{"id":2581,"date":"2014-06-25T18:54:53","date_gmt":"2014-06-25T18:54:53","guid":{"rendered":"http:\/\/obcanskymonitoring.cz\/?p=2581"},"modified":"2014-06-25T18:54:53","modified_gmt":"2014-06-25T18:54:53","slug":"cizkova-hubeny-sumava-lesy-na-ptacim-potoce","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/obcanskymonitoring.cz\/?p=2581","title":{"rendered":"\u010c\u00ed\u017ekov\u00e1, Huben\u00fd: \u0160umava, Lesy na Pta\u010d\u00edm potoce"},"content":{"rendered":"
<\/div>\n

<\/g><\/svg><\/i>  994 total views<\/p>\n

<\/div>\n

Auto\u0159i: Pavla \u010c\u00ed\u017ekov\u00e1, Pavel Huben\u00fd<\/p>\n

Oba auto\u0159i jsou pracovn\u00edky Spr\u00e1vy NP a CHKO \u0160umava. Tento \u010dl\u00e1nek byl zcenzurov\u00e1n v \u010dasopise \u0160umava<\/a> a v \u010dasopise Ochrana P\u0159\u00edrody<\/a>. – Bylo zak\u00e1z\u00e1no jeho zve\u0159ejn\u011bn\u00ed.\u00a0P\u0159etiskujeme jejich \u010dl\u00e1nek v pln\u00e9m rozsahu.<\/p>\n

<\/p>\n

\u00dazem\u00ed mezi kopci Mal\u00e1 Mokr\u016fvka, Mrtv\u00fd vrch a s\u00eddly Filipova Hu\u0165 a Modrava. A uprost\u0159ed tohoto \u00fazem\u00ed v sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b jedna z nejdiskutovan\u011bj\u0161\u00edch oblast\u00ed N\u00e1rodn\u00edho parku \u0160umava \u2013 Pta\u010d\u00ed potok. Dostanete se sem bu\u010f z Filipovy Huti po \u017elut\u00e9 turistick\u00e9 zna\u010dce, nebo z Modravy po modr\u00e9.<\/p>\n

O jakou oblast se jedn\u00e1?<\/p>\n

\u00dazem\u00ed mezi kopci Mal\u00e1 Mokr\u016fvka, Mrtv\u00fd vrch a s\u00eddly Filipova Hu\u0165 a Modrava. A uprost\u0159ed tohoto \u00fazem\u00ed v sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b jedna z nejdiskutovan\u011bj\u0161\u00edch oblast\u00ed N\u00e1rodn\u00edho parku \u0160umava \u2013 Pta\u010d\u00ed potok. Dostanete se sem bu\u010f z Filipovy Huti po \u017elut\u00e9 turistick\u00e9 zna\u010dce, nebo z Modravy po modr\u00e9. Velk\u00e1 \u010d\u00e1st lokality se nach\u00e1z\u00ed ve II. z\u00f3n\u011b ochrany p\u0159\u00edrody n\u00e1rodn\u00edho parku a nen\u00ed zde ani vymezeno \u00fazem\u00ed s omezen\u00fdm vstupem. A p\u0159esto sem byl na n\u011bkter\u00e1 m\u00edsta vstup zak\u00e1z\u00e1n. Pro\u010d? \u010c\u00e1st oblasti byla uzav\u0159en\u00e1 z d\u016fvodu t\u011b\u017eby a n\u00e1sledn\u00e9 asanace k\u016frovcem (l\u00fdko\u017eroutem smrkov\u00fdm) napaden\u00fdch strom\u016f. Poj\u010fme se tedy spole\u010dn\u011b pod\u00edvat, o jak\u00fd les se jedn\u00e1…<\/p>\n

Situace v dokladech a na star\u00fdch i nov\u00fdch lesnick\u00fdch map\u00e1ch<\/p>\n

Ne\u017e se pod\u00edv\u00e1me na informace z map, zahloub\u00e1me do historick\u00fdch popis\u016f. Na konci 18. stolet\u00ed pat\u0159ilo toto \u00fazem\u00ed do poles\u00ed Filipova Hu\u0165, na panstv\u00ed nov\u011b odkoupen\u00e9m Schwarzenberky. Do t\u00e9 doby tu m\u011bla pr\u00e1vo t\u011b\u017eby Filipohu\u0165sk\u00e1 skl\u00e1rna, kter\u00e1 vznikla v roce 1785, ale jej\u00ed \u010dinnost skon\u010dila je\u0161t\u011b p\u0159ed koncem 18. stolet\u00ed. Pro v\u0161echny lesy od Pr\u00e1\u0161il po Kvildu se uv\u00e1d\u00ed, \u017ee: “…nen\u00ed mo\u017en\u00e9 prov\u00e1d\u011bti tu pravidelnou t\u011b\u017ebu, jeliko\u017e nen\u00ed mo\u017eno d\u0159\u00edv\u00ed prodati, neb jinak zu\u017eitkovati…”. Mluv\u00ed se o mno\u017estv\u00ed polom\u016f, z jejich\u017e ztrouchniv\u011bl\u00fdch t\u011bl vyr\u016fstaj\u00ed nov\u00e9 smrky, kter\u00e9 pro \u0161patn\u00e9 zako\u0159en\u011bn\u00ed st\u00e1vaj\u00ed se brzy ob\u011bt\u00ed vich\u0159ic. Ro\u010dn\u00ed p\u0159\u00edr\u016fstek je mal\u00fd, odvozu d\u0159\u00edv\u00ed zabra\u0148uje nedostatek cest a plaven\u00ed je spojeno s velk\u00fdmi ztr\u00e1tami. V lese Modlwald (oblast Pta\u010d\u00edho potoka) bylo ur\u010deno skl\u00e1rn\u011b k t\u011b\u017eb\u011b 1000 s\u00e1h\u016f ro\u010dn\u011b (cca 2300 plnometr\u016f). Plocha rev\u00edru by tak byla vyt\u011b\u017eena za 10 a\u017e 20 let. Takov\u00fdm tempem ale t\u011b\u017eby neb\u011b\u017eely. U\u017e v roce 1812 Josef Matz uv\u00e1d\u00ed, \u017ee Modlwald, tedy prostor mezi Hanifbachel (potok tekouc\u00ed z Tet\u0159eva) a Vogelsteinbachel (Pta\u010d\u00ed potok), je porostl\u00fd 200-300 let star\u00fdm smrkem. Vyk\u00e1cen\u00e9 plochy byly zalesn\u011bny hlavn\u011b s\u00edj\u00ed k pa\u0159ez\u016fm a jsou v dobr\u00e9m stavu. V porostu bylo hodn\u011b shnil\u00e9ho d\u0159eva.<\/p>\n

Podobn\u00e1 situace tu byla i v roce 1860, kdy Vil\u00e9m Soucha systematizoval m\u00edstn\u00ed lesy a p\u0159ipravoval prvn\u00ed lesn\u00ed porostn\u00ed mapy. I on zde uv\u00e1d\u00ed smrkov\u00e9 lesy… Porostn\u00ed mapa z roku 1862 zachycuje velmi star\u00e9 porosty (star\u0161\u00ed 80 let) v prameni\u0161ti Pta\u010d\u00edho a pod\u00e9l Luzensk\u00e9ho potoka (zde je dokonce uv\u00e1d\u011bn i zbytek pralesa), jinak ov\u0161em \u0161lo o mozaiku r\u016fzn\u011b star\u00fdch smrkov\u00fdch les\u016f a mal\u00fdch luk a ra\u0161elini\u0161\u0165. Mapa z roku 1882 (po velk\u00e9 vich\u0159ici v roce 1870 a n\u00e1sledn\u00e9 v\u011bhlasn\u00e9 k\u016frovcov\u00e9 kalamit\u011b), pak ukazuje mozaiku holin, mlazin a velmi star\u00fdch porost\u016f (star\u0161\u00edch 100 let). Star\u0161\u00ed \u010d\u00e1sti lesa tu tedy rostly je\u0161t\u011b p\u0159ed t\u00edm, ne\u017e vznikla Filipohu\u0165sk\u00e1 skl\u00e1rna, byly tedy p\u016fvodn\u00ed. O necel\u00fdch sto let pozd\u011bji lesn\u00ed hospod\u00e1\u0159sk\u00fd pl\u00e1n z roku 1965 zachycuje op\u011bt porosty kolem 120 let v\u011bku, obklopuj\u00edc\u00ed v\u011bt\u0161\u00ed blok lesa ve st\u00e1\u0159\u00ed cca 40 let (na m\u00edst\u011b p\u016fvodn\u00edho stolet\u00e9ho lesa). Podle sou\u010dasn\u00e9 porostn\u00ed mapy se na Pta\u010d\u00edm potoce jedn\u00e1 o mozaiku r\u016fzn\u011b velk\u00fdch lesn\u00edch porostn\u00edch skupin v\u0161ech v\u011bkov\u00fdch kategori\u00ed (podobn\u011b jako v polovin\u011b 19. stolet\u00ed) tedy od porost\u016f do 20 let v\u011bku po porosty nad 140 let v\u011bku. Ano, lesnick\u00e9 mapy jakoby \u0159\u00edkaly, \u017ee je\u0161t\u011b p\u0159ed sto lety tu rostly zbytky p\u016fvodn\u00edch les\u016f, kter\u00e9 jsme v posledn\u00edm obdob\u00ed vyk\u00e1celi a nahradili je kulturami. Ale je tomu tak skute\u010dn\u011b?<\/p>\n

T\u011b\u017ebou nenaru\u0161en\u00e9 lesy v okol\u00ed 2<\/p>\n

Aktu\u00e1ln\u011b zji\u0161t\u011bn\u00fd v\u011bk lesa<\/p>\n

V letech 2007-2011 byl v \u0161ir\u0161\u00edm okol\u00ed Pta\u010d\u00edho potoka na 434 pa\u0159ezech po t\u011b\u017eb\u011b zji\u0161\u0165ov\u00e1n skute\u010dn\u00fd v\u011bk strom\u016f. V\u011bk nejmlad\u0161\u00edho spo\u010dten\u00e9ho stromu je 23, v\u011bk nejstar\u0161\u00edho 207 let. Pr\u016fm\u011brn\u00fd dosa\u017een\u00fd v\u011bk v t\u00e9to oblasti je 109 let, medi\u00e1n v\u0161ech zji\u0161t\u011bn\u00fdch v\u011bk\u016f je dokonce 112 let (polovina spo\u010dten\u00fdch pa\u0159ez\u016f byla rovna nebo star\u0161\u00ed 112 let). Rozd\u00edl mezi v\u011bkem nejmlad\u0161\u00edho a nejstar\u0161\u00edho stromu ve skupin\u011b (v\u011bk strom\u016f na pa\u0159ezech byl po\u010d\u00edt\u00e1n na skupin\u00e1ch pa\u0159ez\u016f po 10 kusech) se pohybuje od 27 do 157 let, pr\u016fm\u011brn\u00e1 hodnota tohoto rozd\u00edlu je 70 let a medi\u00e1n rozd\u00edlu je t\u00e9m\u011b\u0159 65 let. V lese tedy st\u00e1le je\u0161t\u011b \u017eij\u00ed (nebo na ja\u0159e \u017eily) stromy z p\u016fvodn\u00ed generace nedot\u010den\u00e9ho lesa. Nejedn\u00e1 se tedy tak\u00e9 o jednor\u00e1zov\u011b vys\u00e1zen\u00e9 lesy, u nich by byl rozd\u00edl mezi nejmlad\u0161\u00edm a nejstar\u0161\u00edm sotva 30 let. Pa\u0159ezy po mlad\u00fdch stromech (do 60 let v\u011bku to bylo 10 % v\u0161ech pa\u0159ez\u016f) ukazuj\u00ed na to, \u017ee v t\u00e9to oblasti kontinu\u00e1ln\u011b doch\u00e1z\u00ed k p\u0159irozen\u00e9mu zmlazov\u00e1n\u00ed smrku. Co\u017e potvrzuje i skute\u010dnost, \u017ee t\u00e9m\u011b\u0159 p\u011btina pa\u0159ez\u016f m\u011bla hust\u00e9 j\u00e1dro (vyr\u016fstaly v z\u00e1stinu mate\u0159sk\u00e9ho porostu) a n\u011bkter\u00e9 dokonce i ch\u016fdovit\u00e9 ko\u0159eny (vykl\u00ed\u010dily na mrtv\u00e9m d\u0159ev\u011b). Od 19. stolet\u00ed zde byly prov\u00e1d\u011bny s\u00edje\u00a0 ( s\u00edje –\u00a0 p\u011bstebn\u00ed \u00fakon v lesn\u00edm hospod\u00e1\u0159stv\u00ed, p\u0159i kter\u00e9m se vpravuje semeno do p\u016fdy – pozn.red.)\u00a0 a po t\u011b\u017eb\u00e1ch bylo i zales\u0148ov\u00e1no. Kolik z p\u0159e\u017eiv\u0161\u00edch strom\u016f pat\u0159\u00ed v\u00fdsadb\u00e1m a kolik p\u0159irozen\u00e9 obnov\u011b, nelze v\u0161ak dnes zodpov\u011bdn\u011b \u0159\u00edci. D\u00e1 se p\u0159edpokl\u00e1dat, \u017ee situace ohledn\u011b mno\u017estv\u00ed p\u0159irozen\u00e9 obnovy v minulosti mohla b\u00fdt podobn\u00e1 sou\u010dasn\u00e9mu stavu. Orienta\u010dn\u011b tedy m\u016f\u017eeme vyj\u00edt z dat z\u00edskan\u00fdch Biomonitoringem v letech 2009-2010. Zji\u0161t\u011bn\u00e9 po\u010dty jedinc\u016f zmlazen\u00ed jsou tak vysok\u00e9, \u017ee nem\u016f\u017ee (a ani d\u0159\u00edve z\u0159ejm\u011b nemohlo) j\u00edt jen o um\u011blou v\u00fdsadbu.<\/p>\n

Stav lesa vypl\u00fdvaj\u00edc\u00ed z Biomonitoringu<\/p>\n

V \u0161ir\u0161\u00edm okol\u00ed Pta\u010d\u00edho potoka bylo v letech 2009-2010 vyt\u00fd\u010deno 15 biomonitora\u010dn\u00edch ploch. \u00da\u010delem m\u011b\u0159en\u00ed na t\u011bchto ploch\u00e1ch je zji\u0161\u0165ov\u00e1n\u00ed stavu a v\u00fdvoje lesa v \u00fazem\u00ed p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b ponechan\u00e9m samovoln\u00e9mu v\u00fdvoji. Pr\u016fm\u011brn\u011b se na t\u011bchto ploch\u00e1ch vyskytuje 8545 ks zmlazen\u00ed na hektar, medi\u00e1n po\u010dtu zmlazen\u00ed je 9460 ks na hektar. Minim\u00e1ln\u00ed zji\u0161t\u011bn\u00fd po\u010det jedinc\u016f zmlazen\u00ed byl 1540 ks na hektar a maxim\u00e1ln\u00ed zji\u0161t\u011bn\u00fd po\u010det jedinc\u016f 13 440 ks na hektar. Za posledn\u00edch deset let tu bylo um\u011ble podsazeno 170 kus\u016f na hektar… Tak\u017ee p\u0159irozen\u00e1 obnova evidentn\u011b v\u00edt\u011bz\u00ed. V druhov\u00e9m slo\u017een\u00ed, stejn\u011b jako p\u0159ed dv\u011bma sty lety, velmi v\u00fdrazn\u011b dominuje smrk ztepil\u00fd s 98,0 %. Z dal\u0161\u00edch d\u0159evin byl zaznamen\u00e1n je\u0159\u00e1b pta\u010d\u00ed, vrba j\u00edva a ojedin\u011ble i jedle b\u011blokor\u00e1, topol osika, b\u0159\u00edzy a ostatn\u00ed vrby. Pr\u016fm\u011brn\u00fd po\u010det \u017eiv\u00fdch strom\u016f ve stromov\u00e9m pat\u0159e p\u0159itom dosahuje 460 ks na hektar. Mno\u017estv\u00ed jedinc\u016f obnovy je proto k vytvo\u0159en\u00ed nov\u00e9ho stromov\u00e9ho patra na v\u0161ech \u0161et\u0159en\u00fdch ploch\u00e1ch opravdu dostate\u010dn\u00e9. Nen\u00ed nutn\u00e9 \u017e\u00e1dn\u00e9 dal\u0161\u00ed stromy s\u00e1zet.<\/p>\n

V\u00e1lka uvnit\u0159 n\u00e1rodn\u00edho parku<\/p>\n

V \u010dervenci a srpnu tohoto roku se lesy v povod\u00ed Pta\u010d\u00edho potoka, b\u00fdval\u00e9ho Modlwaldu, staly nejslavn\u011bj\u0161\u00ed za celou svoji historii. Od roku 2008 jsou sou\u010d\u00e1st\u00ed \u00fazem\u00ed, v kter\u00e9m se nek\u00e1cely k\u016frovcov\u00e9 stromy, ani se neodkor\u0148ovaly nastojato. Nem\u011bly zde b\u00fdt tedy prov\u00e1d\u011bny \u017e\u00e1dn\u00e9 t\u011b\u017eebn\u00ed z\u00e1sahy proti k\u016frovci, kter\u00e9 by mohly po\u0161kodit p\u0159edm\u011bty ochrany n\u00e1rodn\u00edho parku, soustavy Natura 2000. Pravomoc v rozhodov\u00e1n\u00ed byla v ruk\u00e1ch Spr\u00e1vy NP. Po ur\u010dit\u00e9m \u010dase, kdy se v cel\u00e9m prostoru postupn\u011b zvedala po\u010detnost smrk\u016f napaden\u00fdch k\u016frovcem (co\u017e byl o\u010dek\u00e1vateln\u00fd efekt bezz\u00e1sahovosti) se za\u010dalo diskutovat o tom, zda v tomto lese za\u010d\u00edt zasahovat \u010di nikoli. V roce 2011 do\u0161lo ale k z\u00e1sadn\u00edmu a a\u017e archetyp\u00e1ln\u00edmu st\u0159etu t\u00e9to nerozhodnosti. Do v\u011bci se vlo\u017eila \u010d\u00e1st ve\u0159ejnosti a nakonec i politici. Proto\u017ee ot\u00e1zka zn\u011bla: k\u00e1cet k\u016frovcem napaden\u00e9 smrky nebo nek\u00e1cet a nechat volnou ruku p\u0159\u00edrod\u011b. Tedy \u0159\u00eddit a kontrolovat p\u0159\u00edrodn\u00ed d\u011bje nebo je nechat p\u016fsobit v jejich \u010distot\u011b…<\/p>\n

Co je ve h\u0159e?<\/p>\n

Za prv\u00e9: nen\u00ed to les hospod\u00e1\u0159sk\u00fd (i kdy\u017e j\u00edm do ur\u010dit\u00e9 m\u00edry, po jednu generaci smrk\u016f byl), ale les zvl\u00e1\u0161tn\u00edho ur\u010den\u00ed: roste toti\u017e uvnit\u0159 n\u00e1rodn\u00edho parku. Nen\u00ed ani v jeho ochrann\u00e9m p\u00e1smu, ani na hranici s jin\u00fdmi vlastn\u00edky, ani v kontaktu s obecn\u00edmi majetky a dokonce ani v kontaktu se s\u00eddly (od nejbl\u00ed\u017ee polo\u017een\u00e9 Modravy a Filipovy Huti je Pta\u010d\u00ed potok vzdu\u0161nou \u010darou cca 4 km).<\/p>\n

Za druh\u00e9: je to les, kter\u00fd m\u00e1 v\u0161echny z\u00e1kladn\u00ed charakteristiky p\u0159irozen\u00e9ho lesa, v\u011bkovou a struktur\u00e1ln\u00ed r\u016fznorodost a odpov\u00eddaj\u00edc\u00ed druhovou skladbu. S\u00e1m se p\u0159irozen\u011b obnovuje.<\/p>\n

Za t\u0159et\u00ed: je to les uvnit\u0159 mo\u0159e jin\u00e9ho, velmi podobn\u00e9ho lesa. Nejen tak\u00e9 smrkov\u00e9ho, nejen tak\u00e9 v\u011bkov\u011b a struktur\u00e1ln\u011b rozmanit\u00e9ho, ale tak\u00e9 podobn\u011b k\u016frovcem “\u017eran\u00e9ho”. Hustota k\u016frovcem napaden\u00fdch smrk\u016f je toti\u017e podobn\u00e1 na jih, z\u00e1pad, sever i v\u00fdchod od problematick\u00e9ho \u00fazem\u00ed. K\u00e1cen\u00ed na Pta\u010d\u00edm potoce je z\u00e1sahem v \u00fazem\u00ed, kde se rozmno\u017euj\u00ed mili\u00f3ny k\u016frovc\u016f. V\u011bt\u0161inu z nich nech\u00e1v\u00e1me bez ovlivn\u011bn\u00ed, jsou toti\u017e v j\u00e1dru bezz\u00e1sahov\u00e9ho \u00fazem\u00ed nebo v I. z\u00f3n\u011b n\u00e1rodn\u00edho parku. A v m\u00edstech zakl\u00edn\u011bn\u00fdch do t\u00e9to masy, na Pta\u010d\u00edm potoce, zab\u00edj\u00edme pouh\u00e9 tis\u00edce, p\u0159i\u010dem\u017e ostatn\u00ed nech\u00e1me vyl\u00e9tnout a obsadit dal\u0161\u00ed smrky.<\/p>\n

Za \u010dtvrt\u00e9: m\u00e1me tu faktick\u00fd probl\u00e9m, l\u00fdko\u017erout smrkov\u00fd je chr\u00e1n\u011bn jako voln\u011b \u017eij\u00edc\u00ed \u017eivo\u010dich. Smrk ztepil\u00fd je chr\u00e1n\u011bn jako plan\u011b rostouc\u00ed rostlina. Koho tedy budeme chr\u00e1nit v\u00edc? Tady, uvnit\u0159 n\u00e1rodn\u00edho parku? V\u011b\u010dn\u00e9 lidsk\u00e9 dilema!<\/p>\n

Ochrana p\u0159\u00edrody jako medi\u00e1ln\u00ed hv\u011bzda<\/p>\n

Archetyp\u00e1ln\u00ed konflikt pochopiteln\u011b vyu\u017eila m\u00e9dia. Kdekdo se stal znalcem \u0160umavy, kdekdo v\u011bd\u011bl, jak se to m\u00e1 ud\u011blat, kdekdo v\u011bd\u011bl, \u017ee aktivisty n\u011bkdo plat\u00ed, p\u0159esto\u017ee nikdo nev\u011bd\u011bl, kdo, pro\u010d a \u010d\u00edm…<\/p>\n

V\u00e1lka o archetyp\u00e1ln\u00edch probl\u00e9mech se p\u0159itom ned\u00e1 vyhr\u00e1t. Jedin\u00e9, co se stane, je, \u017ee ka\u017ed\u00fd uk\u00e1\u017ee svou pravou tv\u00e1\u0159. St\u00e1t obecn\u011b z toho nevy\u0161el nejl\u00e9pe. Aplikoval proti p\u0159edstavitel\u016fm jednoho n\u00e1zorov\u00e9ho proudu svoji hlavn\u00ed mocenskou s\u00edlu, policii.<\/p>\n

Spr\u00e1va n\u00e1rodn\u00edho parku uk\u00e1zala na odiv svoji rozpolcenost a neschopnost. Chr\u00e1nit p\u0159\u00edrodu dok\u00e1\u017ee jen tehdy, kdy\u017e nehroz\u00ed “kalamita”. Nem\u00e1 tedy jasn\u00fd c\u00edl, nem\u00e1 dlouhodobou strategii ani koncepci. Rozhoduje se podle okam\u017eit\u00e9 situace, jednou klimatick\u00e9, jindy politick\u00e9… Spr\u00e1va NP sv\u00fdm rozhodnut\u00edm k\u00e1cet v t\u00e9to oblasti ztratila nejen na poli ochrany p\u0159\u00edrody. I jej\u00ed medi\u00e1ln\u00ed obraz touto kauzou velmi utrp\u011bl, viz nap\u0159\u00edklad fotografie aktivist\u016f s rukama zkroucen\u00fdma za z\u00e1dy nebo popis t\u00fdr\u00e1n\u00ed jednoho z aktivist\u016f p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edky policie a str\u00e1\u017eci n\u00e1rodn\u00edho parku, kter\u00fd v rozhovoru s Bohuslavem Binkou zve\u0159ejnil t\u00fdden\u00edk Respekt (Respekt 33\/2011). P\u0159i \u010dten\u00ed t\u011bchto zpr\u00e1v se \u010dlov\u011bk zdr\u00e1h\u00e1 uv\u011b\u0159it, \u017ee takov\u00e9 ud\u00e1losti by se mohly d\u00edt ve st\u0159edoevropsk\u00e9m n\u00e1rodn\u00edm parku na za\u010d\u00e1tku 21. stolet\u00ed…<\/p>\n

Nelze pochopit, pro\u010d je zrovna nyn\u00ed tento konflikt tak z\u00e1sadn\u00ed. V\u017edy\u0165 lesy na Modlwaldu \u017eily a um\u00edraly tis\u00edce let. V\u017edy byl na jedn\u00e9 stran\u011b smrk a na druh\u00e9 vich\u0159ice nebo k\u016frovec. \u010clov\u011bk byl a\u017e na obdob\u00ed posledn\u00edch 200 let druhem “mimo hru”.<\/p>\n

K \u010demu je n\u00e1rodn\u00ed park?<\/p>\n

Z\u00e1sahy proti l\u00fdko\u017eroutu smrkov\u00e9mu v oblasti Pta\u010d\u00edho potoka jednozna\u010dn\u011b naru\u0161uj\u00ed nastartovan\u00fd samovoln\u00fd v\u00fdvoj v \u010d\u00e1stech lesn\u00edch ekosyst\u00e9m\u016f, kter\u00e9 k tomu byly v n\u00e1rodn\u00edm parku p\u0159ed n\u011bkolika lety vymezeny. Opr\u00e1vn\u011bnost t\u011bchto z\u00e1sah\u016f \u010di m\u00edra jejich efektivity je diskutabiln\u00ed p\u0159edev\u0161\u00edm z toho d\u016fvodu, \u017ee dot\u010den\u00e9 porosty jsou doslova vkl\u00edn\u011bny do \u00fazem\u00ed, kter\u00e9 je v sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b deklarov\u00e1no jako \u010d\u00e1st NP, kde se proti k\u016frovci nezasahuje. Z\u00e1rove\u0148 jsou obklopeny velmi cenn\u00fdmi lesn\u00edmi ekosyst\u00e9my za\u0159azen\u00fdmi do I. z\u00f3ny ochrany p\u0159\u00edrody, kde nelze proti l\u00fdko\u017eroutu smrkov\u00e9mu zasahovat bez rizika po\u0161kozen\u00ed p\u0159edm\u011bt\u016f ochrany. K\u00e1c\u00edme a odkor\u0148ujeme tak stromy hluboko v mo\u0159i jin\u00fdch, stejn\u011b napaden\u00fdch strom\u016f, kter\u00e9 v\u0161ak neasanujeme. Nem\u016f\u017eeme tedy \u00fa\u010dinn\u011b regulovat skute\u010dnou po\u010detnost l\u00fdko\u017erout\u016f. Jak\u00fd m\u00e1 takov\u00e9 po\u010d\u00edn\u00e1n\u00ed smysl?<\/p>\n

Jak u\u017e bylo \u0159e\u010deno v\u00fd\u0161e, lesy v z\u00e1jmov\u00e9 oblasti se p\u0159irozen\u011b zmlazuj\u00ed. Jejich ponech\u00e1n\u00ed samovoln\u00e9mu v\u00fdvoji v \u017e\u00e1dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b nezp\u016fsob\u00ed z\u00e1nik lesa. Pouze odum\u0159e velk\u00e1 \u010d\u00e1st sou\u010dasn\u00fdch \u00farov\u0148ov\u00fdch strom\u016f a ud\u011bl\u00e1 m\u00edsto generaci nov\u00e9, kter\u00e1 u\u017e nyn\u00ed \u010dek\u00e1 v podrostu. Bohu\u017eel, kdy\u017e se k\u00e1c\u00ed les, l\u00e9taj\u00ed t\u0159\u00edsky a p\u0159i asanaci k\u016frovcem napaden\u00fdch strom\u016f jsou n\u011bkdy k\u00e1ceni i jedinci rostouc\u00ed v podrostu, kte\u0159\u00ed s nejv\u011bt\u0161\u00ed pravd\u011bpodobnost\u00ed k\u016frovcem napaden\u00ed nebyli (nejmlad\u0161\u00ed zji\u0161t\u011bn\u00fd strom byl star\u00fd 23 let a pr\u016fm\u011br na pa\u0159ezu m\u011bl 4 cm). Motorov\u00e1 pila a v\u00fdsadby zde nejsou cestou vedouc\u00ed k p\u0159irozen\u00fdm les\u016fm. P\u0159\u00edpadn\u00e9 v\u00fdsadby buku, jedle \u010di javoru jsou odpustkem za n\u00e1sil\u00ed na p\u0159\u00edrod\u011b a nesmysln\u00fdm aktem z hlediska dosavadn\u00edho, po stalet\u00ed smrkov\u00e9ho, v\u00fdvoje. Br\u00e1nit budouc\u00ed k\u016frovcov\u00e9 kalamit\u011b druhovou p\u0159em\u011bnou lesa, kter\u00fd je p\u0159irozen\u011b smrkov\u00fd a p\u0159irozen\u011b se m\u011bn\u00ed k\u016frovcov\u00fdmi kalamitami, je sm\u011b\u0161n\u00e9. Pokud nenajdeme odvahu lesy ponechat sob\u011b sam\u00fdm, nikdy nebudeme m\u00edt p\u0159irozen\u00e9 lesy. Mohlo by se n\u00e1m st\u00e1t, \u017ee zjist\u00edme, \u017ee jsme les vylep\u0161ovali a pom\u00e1hali mu tak dlouho, \u017ee u\u017e nebude co chr\u00e1nit…<\/p>\n

Pozn\u00e1mka:\u00a0 \u010cl\u00e1nek byl na konci srpna tohoto roku p\u0159ed\u00e1n redakci \u010dasopisu \u0160umava, redak\u010dn\u00ed radou byl schv\u00e1len a p\u0159ipravov\u00e1n k tisku. Ji\u0159\u00ed M\u00e1nek (vedouc\u00ed odboru Vztah\u016f s ve\u0159ejnost\u00ed, ochrany p\u0159\u00edrody a v\u00fdzkumu) \u010dl\u00e1nek z \u010dasopisu bez uveden\u00ed d\u016fvodu st\u00e1hl. Dal\u0161\u00ed cesta \u010dl\u00e1nku vedla do \u010dasopisu Ochrana p\u0159\u00edrody, kde se situace opakovala. Redak\u010dn\u00ed rada \u010dl\u00e1nek p\u0159ijala, p\u0159ed tiskem byl vyjmut, tentokr\u00e1t z\u00e1sahem Franti\u0161ka Pelce (\u0159editel Agentury ochrany p\u0159\u00edrody a krajiny \u010cesk\u00e9 republiky).<\/p>\n

Auto\u0159i jsou pracovn\u00edky Spr\u00e1vy NP a CHKO \u0160umava<\/p>\n

<\/a><\/a><\/a><\/a><\/div>
<\/a><\/a><\/a><\/a><\/div>","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

 994 total views Auto\u0159i: Pavla \u010c\u00ed\u017ekov\u00e1, Pavel Huben\u00fd Oba auto\u0159i jsou pracovn\u00edky Spr\u00e1vy NP a CHKO \u0160umava. Tento \u010dl\u00e1nek byl zcenzurov\u00e1n v \u010dasopise \u0160umava a v \u010dasopise Ochrana P\u0159\u00edrody. – Bylo zak\u00e1z\u00e1no jeho zve\u0159ejn\u011bn\u00ed.\u00a0P\u0159etiskujeme jejich \u010dl\u00e1nek v pln\u00e9m rozsahu.<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":true,"template":"","format":"standard","meta":[],"categories":[18,21],"tags":[],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/obcanskymonitoring.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/2581"}],"collection":[{"href":"https:\/\/obcanskymonitoring.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/obcanskymonitoring.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/obcanskymonitoring.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/obcanskymonitoring.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=2581"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/obcanskymonitoring.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/2581\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/obcanskymonitoring.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=2581"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/obcanskymonitoring.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=2581"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/obcanskymonitoring.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=2581"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}