Doporučení Komise ze dne 7. 3. 2017 ke zvýšení efektivity navracení při provádění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/115/ES


Příspěvek četlo 56 lidí.

 

Upozorňuji na zajímavý dokument Doporučení Komise ze dne 7. 3. 2017 ke zvýšení efektivity navracení při provádění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/115/ES. Cituji pasáže, které mne zaujaly.

 

S ohledem na stávající nárůst počtu státních příslušníků třetích zemí, kteří
neoprávněně vstupují a pobývají v členských státech, a s cílem zajistit odpovídající
kapacitu na ochranu osob, které ji potřebují, je nutné beze zbytku uplatňovat flexibilitu
stanovenou ve směrnici 2008/115/ES. Účinnější provádění této směrnice by omezilo
možnosti zneužití postupů, odstranilo nedostatky a zároveň by byla zajištěna ochrana
základních práv, jak jsou zakotvena v Listině základních práv Evropské unie.

 

Aby byla návratová politika Unie efektivní, jsou zapotřebí účinná a přiměřená opatření
pro zadržení a identifikaci neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí,
rychlé vyřízení jejich případů a odpovídající kapacity pro zajištění jejich přítomnosti
pro účely návratu.
(9) K organizaci navracení je třeba, aby na vnitrostátní úrovni byly hladce uspořádány a
integrovány víceoborové kompetence. Dále jsou třeba postupy a nástroje k rychlému
poskytování informací příslušným orgánům a rovněž spolupráce mezi všemi aktéry,
kteří jsou zapojeni do jednotlivých postupů.

 

Směrnice 2008/115/ES sice neoprávněně pobývajícím státním příslušníkům třetích
zemí ukládá opustit Unii, vyžaduje však, aby rozhodnutí o navrácení vykonávaly
pouze členské státy, které je vydaly. Proces navracení může zahájit každý členský stát,
na jehož území je týž neoprávněně pobývající státní příslušník třetí země zadržen.
Vzájemné uznávání rozhodnutí o navrácení podle směrnice Rady 2001/40/ES7
a rozhodnutí Rady 2004/191/ES8
by proces navracení urychlilo a zabránilo
neoprávněnému druhotnému pohybu v rámci Unie.

 

Zajištění může být zásadním prvkem ke zvýšení účinnosti unijního systému navracení,
který by se však měl v souladu s čl. 15 odst. 1 směrnice 2008/115/ES používat pouze v
případě, že nemohou být účinně uplatněna jiná dostatečně účinná, avšak mírnější
donucovací opatření. Je-li to nutné, zejména pokud hrozí, že se neoprávněně
pobývající státní příslušníci třetích zemí mohou skrývat, může jejich zajištění umožnit
zdárnou přípravu a organizaci návratových operací.
(17) Maximální doba trvání zajištění, kterou v současné době používá několik členských
států, je podstatně kratší, než doba, kterou povoluje směrnice 2008/115/ES a která je
zapotřebí ke zdárnému dokončení navrácení. Takto krátké doby trvání zajištění jsou na
překážku účinnému vyhošťování.

 

při navracení postupovat rychle a podstatně zvýšit míru navracení;
b) dle potřeby zapojit donucovací a imigrační orgány a koordinovat opatření s
justičními orgány, vězeňskými orgány, poručenskými systémy a
zdravotnickými a sociálními službami, aby všechny orgány, které jsou do
procesu navracení zapojeny, poskytovaly rychlou a přiměřenou víceoborovou
odezvu;
c) zajistit, aby ve všech orgánech, jejichž působnost se týká postupů při
navracení, byl k dispozici dostatečný počet proškolených a kvalifikovaných
pracovníků schopných reagovat rychle, v případě potřeby i 24 hodin denně,
zejména v situacích, kdy je třeba se vyrovnat s rostoucí zátěží při plnění
povinnosti vracet neoprávněně pobývající státní příslušníky třetích zemí;

Zákaz vstupu
24) Aby bylo možné zákaz vstupu plně využívat, členské státy by měly:
a) zajistit, aby zákazy vstupu platily ode dne, kdy státní příslušníci třetích zemí
opustí území EU, a nedocházelo tak k nepřiměřenému krácení jejich skutečné
doby platnosti; takto by se mělo postupovat v případech, kdy je vnitrostátním
orgánům známo datum opuštění území, zejména v případě vyhoštění a opuštění
území v souvislosti s programem asistovaného dobrovolného návratu;
b) opatřit si prostředky k ověření toho, zda státní příslušník třetí země
neoprávněně pobývající v Evropské unii její území opustil ve lhůtě k
dobrovolnému opuštění, a v případě, že se tak nestalo, zajistit účinné návazné
kroky, včetně vydání zákazu vstupu;
c) do Schengenského informačního systému druhé generace systematicky vkládat
záznamy o odepření vstupu ve smyslu ustanovení čl. 24 odst. 3 nařízení
č. 1987/2006; a
d) zavést systém pro vydávání rozhodnutí o navrácení v případech, kdy byl
neoprávněný pobyt zjištěn při výstupní kontrole. V opodstatněných případech,
po individuálním posouzení a při uplatnění zásady proporcionality by měl být
zákaz vstupu vydán, aby se vyloučilo riziko neoprávněného pobytu v
budoucnosti.

V kategorii Bezpečnost, Legislativa

Příspěvek četlo 56 lidí.
Příspěvek zaslal/a Vitezslav Praks on 22.8.2017

Diskuze ke článku

Jméno(povinné)

E-mail(povinné)

Web

Komentáře

Další příspěvky