Zpráva o situaci v oblasti migrace a integrace cizinců na území České republiky v roce 2017

Zpráva o situaci v oblasti migrace a integrace cizinců na území České republiky v roce 2017


Příspěvek četlo 103 lidí.

Upozorňujeme na dokument Zpráva o situaci v oblasti migrace a integrace cizinců na území České republiky v roce 2017 

…a cituji pasáže z dokumentu, které mne zaujaly.

 

„Zpráva má informativní charakter a vzhledem ke svému obsahu je využitelná jako
výchozí podklad pro specifikaci potřeb České republiky v oblasti migrace. Podává informaci
o situaci v oblasti legální a nelegální migrace, mezinárodní ochrany a integrace cizinců
na území České republiky v roce 2017 s porovnáním některých profilových ukazatelů
s úrovní roku 2016, případně let předcházejících a přináší základní analýzu migračních
trendů.“

 

„Ke dni 31. 12. 2017 pobývalo na území České republiky legálně (po dobu delší než 90 dnů) celkem 526 811
cizinců1, což je o 6,1 % vyšší počet než na konci roku 2016. Cizinci tvořili zhruba 4,9 % populace České republiky.
Po odeznění důsledků ekonomické krize od roku 2011 dochází k pravidelnému nárůstu počtu cizinců. Největší
zastoupení měli státní příslušníci Ukrajiny (117 480 osob), Slovenska (111 804 osob) a Vietnamu (59 808 osob). Tato
skutečnost se odráží i ve statistikách ekonomických aktivit cizinců na území České republiky.“

 

„V roce 2017 v České republice požádalo o udělení mezinárodní ochrany celkem 1 450 osob, tj. o 28 žádostí méně
než v předchozím období. Hlavními zdrojovými zeměmi žadatelů o mezinárodní ochranu v roce 2017 byly Ukrajina
(435 žadatelů), Arménie (129), Gruzie (129), Ázerbájdžán (127), Vietnam (82), Sýrie (76), Kuba (68), Rusko (57), Irák
(52), Kazachstán (38), Turecko (32).“

 

„V roce 2017 nabylo celkem státní občanství České republiky 6 522 cizinců, z toho 5 006 bylo uděleno
(ve 43 případech se jednalo o osoby, kterým byla v České republice udělena mezinárodní ochrana formou azylu),
celkem 1 467 osob ho nabylo prohlášením, dále se jednalo o nezletilé děti (49).
Státní občanství České republiky bylo uděleno nejvíce státním příslušníkům Ukrajiny (1 906 osob), Ruska
(758 osob), Slovenska (629 osob), Vietnamu (224 osob) a Běloruska (222 osob).“

 

„V roce 2017 bylo celkem odhaleno při nelegální migraci na území České republiky 4 738 osob, což je oproti
roku 2016 pokles o 9,9 %. Z uvedeného počtu bylo 250 osob zjištěno při nelegální migraci přes vnější schengenskou
hranici České republiky a 4 488 osob při nelegálním pobytu.“

„V souvislosti s nelegální migrací přes vnější schengenskou hranici bylo nejvíce zadrženo státních příslušníků
Albánie (42), dále uprchlíků dle Konvence 1951 (35 osob), státních příslušníků Ruska (21 osob), Ukrajiny (17 osob)
a Číny (14). Při nelegálním pobytu bylo zjištěno nejvíce státních příslušníků Ukrajiny (1 510 osob), následovali státní
příslušníci Ruska (312 osob), Vietnamu (291), Uzbekistánu (263) a Moldavska (262).“

 

„Podle údajů Ministerstva spravedlnosti bylo v průběhu roku 2017 pravomocně odsouzeno celkem 5 050 cizinců
(jedná se o snížení počtu o 46 osob, tj. o 0,9 %). Jejich podíl na celkovém počtu osob odsouzených v České republice
dosáhl hodnoty 9,1 %.“

 

„Dočasné zavedení ochrany vnitřních hranic
V souvislosti se stále neuspokojivou bezpečnostní situací v Evropě ovlivněnou migrační
krizí a teroristickými útoky pokračovaly v roce 2017 některé státy v provádění dočasných kontrol
na vnitřních hranicích. Německo, Rakousko, Dánsko, Švédsko a Norsko pokračovaly
ve znovuzavedení ochrany svých vnitřních hranic na základě doporučení Rady podle čl. 29
Schengenského hraničního kodexu (původní doporučení Rady z 12. května 2016 bylo postupně
třikrát prodlouženo, naposledy do 11. listopadu 2017). Po tomto termínu již prodloužení
znovuzavedení podle čl. 29 Schengenského hraničního kodexu nebylo možné, uvedené státy na
předchozí znovuzavedení nicméně navázaly znovuzavedením podle čl. 25 Schengenského
hraničního kodexu. Ve Francii probíhaly v rámci stavu nouze vyhlášeného po teroristických útocích
v listopadu 2015 kontroly na vnitřních hranicích až do 31. října 2017. Po skončení stavu nouze
Francie pokračuje v kontrolách na vnitřních hranicích podle čl. 25 Schengenského hraničního
kodexu s odkazem na přetrvávající hrozbu terorismu.“

 

„Počet případů nelegálního překročení hranic se meziročně snížil z 504 tisíc
na 204 tisíc (-59,5 %) případů. Nicméně stále se nejedná o pokles na úroveň statistik před rokem
2014, kdy se tato čísla pohybovala na úrovni mezi 72 tisíc až 141 tisíci nelegálních překročení.
K postupnému uvolňování tlaku na vnějších hranicích docházelo již od října 2015. Výrazný
trend poklesu byl dán v březnu roku 2016 přijetím opatření na hranících Makedonie s Řeckem
a dohodou EU – Turecko, kdy následně docházelo k poklesu počtu zjištěných případů během celého
roku. Během roku 2017 současně klesaly počty zjištěných případů na centrální středomořské trase
i východní středomořské trase (západobalkánské trase). V absolutních číslech je stále nejvíce
využívanou cestou migrantů do Evropy centrální středomořská trasa.“

 

 

„roce 2017 byl zaznamenán zvýšený počet případů nelegálního překročení hranic
na západní středomořské trase, a to zejména od července. Počet případů nelegálního překročení
se na této trase oproti roku 2016 více než zdvojnásobil (celkem 23 tisíc případů). Ačkoliv
se ve srovnání s centrální středomořskou trasou do Evropy jedná o nízké počty, je patrné,
že migrační tlak na vnějších hranicích EU nadále trvá.
V souvislosti se změnami na migračních trasách se v roce 2017 zvýšil počet migrantů
ze subsaharské Afriky a v druhé polovině roku pak také z Maroka, Alžírska a Tuniska. Občané
afrických zemí tak v roce 2017 tvořili téměř dvě třetiny nelegálních migrantů přicházejících
do Evropy.

V rámci celkového počtu nelegálně příchozích migrantů do Evropy jich nejvíce
pocházelo ze Sýrie (9,5 %), jejich podíl se však oproti roku 2016 snížil o 8 procentních bodů.
Na druhém místě to byli státní příslušníci Nigérie (8,9 %). Dále následují státní příslušníci Pobřeží
Slonoviny (6,3 %), Guiney (6,3 %) a Maroka (5,6 %). Státní příslušníci Iráku, kteří se v roce
2016 umístili na třetím místě, v roce 2017 zaujímají pozici šestou s podílem 4,9 %. Následuje
Pákistán (4,9 %), Bangladéš (4,6 %), Gambie (4,1 %) a Afghánistán (3,7 %), který byl
v předchozím roce na druhém místě (tehdy 11 %).
V roce 2017 členské státy evidovaly více než 6 700 osob ze třetích zemí, které při vstupu
na jejich území použily padělané nebo pozměněné doklady. Zatímco počty nelegálních vstupů
na vnějších hranicích EU poklesly, využívání neregulérních dokumentů v rámci sekundárních
pohybů po EU vzrostlo ve srovnání s rokem 2016 o více než 10 % a tento počet dosáhl své nejvyšší
hodnoty od roku 2013.

Lze očekávat, že i v roce 2018 bude migrace po středomořských trasách hlavním způsobem
nelegálního překročení hranic EU, zároveň však také jedním z nejnebezpečnějších způsobů
převaděčství pro samotné migranty. Frontex nadále rozšiřuje spolupráci mezi různými orgány, tak
aby bylo možno přispět k boji proti nelegální migraci a dalším přeshraničním trestným činům,
stejně jako k další koordinaci záchranných akcí.

Západobalkánská trasa
Již v roce 2016 došlo v souvislosti s uzavřením řecko-makedonské hranice a dohodě EUTurecko
k významnému omezení pohybu na této trase. V roce 2017 tento pokles nadále pokračoval.
Zatímco v roce 2016 bylo evidováno celkem 130 tisíc případů nelegálního překročení hranic, v roce
2017 to bylo 22 tisíc., jedná se tedy o meziroční pokles o 83 %. Maximální měsíční počty žádostí se
pohybovaly na úrovni kolem 1 500 osob. Většina případů nelegálního překročení hranic byla
zaznamenána na srbských hranicích.

Centrální středomořská trasa
Celkově bylo na centrální středomořské trase v roce 2017 detekováno téměř 119 tisíc osob,
což ve srovnání s rokem 2016, kdy bylo zaznamenáno 181 tisíc případů, znamená pokles o 34,4 %.
Na počátku roku 2017 vývoj na této trase odpovídal vývoji v roce 2016 s výkyvy danými
podmínkami počasí. Od února docházelo v meziročním srovnání k mírně zvýšeným počtům
zachycených případů v důsledku vyššího migračního tlaku z Libye, nicméně až do června lze
pozorovat podobný trend jako ve stejných měsících minulého roku. V červenci náhle došlo
k výraznému poklesu počtu případů, a to na poloviční úroveň předchozího měsíce (červen – 23 461,
červenec – 11 460), následovaným dalším poklesem na ještě nižší úroveň v srpnu (3 914)
a do konce roku se měsíční počty pohybovaly mezi cca 6 až 2 tisíc osob. Tento pokles byl způsoben
opatřeními ze strany oficiální libyjské vlády, přesto Libye zůstala pro migranty hlavním
odjezdovým místem do Evropy. Zvýšil se však počet migrantů z Tuniska a Alžírska, kteří využívali
k cestě do Evropy čluny a směřovali na Sicílii a Sardinii.
I přes celkový pokles případů nelegálního překročení hranic, nadále centrální středomořská
trasa zůstává nejčastěji využívanou trasou do Evropy.

 

Západní středomořská trasa
Počet případů nelegálního překročení hranic na západní středomořské trase dosáhl v roce
2017 počtu 23 tisíc, což v meziročním srovnání znamená více než dvojnásobný nárůst (o 131,7 %).
Zatímco v první polovině roku měsíční počty zachycených případů dosahovaly obdobné úrovně
jako v posledních měsících roku 2016, tak od června 2017 došlo k výrazným nárůstům, zejména
pak v posledních měsících roku 2017. V tomto období se zvýšila aktivita převaděčských sítí
v blízkosti Gibraltarského průlivu, spočívající v nárůstu subsaharské migrace za využití gumových
člunů.

 

V kategorii Bezpečnost, Dokumenty

Příspěvek četlo 103 lidí.
Příspěvek zaslal/a Vitezslav Praks on 29.8.2018

Diskuze ke článku

Jméno(povinné)

E-mail(povinné)

Web

Komentáře

Další příspěvky