Příspěvek četlo
752 total views
Přetiskuji článek Petra Ješátka
Velice mne zaujala interpelace poslance (celý dokument zde), člena Výboru pro životní prostředí pana Jana Zahradníka na ministra životního prostředí pana Richarda Brabce. Předložil odborně doložené dotazy a čekal odbornou odpověď. Nedočkal se jí, naopak, jak je asi zvykem pana ministra a jeho některých kolegů odvézt pozornost jinam, uvádět polopravdy a dokonce i nepravdy.
Pokud si přečtete celou interpelaci a odpovědi, dovoluji si na základě faktů, vyvrátit většinu toho, co ministr Brabec prohlásil ve sněmovně.
V prvé řadě mne pobavilo jeho zjištění, že podíl smrku se zvyšuje i v nižších nadmořských výškách. Ano, to je právě stále se zhoršující stav lesních ekosystémů na území NP Šumava. Tam totiž smrkový vegetační stupeň podle přírodních podmínek, je na pouhých 19 %, což jsou již od vyhlášení parku vesměs porosty v I. zonách , tedy bezzásahových. Ostatní plochy jsou již v nižších polohách a jsou to opět podle přírodních podmínek bukosmrkové, smrkobukové a jedlobukové lesní typy. Přirozená druhová skladba je smrk 54 %, jedle 15 % borovice 1 % Buk 27 % ost. listnáče 2 % a bříza 2 %.
Zdroj: Lesní ekosystémy v NP Šumava: Stanislav Vacek, František Krejčí a kol. To, že pan ministr jásá, že se v přirozené obnově z 80% objevuje opět smrk, vlastně dokazuje buď jeho odbornou neznalost, nebo úmysl občanům neříkat pravdu o současnosti i minulosti lesních ekosystémů na Šumavě. Snad každý ví, že jedle a buk mají na rozdíl od smrku těžké semeno a pokud tyto dřeviny chybí v mateřském porostě, tak se tam nemohou objevit v takovém množství, aby to mohlo ovlivnit biodiverzitu a ekologickou stabilitu porostu. Naprosto zatajuje, že porosty na Šumavě byly v minulosti negativně ovlivněny lidskou činností, zejména, kdy dřevo těchto dřevin, bylo přednostně těženo pro zpracování rud, sklářství a milíře. Tedy z těchto důvodů z hlavních původních smíšených porostů mizelo. Dokazují to nejen historické průzkumy, ale i pylová analýza uvedená prof. Šantrůčkovou v Dlouhodobém vývoji šumavských lesů (Co vyprávějí horské smrčiny), tam je doslova uvedeno: “V horní části diagramu je vidět nápadný úbytek jedle a buku v posledních 3-4 staletích, v souvislosti s rozvojem sklářství a následným zalesňováním smrkovými monokulturami.”
Pokud se pan ministr odvolává na Velkoplošnou inventarizaci lesů NP Šumava z r. 2014, kterou jsme celou již zveřejnili i na našich stránkách: Ta závěrem uvádí a opět pana ministra usvědčuje z úmyslného mlžení: V NP Šumava převládají lesy s jednoduchou porostní výstavbou. Druhová skladba je nepřirozená s nedostatečným zastoupením jedle a buku. Druhové složení obnovy nesměřuje k významnější změně ke skladbě přirozené, což je KRITICKÉ zejména v nižších polohách! Obdobně hovoří i Analýza vývoje NPŠ za období uplynulých 15 let z r. 2007, zpracovaná Univerzitou Karlovou, Přírodovědeckou fakultou.
Zároveň argumentace pana ministra, že bylo od začátku parku, tedy od r. 1991, zaplaceno za přeměnu smrkových monokultur výsadbou listnatými sazenicemi a jedlí, zhruba 200 milionů Kč, je více než směšná. Vždyť jenom za “jeho pětiletku” 2014-2018 na Šumavě, bylo v parku vytěženo cca 900 000 m3 dříví (870 702 m3) a za jeho prodej inkasováno bez DPH 1 miliarda 178 milionů 954 Kč. I argumentaci okolo úspěšnosti výsadeb těchto dřevin, tak samotná Správa NP Šumava ve vyhodnocení posledního Plánu péče (dosud pan ministr, na rozdíl od minulých ministrů žádný nepředložil) uvádí ke škodám na biodiverzitě lesa toto: “Za současné situace v NP Šumava, kdy je obnova většiny druhů dřevin, kromě smrku nedostatečná, jsou takto vysoké hodnoty okusu závažnou skutečností. I když okus nemá za následek přímo odumření, způsobuje, že přimíšené dřeviny, zejména jedle, buk, klen zaostanou v růstu za smrkem, ustoupí do podúrovně a zaniknou z důvodu zastínění!”
A k tomu, pane ministře a páni poslanci, přispívá dnešní vedení parku, které ve svém Úsporném opatření v lesnických činnostech s platností od 11.7 2017 omezuje proti projektům lesníků, vypracovaných na základě potřeb lesa ochranu kultur proti zvěři na 60 %, ochraně lesa proti zvěři na 60 %, výstavbu nových oplocenek a dokonce i opravu starých oplocenek opět na 60 %. Tedy i likvidaci toho, co zde bylo v minulosti lesníky vysázeno a ochraňováno na zlepšení biodiverzity lesa. Tedy návrat toho, co člověk v minulosti lesu vzal.
Obdobně se pan poslanec Jan Zahradník, a ani nikdo z nás, kteří jsme interpelaci sledovali, nedozvěděl odbornou odpověď na otázku na likvidaci lesních aklimatizačních školek, které v minulosti produkovaly právě listnaté sazenice a šumavskou jedli… Opět mohu jenom doplnit, že v r. 2017 vydal ministrem Brabcem jmenovaný ředitel další dokument s názvem: Mimořádná opatření v obnově lesa na r. 2017 , ve kterém nařizuje: V r. 2017 zastavuji síje, obalování a školkování v lesních školkách. Tedy prakticky veškeré práce do budoucnosti, protože do rána žádná sazenice nevyrostla.
Závěrem pan ministr Brabec prohlásil, že se k rozhodnutí vydanému za ministra Bursíka, tedy vzniklé holiny po těžbě s odvezeným a prodaným dřívím , nebude vyjadřovat. Nechápe snad, že se nejedná o ministra Bursíka, ale o za jeho dob vydaném rozhodnutí takovéto holiny 28 let nezalesňovat a které jsou dnes za jeho ministrování realizovány? Viz Dokument: Odklady zalesnění v Národním parku Šumava.
Svoji lesnickou profesi jsem začal od motyky a pily, jako učeň v r. 1962 a končil jako vrchní lesní inspektor NP Šumava, odchodem do důchodu začátkem roku 2011. Zažil jsem za svůj lesnický život desítky ministrů, kteří měli na starosti lesy , nebo je mohli ovlivnit, ovšem pan ministr Brabec se zařadil mezi ty, jejichž působení na stav lesů a to nejen na Šumavě, není v jejich prospěch.
Příloha: Velkoplošná inventarizace lesů NP Šumava
Petr Ješátko st. (Autor je bývalý vrchní lesní inspektor Národního parku Šumava, nyní v důchodu).
Starší pořad Petra Ješátka pro Českou televizi Další články Petra Ješátka na našich stránkách jsou zde.
Další články na Občanském monitoringu k tématu Šumava si můžete přečíst zde.
V kategorii Dokumenty, Šumava, Životní prostředí
Příspěvek četlo
Příspěvek zaslal/a Vitezslav Praks on 15.5.2019
