Příspěvek četlo
714 total views
Proti stavbě maršmelounu protestovala odborná i laická veřejnost, někteří profesionální památkáři, poslanci i městští zastupitelé. Nejvíce všem vadí neúměrná hmota novostavby, která degraduje sousední národní kulturní památky – kláštery sv. Anežky České a sv. Šimona a Judy Tadeáše.
Kontroverzní projekt přes námitky NPÚ schválil Památkový odbor Magistrátu Hlavního města Prahy v Závazném stanovisku ze dne 6. 12. 2016 pod č. j. NHMP2125395/2016. Kladné závazné vyjádření magistrátu má ale problém. Je v něm s dojemnou poctivostí přepsán starý regulativ výšek z předchozích jednání. Jeho naplnění vyřešil magistrát opravdu originálním způsobem. Korunní římsa se v návrhu projevuje jako zdůrazněná spára na fasádě, hřeben střechy jako kóta plochy řeky rovné. Dům tak získal 2 patra navíc, než umožňoval původně stanovený výškový limit. Magistrátu nevadí, že spára není korunní římsa a hřeben střechy není totéž jako plochá střecha v jeho úrovni. Zrušil prostě obecně přijatý význam slov a dosadil za něj, co potřeboval. Výškové kóty neměnil. Co na tom, že jsou vztaženy k něčemu zcela jinému, než původně měly být. Normálně uvažující člověk by to nazval podvodem.
V textu závazného vyjádření z 6. 12. 2016 se dočteme na str. 2 ve schválených „podrobnostech stavby“ – bod2,3:
„korunní římsa s výškou +11,80 m, výška hřebene střechy je 17,85 m se spádem 2%“
Nejprve si ujasněme význam užitého názvosloví, jak je shodně vykládají slovník současné češtiny Lingea, wikipedie i konzultace na Ústavu pro jazyk český při AV ČR:
Římsa je vodorovný pás předstupující před plochu fasády, zpravidla ukončující nebo členící fasádu.
Korunní římsa ukončuje fasádu pod střechou. Někdy se jí říká římsa podokapní.
Hřeben střechy – svrchní podélná vyčnívající nebo ostře vystupující část něčeho – horní hrana obrysové konstrukce střechy, vodorovná průsečnice dvou střešních protilehlých rovin.
Vystupující vodorovný pás před rovinu fasády na celé fasádě novostavby není. Ve výšce 11,8 m je blíže neidentifikovaná spára pod 6. podlažím. Pokud je touto spárou myšlena korunní (podokapní) římsa, pak by nad ní musela být střecha. Není tomu tak – jsou nad ní dvě další podlaží a plochá střecha je nad podlažím šestým. Návrh BD žádnou římsu nemá.
Termín hřeben střechy je spojen vždy se střechou šikmou (45°) nebo dokonce strmou (nad 45 °). Plochá střecha hřeben nemá.
Nejde tedy o výšku hřebene, ale o výšku stavby s plochou střechou.. A to jsou dvě různé věci. Srovnatelné jsou výšky fasád. Hřeben střechy z prostoru ulice většinou nevidíme, zvlášť je-li tak úzká jako ulice U Milosrdných. Pokud by byl skutečný hřeben stavby ve výšce + 17,85m, byl by nižší než hřeben střechy sousedního barokního špitálu. Pokud by novostavba měla korunní římsu ve výšce 11,70m, byla by níže položená než římsa sousedního špitálu. To byl smysl limitních výškových kót.
Jde tu tedy o arogantní podvod. Není možné libovolně měnit obecně přijatý a používaný význam slov – naše řeč by ztratila svůj smysl, nastal by konec civilizace. To, že byla takovýmto způsobem odsouhlasena výška budovy, je v případě dokumentu vydaného nejvyšším orgánem památkové péče těžko k uvěření – ale stalo se to. Je možné to akceptovat?
ASORKD – www.asorkd.cz
Ing. arch. Marie Švábová
Další články o kauze Maršmeloun na Václavském náměstí na stránkách Občanského monitoringu si můžete přečíst zde.
Další články paní architektky Švábové si můžete přečíst zde.
Další články kategorie Památky si můžete přečíst zde.
Příspěvek četlo
Příspěvek zaslal/a Vitezslav Praks on 12.6.2017
