail(povinné)

Web

Komentáře

Další příspěvky