Příspěvek četlo
851 total views
Referuji na dokumenty z projektu Pilotní testování rychlého zabydlení rodin s dětmi (Rapid Re-Housing) v Brně.
Z materiálů cituji pasáže, které mne zaujaly.
“V České republice bylo v roce 2015 odhadem minimálně 68 500 lidí bez přístřeší a bez bytu, z toho minimálně 8 158 nezletilých dětí. 118 500 lidí, včetně dětí, žilo v nejistém či nevyhovujícím bydlení.”
“Počet osob pobírajících doplatek na bydlení se mezi lety 2010 a 2014 ztrojnásobil z 23 500 na 74 000 domácností (MPSV 2015). 8 900 rodin pobíralo v roce 2014 doplatek na bydlení na ubytovnách, v azylových domech či v jiných institucích, z toho v 80% byla dávka vyplácena na ubytovny (Kuchařová et al. 2015). Z průzkumu situace na ubytovnách bylo zjištěno, že 47% ubytovaných žilo v minulosti v nájemním bydlení, 17% u rodičů, 8% ve vlastním bydlení a 27% v jiném typu ubytování. Hlavním důvodem setrvávání na ubytovnách byl přitom nedostatek financí na kauci a zaplacení nájmu (Deloitte 2013).”
“Bydlení především vyvinul Dr. Sam Tsemberis v New Yorku. Záhy se ukázalo, že se jedná o velmi úspěšnou formu boje s bezdomovectvím mezi osobami s vysokou potřebou podpory v USA a Kanadě a v několika evropských zemích.”
“Koncept Bydlení především je vytvořen pro osoby, které potřebují intenzivní sociální podporu, aby byly schopné opustit situaci bezdomovectví. Mezi cílové skupiny, kterým Bydlení především pomáhá, patří lidé bez domova s vážným duševním onemocněním či vážnými diagnózami, drogově či alkoholově závislí lidé bez domova a dále lidé bez domova ve špatném zdravotním stavu, s omezujícími chorobami a postiženími. Bydlení především se ukázalo být efektivní také pro osoby, které zakoušejí dlouhodobé či opakované bezdomovectví a které navíc postrádají i sociální podporu, tzn. pomoc přátel či rodiny, a nejsou součástí žádné komunity. Ve Spojených státech a Kanadě jsou programy Bydlení především využívány také rodinami a mladými lidmi.”
“Detailně je možné se o přístupu Housing First dočíst v online publikaci „Evropská příručka Bydlení především“ (Pleace, Nicholas 2017)
“Celkové náklady po dobu trvání projektu byly 38 184Kč, z čehož bylo podpořeno devět rodin.”
“Do situace bytové nouze se v Brně nejčastěji dostávají osamělí rodiče, kteří se obvykle starají o jedno až dvě děti. Tyto rodiny žijí v nevyhovujících podmínkách, nejčastěji v ubytovnách či azylových domech. V dubnu 2016 bylo v rámci Registračního týdne v Brně zjištěno celkem 421 rodin v bytové nouzi, z toho 66% s jedním rodičem. Tyto rodiny měly celkem 961 dětí, z toho 179 (19%) dětí žilo mimo rodinu. Nejčastěji se do náhradní péče dostává jedno dítě z rodiny (50 rodin), méně často jde o dvě děti (29 rodin), tři a více dětí umístěných do náhradní péče mělo 14 rodin. 45% rodin žilo v ubytovnách, 19% v jiných místech nevhodných pro bydlení, 15% v azylových domech, 16% v bytě u příbuzných a 5% v bytě u známých.”
“Sousedské soužití
K 31. 10. 2017 evidoval Magistrát 34 stížností na 8 rodin zapojených v projektu RRH. Stížnosti se převážně týkaly problémů s nadměrným hlukem a nepořádkem ve společných prostorách domu.”
“Intervence jednoznačně vedla ke snížení výskytu a délky bezdomovectví rodin. Zatímco kontrolní rodiny strávily bez domova v průměru 9,14 měsíců, intervenční rodiny pouze 0,16 měsíce.”
“Výskyt krizových situací, kdy rodina neví, kde bude daný večer spát
U intervenčních rodin se během prvních 12 měsíců neobjevil žádný případ, kdy by rodina nevěděla, kde bude daný večer s dětmi spát. Tyto situace se u kontrolní skupiny vyskytují.”
“Vztahy se sousedy
Čtvrtina rodin v intervenční i kontrolní skupině žila v zásadě bez kontaktu se sousedy, odpověděli,
že oni si nevšímají sousedů a sousedé si nevšímají jich. Vztahy se sousedy se statisticky významně
po přestěhování nezměnily.”
“Největší radost a starost
Největší starost způsoboval pečujícím osobám z intervenčních rodin nedostatek financí (14 odpovědí), z toho u 4 rodin šlo o dluh na nájmu. Dále měly pečující osoby starosti s péčí o dítě (11 případů) a s partnerem (šest výpovědí). Osm intervenčních rodin uvedlo, že nemají starosti.”
“Víra v altruismus druhých
Intervenční rodiny více důvěřovaly v to, že lidé si navzájem pomáhají, o 1,3 bodu na pětibodové
škále.”
“Výskyt situací, kdy děti šly spát hladové, nebo rodina neměla za co nakoupit jídlo dětem
Zatímco u výskytu situace, kdy by děti šly spát hladové, nebyl sledován žádný rozdíl (tato situace je velmi ojedinělá), 11% rodin z intervenční skupiny a 26% rodin ze skupiny kontrolní bylo během posledního měsíce v situaci, kdy neměly za co koupit dětem jídlo. Intervence vedla k 2,4násobnému snížení šance, že rodina nemá prostředky na nákup jídla pro děti.”
“Využívání zastaváren
Využívání zastaváren nebylo při dotazování po 12 měsících statisticky významně rozdílné.”
“Průměr známek
V průměru známek nebyl v žádném z období vysledován statisticky významný rozdíl.”
V kategorii Dokumenty, Společnost
Příspěvek četlo
Příspěvek zaslal/a Vitezslav Praks on 27.12.2018
