Arch. Švábová: Argumenty magistrátu Hlavního města Prahy


Příspěvek četlo 154 lidí.

 

Přetiskuji článek paní architektky Švábové ke kauze Maršmeloun.

 

ARGUMENTY MAGISTRÁTU HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY

Motto:  Věcný argument je v dnešní „postpravdivé“ době vzácný. Obecně uznávané hodnoty jsme zpochybnili, na co se tedy můžeme ve svých argumentech odvolávat? Uctíváme pluralitu názorů bez hranic, jak můžeme dojít k závěru, který z nich je lepší, když obecně přijatá hodnota (kritérium) chybí? Jediné, co jsme dosud nezpochybnili, jsou peníze a moc – ty nahradí každý argument.

O návrh bytového domu mezi Klášterem sv. Anežky České (národní kulturní památka) a klášterem sv. Šimona a Judy Tadeáše (kulturní památka) na rohu Kozí a U Milosrdných se vedou spory dobrých 20 let.  Přibližně v roce 1999 bylo ve vyjádření Národního památkového ústavu stanoveno, že novostavba polyfunkčního domu v těchto místech bude mít 5 nadzemních podlaží, půdorys obdélný o rozměrech cca 12x21m, střechu sedlovou s výškou hřebene +17,85m, korunní (podokapní) římsu +13m a krytinu z klasických pálených tašek bobrovek. Dnešní podoba návrhu, kterému dal magistrát hl. města Prahy – odbor památkové péče – zelenou v prosinci 2016, se od původní představy památkového ústavu  výrazně liší. Na vizualizaci z dokumentace k územnímu řízení vidíme na podstatně větším půdorysu 20×49,8 m místo sedlové střechy s bobrovkami  plochou střechu krytou plastovou fólií, na fasádě  rozhodně žádná římsa není.

 

 

Na prvý pohled vidíme, že magistrát schválil zcela odlišný dům, navíc zastavěná plocha i objem stavby se zvětšily více než dvojnásobně. Novostavba bytového domu zabírá i p. č. 110/2 připojenou za nejasných okolností z majetku kláštera sv. Anežky České a přibližuje se takřka na doraz k dvoupodlažním barokním domům v ulici.  Zajímavé ale je, že v závazném stanovisku z r. 2016 přesto zůstaly původní požadavky z vyjádření Národního památkového ústavu cca z r. 1999 – kóta hřebene střechy i korunní římsy. Zastavěná plocha a materiál střešní krytiny se bez vysvětlení změnily.

Odbor památkové péče Magistrátu HMP na dotěrný dotaz oponentů, které tyto nesrovnalosti zajímaly, podal následující „vysvětlení“: [……] “Předmět žádosti, o němž ASORKD hovoří, se nezměnil, popis záměru dle dokumentace je shodný, protože nebyla předložena nová dokumentace.  … Jedná se o popis projektu, kde je ve vyjádření NPÚ i v závazném stanovisku MHMP OPP citován záměr architekta. V daném případě se jedná o autorský záměr Prof. Ing. arch. Zdeňka Fránka, děkana Fakulty umění a architektury Technické univerzity v Liberci….. které je nutno posuzovat zcela individuálně.“

Proč by autor návrhu popsal plochou střechu jako střešní hřeben a uvedl v popisu fasády, která římsy nemá, římsu korunní, si těžko můžeme představit. Na otázku, proč odbor památkové péče magistrátu v Závazném vyjádření z r. 2016 uvedl v popisu současného návrhu požadavky Národního památkového ústavu z r. cca 1999, které odpovídají stavbě polovičního objemu a zcela odlišného vzhledu, jsme odpověď nenašli, ani když jsme se snažili o co nejindividuálnější přístup. „Argumenty“ magistrátu zrovna přesvědčivé nejsou.

 

Závěr

Snad by bylo možné pro záměnu hřebene sedlové střechy za střechu plochou,  záměnu podokapní římsy za spáru na fasádě  a dvojnásobný objem vzít v úvahu následující důvod: kouzlem záměny významu slov získal návrh novostavby  2 další podlaží s bytovými jednotkami – to znamená vyšší výnos objektu, více peněz. Co na tom, že obě přilehlé památky budou doslova zavaleny neúměrnou hmotou novostavby. Původní závazné vyjádření NPÚ, citované v posledním závazném stanovisku magistrátu z r. 2016, se ani měnit nemuselo, Slova zůstala, jen jejich obsah se změnil. „Vlk se nažral a koza zůstala celá.“ O peníze jde vždy až na prvním místě, jsou zatím jedinou nezpochybněnou hodnotou. Tady ale jde o víc než o peníze. Je tu v sázce nejen znehodnocení národní kulturní památky, ale i obecně přijatého významu slov. Kdybychom 100krát nazvali spáru na fasádě korunní římsou, funkci korunní (podokapní) římsy – ukončit fasádu a nést okap – nesplní. Rovněž hřeben na ploché střeše nikdo neuvidí, protože tam prostě není. Argumentovat v tomto případě nezbytností zcela individuálního přístupu k návrhu prof. Fránka je drzý nesmysl. Měnit na základě „individuálního přístupu“ k čemukoli svévolně význam slov je nebezpečné – nedorozumíme se mezi sebou. Bezpečně tak ukončíme civilizaci.

Sled stále objemnějších návrhů schválených MHMP od r. 1999 do současnosti, v nichž se stále opakují  stejné objemové limity Národního památkového ústavu z r. cca 1999, dokládá postupný nárůst hmoty novostavby – zřejmě pod tlakem developera.

Podává zároveň názorný příklad kontraproduktivity dvojkolejnosti památkové péče, kdy mamutí památkový ústav vydává pouze odborná doporučení, která nejsou pro magistrát závazná.

Další komentář je zbytečný – síla „argumentů“ památkového odboru MHMP mluví sama za sebe – i když to v pravém toho slova smyslu žádné argumenty nejsou – pouze tvrzení opřená o  postavení „argumentujícího“ na pomyslném žebříčku vlivu a moci bez návaznosti na realitu kolem nás.

 

  1. 6. 2017 ASORKD

Ing. arch. Marie Švábová- vicepresidentka asociace

 

Poznámka

Uvádíme zde pouze podstatné části argumentace magistrátu ze závazných stanovisek z 6. 12. 2016, 4. 10. 1999 a  25. 4. 12 – celý text je pro záplavu čísel jednacích a dat dalších citovaných dokumentů  těžko srozumitelný. Na požádání ho pro případné zájemce samozřejmě  zveřejníme.

 

Další články o kauze Maršmeloun na Václavském náměstí na stránkách Občanského monitoringu si můžete přečíst zde.

Další články paní architektky Švábové si můžete přečíst zde.

Další články kategorie Památky si můžete přečíst zde.

V kategorii Kultura, Praha

Příspěvek četlo 154 lidí.
Příspěvek zaslal/a Vitezslav Praks on 21.6.2017

Diskuze ke článku

Jméno(povinné)

E-mail(povinné)

Web

Komentáře

Další příspěvky