Arch. Švábová: Co se to vlastně s tím maršmelounem děje?


Příspěvek četlo 229 lidí.

svabova

Přetiskuji nový článek paní architektky Švábové.

V médiích jsou protichůdné zprávy – jednou, že už dostal stavební povolení, potom zase, že mění majitele, a že nikdo neví, co bude. Zřejmě je to nejisté. Jedno ale jisté je – my, zástupci veřejnosti ve spolcích i mimo ně – svůj názor na nevhodnou stavbu nezměníme.

Ti, kteří zaplnili Vodičkovu ulici od Novoměstské radnice po pasáž U Nováků, spolek U Milosrdných, ASDORKD, Občanský monitoring a všichni ti lidé, s krabicemi – maskami z maršmelounu na hlavách i bez nich, neznámí občané i známí aktivisté, poslanci i zastupitelé z Magistrátu, památkáři i laici jistě věděli a stále vědí, co jim vadí a co chtějí.

 

marsmeloun demonstrace

Demonstrace před Úřadem městské části Prahy 1

 

Media i autor projektu vysvětlují nespokojenost veřejnosti velmi jednoduše: Nelíbí se jim růžová a šedá, ti prosťáčkové nevědí, že jsme tam tyto barvy ani dát nechtěli – tak oč vlastně jde? Etablované elity hájí maršmeloun: „Praha potřebuje výstřední stavby, stavba musí budit emoce, je jedno jaké, na moderní architekturu si musíte zvykat“. Podobnými nepodloženými argumenty nešetří. Památkáři udělili souhlas. Co nám „laikům z ulice“ tedy vadí? Roztomilé barvy z územního řízení opravdu podstatné nejsou.

Vadí nám, že maršmeloun převyšuje fasády kostela sv. Františka i Salvátora v klášteře sv. Anežky České o 5,6 m, špitál sv. Šimona a Judy Tadeáše o 3,65m a fasády barokní zástavby ulice u Milosrdných, na kterou těsně navazuje, o neúnosných 12m! Autoři jsou si své viny asi poněkud vědomi, protože poněkud zfalšovali vizualizaci od rohu Obecního dvora. Moc to stejně nepomohlo. Účinnější byly záběry z ptačí perspektivy – to je ověřená pomoc, zkracují výšky a tedy i rozdíly mezi nimi.

Vadí nám, že mohutná hmota maršmelounu a jeho utilitární funkce degraduje národní kulturní památku prvořadého historického významu. Památkáři souhlasí, ačkoliv náš stát již v r. 1964 podepsali Benátskou chartu, jejíž článek 6. zní: „Konzervace památky v sobě zahrnuje uchování jejího prostředí v odpovídajícím měřítku. Každou novostavbu, demolici či úpravu, která by změnila vztahy objemů a barev, je třeba zamítnout.“

Oba kláštery, mezi které se maršmeloun tlačí, jsou s kostelem sv. Haštala významnými dominantami historického území, které sice rozrušila asanace, ale jeho dominanty a historická uliční síť stále udržují kontinuitu s dávnou předměstskou zástavbou a stmelují vše do charakteristického celku.

Vadí nám, že maršmeloun je koncipován jako solitér – dokonce s jakýmsi náznakem čestného dvora. Tím ruší identitu zdejších ulic, která je dána pevným vymezením řadovou zástavbou.

Panorama této oblasti je dáno převažujícími keramickými střechami – měřítko jejich struktury určují ještě naprostou většinou gotické parcely domů, které zastřešují. Vadí nám, že to vše ničí maršmeloun mohutnou plochou střechou s technickými prvky. Poškozuje tak nejen své okolí, ale celoměstské panorama.

Mohli bychom pokračovat dále, ale již popsané rozpory s prostředím stačí, aby bylo jasné, že je návrh této novostavby nepřijatelný.

Žádáme přepracování názoru na citlivé území mezi oběma kláštery studií širšího území, vycházející z jeho urbanistických a architektonických hodnot, včetně nového zvážení jeho funkčního využití, odpovídajícímu limitovanému objemu.

Žádáme koncepční ochranu našich historických měst. Potřebují současnou architekturu, ale ne za cenu ztráty svých nenahraditelných hodnot. Proto jsme zaplnili Vodičkovu ulici.

 

 

Ing. arch. Marie Švábová

ASORKD

www.asorkd.cz

 

Spolek U Milosrdných

Marie Formánková

 

Občanský monitoring

Vítězslav Praks

 

 

Další články na téma kauzy Maršmeloun si můžete přečíst zde.

Další články paní architektky Švábové si můžete přečíst zde.

Další články kategorie Památky si můžete přečíst zde.

V kategorii Památky

Příspěvek četlo 229 lidí.
Příspěvek zaslal/a Vitezslav Praks on 22.4.2017

Diskuze ke článku

Jméno(povinné)

E-mail(povinné)

Web

Komentáře

Další příspěvky

Předchozí: