{"id":2621,"date":"2014-10-20T05:58:04","date_gmt":"2014-10-20T05:58:04","guid":{"rendered":"http:\/\/obcanskymonitoring.cz\/?p=2621"},"modified":"2014-10-20T09:49:11","modified_gmt":"2014-10-20T09:49:11","slug":"arch-svabova-pripominky-k-navrhu-budovy-line","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/obcanskymonitoring.cz\/?p=2621","title":{"rendered":"Arch. \u0160v\u00e1bov\u00e1: Sou\u010dasn\u00e1 architektura a pam\u00e1tkov\u011b chr\u00e1n\u011bn\u00e1 m\u011bsta"},"content":{"rendered":"
<\/div>\n

<\/g><\/svg><\/i>  1,350 total views<\/p>\n

<\/div>\n

P\u0159etiskujeme p\u0159ipom\u00ednky pan\u00ed architektky \u0160v\u00e1bov\u00e9 k budov\u011b LINE v Dejvic\u00edch<\/a>.<\/p>\n

<\/p>\n

Sou\u010dasn\u00e1 architektura a pam\u00e1tkov\u011b chr\u00e1n\u011bn\u00e1 m\u011bsta<\/b><\/p>\n

Vstup t.zv. sou\u010dasn\u00e9 architektury do historick\u00fdch m\u011bst\u00a0 – prov\u00e1zej\u00ed\u00a0 velmi \u010dasto protesty odborn\u00e9 ve\u0159ejnost\u00ed i ob\u010dan\u016f \u201claik\u016f\u201d. Architekti \u2013 auto\u0159i n\u00e1vrh\u016f t\u011bchto staveb \u2013 h\u00e1j\u00ed sv\u00e9 pr\u00e1vo na soudob\u00fd architektonick\u00fd v\u00fdraz, odvol\u00e1vaj\u00ed se na to, \u017ee m\u011bsta se m\u011bnila v\u017edy, \u017ee pr\u00e1v\u011b symbiosa r\u016fzn\u00fdch stylov\u00fdch obdob\u00ed dod\u00e1v\u00e1 na\u0161\u00edm m\u011bst\u016fm osobit\u00fd p\u016fvab. Ofici\u00e1ln\u00ed kritici p\u0159esv\u011bd\u010duj\u00ed o tom, \u017ee na novou architekturu si mus\u00ed ob\u010dan\u00e9 zvykat. \u010casto sly\u0161\u00edme argumenty ve stylu \u201ckdyby byli v barokn\u00ed dob\u011b pam\u00e1tk\u00e1\u0159i, nem\u011bli bychom na Malostransk\u00e9m n\u00e1m\u011bst\u00ed\u00a0 chr\u00e1m sv. Mikul\u00e1\u0161e.\u201d Navzdory v\u0161em \u201cofici\u00e1ln\u011b odborn\u00fdm\u201d argument\u016fm\u00a0 protesty ve\u0159ejnosti s\u00edl\u00ed, boj o z\u00e1chranu historick\u00fdch m\u011bst a pam\u00e1tek obecn\u011b je jedn\u00edm z t\u00e9mat rod\u00edc\u00ed se ob\u010dansk\u00e9 spole\u010dnosti. V \u010dem je p\u0159\u00ed\u010dina tak siln\u00e9ho odporu? Jde o sentiment\u00e1ln\u00ed staromilstv\u00ed, neschopnost p\u0159ijmout zm\u011bnu, nebo o snahu zabr\u00e1nit ztr\u00e1t\u011b n\u011b\u010deho v\u00fdznamn\u00e9ho, nenahraditeln\u00e9ho?<\/p>\n

Ochrana pam\u00e1tek<\/b> vznikala na p\u0159elomu 18. a 19. stolet\u00ed jako reakce na z\u00e1sadn\u00ed zlom ve v\u00fdvoji spole\u010dnosti. V t\u00e9 dob\u011b se ud\u00e1la\u00a0 zm\u011bna spojen\u00e1 s neb\u00fdval\u00fdm rozvojem v\u011bdy a techniky, kter\u00e1 p\u0159eru\u0161ila dosavadn\u00ed kontinuitu univerz\u00e1ln\u00edho ch\u00e1p\u00e1n\u00ed sv\u011bta: v\u011bda odvrhla dosavadn\u00ed univerzalizuj\u00edc\u00ed n\u00e1zorov\u00e9 r\u00e1mce a za\u010dala se op\u00edrat\u00a0 v\u00fdhradn\u011b o \u201cobjektivn\u00ed\u201d v\u00fdsledky v\u00fdzkumu, jejich\u017e rozsah a exaktnost byl umo\u017en\u011bn\u00a0 n\u00e1stupem techniky. Jin\u00e9 zdroje lidsk\u00e9ho pozn\u00e1n\u00ed nebyly akceptov\u00e1ny jako v\u011brohodn\u00e9. Do\u0161lo ke zlomu a\u017e dosud kontinu\u00e1ln\u00edho v\u00fdvoje – \u010dlov\u011bk se osvobodil od tradi\u010dn\u00edch univerz\u00e1ln\u00edch ide\u00ed, vych\u00e1zej\u00edc\u00edch z metafyzick\u00e9ho pozn\u00e1n\u00ed a udr\u017euj\u00edc\u00edch\u00a0 n\u00e1zorov\u00fd konsenzus, a poprv\u00e9 se z vlastn\u00ed v\u016fle postavil ve sv\u011bt\u011b jako nez\u00e1visl\u00fd\u00a0 subjekt, \u0159\u00edd\u00edc\u00ed se pouze vlastn\u00edm \u201cobjektivn\u00edm\u201d pozn\u00e1n\u00edm a racion\u00e1ln\u00edm rozhodov\u00e1n\u00edm. Nastala doba naprost\u00e9 d\u016fv\u011bry ve schopnosti lidsk\u00e9ho rozumu a nezpochybniteln\u00e9 v\u00edry v pokrok –\u00a0 doba modern\u00ed.<\/b>\u00a0\u00a0 Racionalita modern\u00ed doby poru\u0161ila spont\u00e1nn\u00ed n\u00e1zorovou kontinuitu p\u0159edchoz\u00edch obdob\u00ed\u00a0 a t\u00edm i schopnost p\u0159irozen\u00e9 integrace minulosti s novou p\u0159\u00edtomnost\u00ed.\u00a0 Lid\u00e9 si ale sou\u010dasn\u011b po\u010dali uv\u011bdomovat nebezpe\u010d\u00ed ztr\u00e1ty hodnot tradovan\u00fdch po generace a p\u0159edev\u0161\u00edm jejich nenahraditelnost. Tehdy vznikla pam\u00e1tkov\u00e1 p\u00e9\u010de<\/b>.<\/p>\n

N\u011bmeck\u00fd filozof Martin Heidegger ji\u017e v prv\u00e9 polovin\u011b minul\u00e9ho stolet\u00ed upozor\u0148uje na nesm\u00edrnou zodpov\u011bdnost, kterou\u00a0 modern\u00ed \u010dlov\u011bk po opu\u0161t\u011bn\u00ed tradi\u010dn\u00edch n\u00e1zorov\u00fdch r\u00e1mc\u016f, \u0159\u00edd\u00edc\u00ed se pouze sv\u00fdm rozumem,\u00a0 na sebe mus\u00ed p\u0159ijmout:\u00a0 …\u010dlov\u011bk, jako\u017eto novov\u011bk\u00e1 bytost (<\/i>subjekt) se mus\u00ed s\u00e1m rozhodnout,\u00a0 zda chce b\u00fdt subjektem jako J\u00e1 omezen\u00e9 na svou libov\u016fli a uvoln\u011bn\u00e9 ke sv\u00e9voli,\u00a0 nebo chce\u00a0 b\u00fdt\u00a0 jednotlivcem v r\u00e1mci pospolitosti, osobnost ve spole\u010denstv\u00ed. Pouze tam, kde\u00a0 u\u017e je \u010dlov\u011bk bytostn\u011b subjektem, existuje mo\u017enost sklouznut\u00ed do nestv\u016frnosti subjektivismu ve smyslu individualismu. Ale pouze jen tam, kde \u010dlov\u011bk svobodn\u00fdm subjektem z\u016fst\u00e1v\u00e1, m\u00e1 smysl v\u00e9st proti individualismu boj s c\u00edlem dosp\u011bt ke spole\u010denstv\u00ed.\u00a0 <\/i>Heideggerovo varov\u00e1n\u00ed se naplnilo po druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce.<\/p>\n

Druh\u00e1 sv\u011btov\u00e1 v\u00e1lka ot\u0159\u00e1sla v\u00edrou v jednozna\u010dn\u011b pozitivn\u00ed smysl v\u011bdeck\u00e9ho pokroku. Rozpadem socialistick\u00e9ho bloku kon\u010d\u00ed doba velk\u00fdch projekt\u016f a viz\u00ed. P\u0159ich\u00e1z\u00ed obdob\u00ed negace, zpochybn\u011bn\u00ed v\u0161eho, co a\u017e dosud bylo\u00a0 pova\u017eov\u00e1no za pevn\u00e9, “objektivn\u011b v\u011bdecky” prok\u00e1zan\u00e9,\u00a0 miz\u00ed d\u016fv\u011bra v mo\u017enost univerz\u00e1ln\u00edho pohledu na sv\u011bt, je potla\u010deno vn\u00edm\u00e1n\u00ed celku a souvislost\u00ed. Vn\u00edm\u00e1n\u00ed sv\u011bta je rozd\u011bleno do individualizovan\u00fdch vz\u00e1jemn\u011b nesouvisej\u00edc\u00edch\u00a0 kategori\u00ed. Pl\u00e1novan\u00e9 nebo i jen \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b regulovan\u00e9 hospod\u00e1\u0159stv\u00ed vytla\u010dila voln\u00e1 ruka trhu. V kultu\u0159e obecn\u011b ustupuje snaha o obecnou srozumitelnost vypjat\u00e9mu \u00fasil\u00ed o maxim\u00e1ln\u011b individualistick\u00fd, p\u0159edev\u0161\u00edm origin\u00e1ln\u00ed projev. Originalita se st\u00e1b\u00e1 jedin\u00fdm hodnotov\u00fdm krit\u00e9riem. Modernu st\u0159\u00edd\u00e1 postmodernismus.<\/b> Architektura opou\u0161t\u00ed n\u00e1vaznost na sv\u00e9 okol\u00ed a m\u011bn\u00ed se v m\u00e9n\u011b obsa\u017en\u00fd\u00a0 design, jeho\u017e c\u00edlem je p\u0159edev\u0161\u00edm odli\u0161it se, p\u0159in\u00e9st radik\u00e1ln\u00ed zm\u011bnu, v maxim\u00e1ln\u00ed m\u00ed\u0159e upoutat pozornost.\u00a0 Takto orientovan\u00e1 \u201csoudob\u00e1 architektura\u201d nem\u016f\u017ee citliv\u011b vstoupit do pam\u00e1tkov\u011b chr\u00e1n\u011bn\u00fdch m\u011bst, ani\u017e by nezni\u010dila jejich identitu. Pam\u00e1tkov\u00e1 ochrana m\u011bsta nevy\u017eaduje nem\u011bnnost, ale bez zachov\u00e1n\u00ed identity ztr\u00e1c\u00ed smysl.<\/p>\n

Postmodernismus<\/b> byl u n\u00e1s i v ostatn\u00edch postkomunistick\u00fdch st\u00e1tech ch\u00e1p\u00e1n z po\u010d\u00e1tku p\u0159edev\u0161\u00edm jako sm\u011br p\u0159in\u00e1\u0161ej\u00edc\u00ed\u00a0 \u201csvobodu bez hranic, ni\u010d\u00edm neomezenou pluralitu n\u00e1zor\u016f a mo\u017enost\u00ed\u201d \u2013 jako protest proti p\u0159edchoz\u00edmu re\u017eimu, kter\u00fd v mnoh\u00e9m svobodu n\u00e1zor\u016f a um\u011bn\u00ed zna\u010dn\u011b omezoval. Pluralita n\u00e1zor\u016f, uvoln\u011bn\u00ed od p\u0159\u00edli\u0161 z\u00e1vazn\u00fdch pravidel jsou jist\u011b v demokratick\u00e9 spole\u010dnosti nezbytn\u00e9. V t\u00e9to souvislosti se dostalo\u00a0 postmodernismu\u00a0 jist\u00e9ho politick\u00e9ho v\u00fdznamu a statutu ofici\u00e1ln\u00edho um\u011bn\u00ed. Postupn\u011b se u mnoh\u00fdch na\u0161ich teoretik\u016f a kritik\u016f um\u011bn\u00ed i architektury vyvinulo p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed, \u017ee se jedn\u00e1 o jedin\u00fd mo\u017en\u00fd sou\u010dasn\u00fd architektonick\u00fd v\u00fdraz.<\/p>\n

Skute\u010dnost je ale takov\u00e1, \u017ee\u00a0 postmodernismus ve sv\u00e9 nez\u00e1vislosti na jak\u00e9mkoli obecn\u00e9m konsenzu a tradic\u00edch, p\u0159eru\u0161en\u00edm vazby na sv\u00e9 okol\u00ed (Rem Koolhaas: kontext neexistuje, vyka\u0161lete se na kontext)<\/i> .je ve skute\u010dnosti kulturn\u00ed formou navazuj\u00edc\u00ed na obdobn\u00e9 vlastnosti sou\u010dasn\u00e9ho neregulovan\u00e9ho glob\u00e1ln\u00edho kapitalismu, uvoln\u011bn\u00e9ho i od vazeb\u00a0 teritori\u00e1ln\u00edch. Nep\u0159in\u00e1\u0161\u00ed pozitivn\u00ed zm\u011bny p\u0159edch\u00e1zej\u00edc\u00edho obdob\u00ed, jak tomu bylo v\u017edy v historii bylo, ale pouze destrukci minul\u00fdch hodnot. V praxi se spole\u010dnost\u00a0 p\u0159esv\u011bd\u010duje st\u00e1le v\u00edce o tom, \u017ee pluralita n\u00e1zor\u016f bez jak\u00e9hokoli konsenzu\u00e1ln\u00edho r\u00e1mce, kter\u00fd by umo\u017enil v\u00fdb\u011br kone\u010dn\u00e9ho \u0159e\u0161en\u00ed na z\u00e1klad\u011b obecn\u011b uzn\u00e1van\u00fdch hodnot, nevede k demokraticky p\u0159ijat\u00e9mu \u0159e\u0161en\u00ed, ale otev\u00edr\u00e1 cestu k rozhodov\u00e1n\u00ed s\u00edle, korupci. Obecn\u011b uzn\u00e1van\u00e9 hodnoty toti\u017e ofici\u00e1ln\u011b neexistuj\u00ed. Lidem je st\u00e1le jasn\u011bj\u0161\u00ed, \u017ee neomezen\u00e9 mo\u017enosti nemus\u00ed p\u0159in\u00e9st pozitivn\u00ed zm\u011bny, ale p\u0159edev\u0161\u00edm neomezuj\u00ed\u00a0\u00a0 negativn\u00ed\u00a0 spole\u010densk\u00e9 jevy.\u00a0\u00a0\u00a0 P\u0159esto ofici\u00e1ln\u00ed statut postmodernismu st\u00e1le p\u0159etrv\u00e1v\u00e1,\u00a0 paradoxn\u011b z\u00edskal na na\u0161\u00ed kulturn\u00ed sc\u00e9n\u011b postaven\u00ed\u00a0 odpov\u00eddaj\u00edc\u00ed\u00a0 socialistick\u00e9mu realismu v dob\u00e1ch totality. Osvobozen\u00ed od v\u0161ech pravidel\u00a0 p\u0159ineslo zv\u016fli.<\/p>\n

\u017dijeme v\u00a0 n\u00e1zorov\u011b nevyhran\u011bn\u00e9 dob\u011b, kdy minulost byla zavr\u017eena a nov\u00fd konsenzus se dosud nevytvo\u0159il, p\u0159etrv\u00e1v\u00e1 chaos. Nicm\u00e9n\u011b v\u00fdsledky sou\u010dasn\u00e9ho pozn\u00e1n\u00ed – p\u0159edev\u0161\u00edm v p\u0159\u00edrodn\u00edch v\u011bd\u00e1ch – d\u00e1vaj\u00ed p\u0159edpoklady\u00a0 pro zrozen\u00ed nov\u00e9ho\u00a0 univerzalizuj\u00edc\u00edho, celistv\u00e9ho\u00a0 ch\u00e1p\u00e1n\u00ed sv\u011bta v \u0161irok\u00fdch souvislostech, paradigmatu nov\u00e9 doby. Zam\u011b\u0159en\u00ed na individualizovan\u00e9\u00a0 fenom\u00e9ny ustupuje \u2013 prokazuje se vedouc\u00ed role vztah\u016f mezi nimi \u2013 v\u00fdznam soudr\u017en\u00fdch s\u00edt\u00ed. Sv\u011bt za\u010d\u00edn\u00e1 op\u011bt existovat v souvislostech. Vzr\u016fst\u00e1 snaha o spolupr\u00e1ci, bezohledn\u00e9 ni\u010div\u00e9 sout\u011b\u017een\u00ed se ukazuje \u010d\u00edm d\u00e1l t\u00edm v\u00edce kontraproduktivn\u00ed. Ve spole\u010dnosti s\u00edl\u00ed snaha po zm\u011bn\u011b, vedouc\u00ed k zastaven\u00ed obecn\u00e9 destrukce a k nalezen\u00ed nov\u00e9ho konsenzu, kter\u00fd by umo\u017enil zdrav\u00e9 \u017eivotn\u00ed podm\u00ednky pro\u00a0 celou spole\u010dnost i p\u0159\u00edrodu, s\u00edl\u00ed\u00a0 pot\u0159eba\u00a0 ekologick\u00e9ho p\u0159\u00edstupu ke sv\u011btu kolem n\u00e1s jako k ned\u011bliteln\u00e9mu celku. I kdy\u017e to zn\u00ed jako hudba vzd\u00e1len\u00e9 budoucnosti,jako utopie, je to jedin\u00e1 mo\u017enost, kter\u00e1\u00a0 nab\u00edz\u00ed\u00a0 globalizovan\u00e9mu sv\u011btu p\u0159e\u017eit\u00ed. Z\u00e1le\u017e\u00ed jen na n\u00e1s, jestli budeme svobodn\u00fdmi bytostmi v r\u00e1mci spole\u010dnosti jako celku, nebo sv\u00e9voln\u00fdmi individualisty zam\u011b\u0159en\u00fdmi pouze na osobn\u00ed prosp\u011bch.<\/p>\n

Hled\u00e1n\u00ed konsenzu\u00e1ln\u00edho r\u00e1mce je z\u00e1sadn\u00ed i ro sou\u010dasnou kulturu \u2013 tedy i architekturu. Camillo Sitte ve sv\u00e9 st\u00e1le aktu\u00e1ln\u00ed knize Stavba podle um\u011bleck\u00fdch z\u00e1sad\u00a0 (1889) \u0159\u00edk\u00e1: Nebude se tedy stav\u011bt do pop\u0159ed\u00ed kritick\u00fd ani historick\u00fd pohled, ale budou p\u0159edev\u0161\u00edm um\u011blecky hodnocena star\u00e1 a nov\u00e1 m\u011bsta, aby bylo mo\u017en\u00e9 odhalit z\u00e1klady jejich kompozice<\/b>. U jedn\u011bch to bude harmonie\u00a0 a p\u016fsoben\u00ed na smysly, u druh\u00fdch naopak prostorov\u00fd rozpad. <\/i>D\u00e1le pak v nespo\u010detn\u00fdch p\u0159\u00edkladech dokazuje p\u0159ednosti uzav\u0159en\u00e9ho prostoru<\/b>. Studium kompozice historick\u00fdch m\u011bst, ke kter\u00e9mu Sitte vyz\u00fdv\u00e1, n\u00e1s dovede jednozna\u010dn\u011b k z\u00e1v\u011bru, \u017ee\u00a0 skute\u010dn\u011b dominantn\u00ed postaven\u00ed definovan\u00e9ho (uzav\u0159en\u00e9ho) prostoru je z\u00e1kladem jejich toto\u017enosti. V\u00fdznam prostoru zd\u016fraz\u0148uj\u00ed i posledn\u00ed v\u011bdeck\u00e9 objevy – to pr\u00e1zdno\u00a0 zauj\u00edm\u00e1 v\u011bt\u0161inu vesm\u00edru, je vypln\u011bno tajemnou energi\u00ed, obklopuje,\u00a0 prostupuje a sjednocuje\u00a0 v\u0161e.\u00a0 Po\u010d\u00e1tky\u00a0 p\u0159edstavy prostoru jako samostatn\u00e9ho fenom\u00e9nu prov\u00e1zej\u00ed kulturn\u00ed lidstvo od starov\u011bku \u2013 nach\u00e1z\u00edme je\u00a0 jak v\u00a0 antick\u00e9m \u0158ecku (atomisti), tak mnohem d\u0159\u00edve v \u010c\u00edn\u011b. Kr\u00e1sn\u011b to vyj\u00e1d\u0159il Lao-C\u00b4: smyslem v\u00e1zy nen\u00ed j\u00edl, ze kter\u00e9ho je vyrobena, ale to pr\u00e1zdno v n\u00ed. Pochopen\u00ed\u00a0 v\u00fdznamu prostoru jako nad\u0159azen\u00e9mu fenom\u00e9nu hmot\u011b z\u00e1stavby nab\u00edz\u00ed urbanismu a architektu\u0159e z\u00e1klad pro op\u011btovn\u00e9 nalezen\u00ed n\u00e1zorov\u00e9ho konsenzu, sjednocuj\u00edc\u00edho \u0159\u00e1du.<\/p>\n

Jist\u011b nen\u00ed n\u00e1hodou, \u017ee pr\u00e1v\u011b zm\u011bn\u011bn\u00fd vztah k prostoru se stal mezn\u00edkem d\u011bl\u00edc\u00edm tradi\u010dn\u00ed urbanismus m\u011bst do konce 19. stolet\u00ed\u00a0 od modern\u00edho urbanismu. Racion\u00e1ln\u00ed doba modern\u00ed se zam\u011b\u0159ila p\u0159edev\u0161\u00edm na hmotnou podstatu sv\u011bta. S emancipac\u00ed modern\u00edho \u010dlov\u011bka od tradi\u010dn\u00edho univerzalismu zanikla dominantn\u00ed \u00faloha prostoru ve m\u011bst\u011b platn\u00e1 do konce 19.stolet\u00ed.<\/b> Zat\u00edmco podstatou identity historick\u00fdch m\u011bst je dominantn\u00ed postaven\u00ed prostoru, kter\u00fd z\u00e1stavba jasn\u011b vymezuje a pod\u0159izuje se jeho smyslu (uzav\u0159en\u00e1 n\u00e1m\u011bst\u00ed, obestav\u011bn\u00e9 ulice), pro modern\u00ed m\u011bsto – \u201cz\u00e1\u0159\u00edc\u00ed m\u011bsto Corbusierovo\u201d – je charakteristick\u00e1\u00a0 z\u00e1stavba individualizovan\u00fdmi objekty, mezi kter\u00fdmi prostor voln\u011b prot\u00e9k\u00e1, ani\u017e by byl p\u0159esn\u011b definov\u00e1n. M\u011bstsk\u00e1 kompozice pracuje pouze s hmotou. Zat\u00edmco v historick\u00fdch m\u011bstech jednotliv\u00e9 domy spolupracuj\u00ed na upevn\u011bn\u00ed celistvosti prostoru, nep\u0159ek\u0159ikuj\u00ed se,\u00a0 v modern\u00edm m\u011bst\u011b se sna\u017e\u00ed upoutat co nejv\u00edce pozornosti\u00a0 ka\u017ed\u00fd jednotliv\u00fd objekt p\u0159edev\u0161\u00edm na sebe, sout\u011b\u017e\u00ed mezi sebou bez ohledu na okol\u00ed v originalit\u011b matri\u00e1l\u016f i designu, objemu i barevnosti. V postupn\u00e9m v\u00fdvoji architektura v klasick\u00e9m slova smyslu\u00a0 kon\u010d\u00ed, na jej\u00ed m\u00edsto nastupuje m\u00e9n\u011b obsa\u017en\u00fd design bez souvislosti s klonkr\u00e9tn\u00edm prost\u0159ed\u00edm, p\u0159er\u016fstaj\u00edc\u00ed s postupuj\u00edc\u00edm individualismem v design reklamn\u00ed. Zat\u00edmco definovan\u00e9 prostory historick\u00fdch m\u011bst generuj\u00ed \u0159\u00e1d a z n\u011bj p\u0159edpoklady pro dobrou orientaci, p\u0159ehlednost,\u00a0 \u010ditelnost, harmonii\u00a0 a pocit bezpe\u010d\u00ed,\u00a0 v souhrnu lze \u0159\u00edci, \u017ee poskytuj\u00ed existenci\u00e1ln\u00ed podporu<\/b>\u00a0 – nov\u00e1 m\u011bsta jsou ne\u010diteln\u00e1 (za sjednocenou plochou fas\u00e1d m\u016f\u017ee b\u00fdt cokoli), lid\u00e9 se\u00a0 t\u011b\u017eko orientuj\u00ed mezi solit\u00e9ry, kter\u00e9 nevytv\u00e1\u0159ej\u00ed definovan\u00e9 prostory. Mezi krajn\u011b individualizovan\u00fdmi objekty nen\u00ed mo\u017en\u00e9 se dobrat n\u011bjak\u00e9ho \u0159\u00e1du \u2013 vznik\u00e1 zmatek, kter\u00fd p\u016fsob\u00ed stres. Zat\u00edm co historick\u00e1 m\u011bsta vyvol\u00e1vaj\u00ed pocit hlubok\u00e9ho estetick\u00e9ho nitern\u00e9ho z\u00e1\u017eitku, vz\u00e1jemnosti a pospolitosti, z\u00e1stavba\u00a0 z vz\u00e1jemn\u011b sout\u011b\u017e\u00edc\u00edch\u00a0 individualizovan\u00fdch objekt\u016f vyvol\u00e1 maxim\u00e1ln\u011b fascinacii bohatstv\u00edm, vyj\u00edme\u010dn\u00fdm technick\u00fdm \u0159e\u0161en\u00edm, samo\u00fa\u010delnou originalitou, kter\u00e1 je bli\u017e\u0161\u00ed adrenalinov\u00fdm z\u00e1\u017eitk\u016fm z pou\u0165ov\u00fdch atrakc\u00ed nebo hazardu.\u00a0 Bohu\u017eel, mnoho lid\u00ed v d\u016fsledku trval\u00e9ho \u00fatoku r\u016fzn\u00fdch medi\u00ed na na\u0161e smysly ji\u017e ani schopnost hlub\u0161\u00edch pro\u017eitk\u016f nem\u00e1. Paradoxn\u011b z\u00e1stavba slo\u017een\u00e1 z vysoce individualizovan\u00fdch solit\u00e9r\u016f ztr\u00e1c\u00ed ve sv\u00e9m celku osobitost \u2013 tato m\u011bsta jsou ve v\u00fdsledn\u00e9m dojmu stejn\u00e1. Z\u00e1stavba zalo\u017een\u00e1 na \u010diteln\u00fdch prostorech m\u00e1 svou osobitost \u2013 jednotliv\u00e1 historick\u00e1 m\u011bsta maj\u00ed svou jedine\u010dnou identitu, genia loci. P\u0159\u00edklad Brazilie, kter\u00e1 m\u00e1 zaj\u00edmav\u00e9 kompozi\u010dn\u00ed vztahy mezi jednotliv\u00fdmi kr\u00e1sn\u00fdmi architektonick\u00fdmi objekty, prokazuje, \u017ee chyb\u011bj\u00edc\u00ed definovan\u00fd\u00a0 prostor nelze v pro\u017eitku m\u011bsta ni\u010d\u00edm nahradit. Sjednocuj\u00edc\u00ed s\u00edla dominantn\u00edho prostoru stoj\u00ed za tajemstv\u00edm harmonick\u00e9ho souzn\u011bn\u00ed r\u016fzn\u00fdch historick\u00fdch styl\u016f<\/b> \u2013 p\u0159es zm\u011bnu formy st\u00e1le respektuj\u00edc\u00ed jeho dominantn\u00ed postaven\u00ed. Bez respektu k prostoru nelze o\u010dek\u00e1vat, \u017ee bezohledn\u00e1 architektura \u010dasem splyne.<\/p>\n

Z\u0159ejm\u011b jinou \u00falohu maj\u00ed v\u00fdrazn\u00e9 kontrastn\u00ed stavby v prost\u0159ed\u00ed chaotick\u00e9 heterogenn\u00ed z\u00e1stavby m\u011bst, kter\u00e9 zn\u00e1me na p\u0159. ze Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f. Tam, kde neexistuje \u017e\u00e1dn\u00fd \u0159\u00e1d, pln\u00ed aspo\u0148 \u00falohu orienta\u010dn\u00edch pouta\u010d\u016f. To ale na\u0161e kr\u00e1sn\u00e1 m\u011bsta nepot\u0159ebuj\u00ed \u2013 maj\u00ed sv\u00fdch kompozi\u010dn\u011b siln\u00fdch akcent\u016f dostatek. Inspirace t\u011bmito p\u0159\u00edklady pro na\u0161e prost\u0159ed\u00ed nen\u00ed pou\u017eiteln\u00e1.<\/p>\n

D\u016fle\u017eit\u00e9 je, \u017ee v kompozici m\u011bstsk\u00fdch prostor\u016f nejde jen o pro\u017eitky estetick\u00e9 \u2013 je tu dosud nedocen\u011bn\u00fd a neprostudovan\u00fd v\u00fdznam definovan\u00e9ho prostoru pro utv\u00e1\u0159en\u00ed\u00a0 vztah\u016f ve spole\u010dnosti<\/b>. P\u0159\u00edtomnost nebo absence \u0159\u00e1du a harmonie v m\u011bstsk\u00e9m prost\u0159ed\u00ed siln\u011b ovliv\u0148uje vztahy mezi lidmi. Zku\u0161enost prokazuje, \u017ee v definovan\u00fdch p\u0159ehledn\u00fdch prostorech vznik\u00e1\u00a0 vz\u00e1jemn\u00e1 empatie (zrcadlen\u00ed, ztoto\u017en\u011bn\u00ed se s druh\u00fdmi), pocit pospolitosti \u2013 to jsou vlastn\u00ed z\u00e1klady spolupr\u00e1ce z n\u00ed\u017e vznik\u00e1 civilizace. V ne\u010diteln\u00e9m, heterogenn\u00edm prost\u0159ed\u00ed se vyv\u00edj\u00ed odcizen\u00ed, stres, vandalismus. Tady je z\u0159ejm\u011b hlavn\u00ed tajemstv\u00ed magick\u00e9 p\u0159\u00edta\u017elivosti historick\u00fdch m\u011bst \u2013 krom\u011b estetick\u00fdch z\u00e1\u017eitk\u016f v jejich prostorech lid\u00e9 nach\u00e1zej\u00ed vz\u00e1jemnou soun\u00e1le\u017eitost.\u00a0 Do nov\u00fdch s\u00eddli\u0161\u0165 ten, kdo nemus\u00ed, nejde, i kdy\u017e nab\u00edzej\u00ed sv\u00fdm obyvatel\u016fm individu\u00e1ln\u00ed pohodli.\u00a0 Koncentrace lid\u00ed v historick\u00fdch centrech sem p\u0159itahuje i developery se z\u0159eteli v\u00fdhradn\u011b komer\u010dn\u00edmi, pro n\u011b tu na chodn\u00edc\u00edch doslova le\u017e\u00ed pen\u00edze. S nimi bohu\u017eel p\u0159ich\u00e1z\u00ed zat\u00edm nejen o\u017eiven\u00ed, ale i zk\u00e1za v\u00fd\u0161e popisovan\u00fdch hodnot.<\/p>\n

Spole\u010densky cenn\u00e9 vlastnosti definovan\u00fdch prostor\u016f nejsou samoz\u0159ejm\u011b v\u00e1z\u00e1ny nerozlu\u010dn\u011b na starou z\u00e1stavbu. Jist\u011b by je bylo mo\u017en\u00e9 realizovat i v sou\u010dasn\u00fdch pom\u011brech\u00a0 sou\u010dasn\u00fdmi materi\u00e1ly a konstruk\u010dn\u00edmi mo\u017enostmi. Z\u00e1kladn\u00ed podm\u00ednkou je pochopen\u00ed funkce definovan\u00e9ho prostoru ve m\u011bst\u011b. Bylo by nesmysl\u00e9 kop\u00edrovat romanticky to star\u00e9, bez pochopen\u00ed podstaty nad\u010dasov\u00e9\u00a0 hodnoty, vytvo\u0159en\u00e9 v pr\u016fb\u011bhu stalet\u00ed civilizace. Bohu\u017eel jsme zat\u00edm svou emancipac\u00ed od tradi\u010dn\u00edch n\u00e1zorov\u00fdch r\u00e1mc\u016f ztratili intuitivn\u00ed schopnosti na\u0161ich p\u0159edk\u016f. Je tedy jenom na n\u00e1s, abychom se s neosvobodili i od\u00a0 toho\u00a0 \u017eivotn\u011b d\u016fle\u017eit\u00e9ho, bez \u010deho\u00a0 spole\u010dnost nem\u016f\u017ee pln\u011b \u017e\u00edt.<\/p>\n

V sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b se ve spole\u010dnosti probouz\u00ed pot\u0159eba zm\u011bny.\u00a0 St\u00e1le \u010dast\u011bji se prosazuj\u00ed my\u0161lenky nov\u00e9ho \u0159e\u0161en\u00ed, zm\u011bny spole\u010densk\u00e9ho syst\u00e9mu ve smyslu integrace spole\u010dnosti i p\u0159\u00edrody, pot\u0159eba nov\u00e9ho konsenzu\u00e1ln\u00edho r\u00e1mce, kter\u00fd by to umo\u017enil.\u00a0 Architektura – jako pevn\u00e1 sou\u010d\u00e1st na\u0161eho m\u011bstsk\u00e9ho \u017eivotn\u00edho\u00a0 prost\u0159ed\u00ed –\u00a0 m\u00e1 na formov\u00e1n\u00ed spole\u010dnosti z\u00e1sadn\u00ed vliv. Jej\u00ed p\u016fsoben\u00ed zasahuje spole\u010dnost jako celek,\u00a0 doslova nen\u00ed \u00faniku, ovliv\u0148uje\u00a0 nep\u0159etr\u017eit\u011b\u00a0 vn\u00edm\u00e1n\u00ed sv\u011bta, stavby\u00a0 b\u011b\u017en\u011b spojuj\u00ed\u00a0 v\u00edce gerac\u00ed. M\u011bla by spl\u0148ovat po\u017eadavky, kter\u00e9 na \u017eivotn\u00ed prost\u0159ed\u00ed obecn\u011b klademe: poskytovat existenci\u00e1ln\u00ed podporu\u00a0 co nejv\u011bt\u0161\u00edmu po\u010dtu lid\u00ed v jejich b\u011b\u017en\u00fdch \u017eivotn\u00edch situac\u00edch.\u00a0 P\u0159i\u0161el\u00a0 u\u017e \u010das, kdy za soudob\u00e9 a modern\u00ed bude pova\u017eov\u00e1no to, co poskytuje spole\u010dnosti i p\u0159\u00edrod\u011b podporu jako celku, co slou\u017e\u00ed integraci a ne individu\u00e1ln\u00edm materi\u00e1ln\u00edm z\u00e1jm\u016fm. Na z\u00e1klad\u011b tohoto p\u0159\u00edstupu\u00a0 vznikne\u00a0 nov\u00fd konsenzus, nov\u00fd nezbytn\u00fd univerzalizuj\u00edc\u00ed r\u00e1mec vn\u00edm\u00e1n\u00ed sv\u011bta. Ne ve form\u011b ztrnul\u00e9ho\u00a0\u00a0 dogmatu, ale jako trvale se vyv\u00edjej\u00edc\u00ed proces s pevn\u00fdm c\u00edlem.<\/p>\n

Pro vstup soudob\u00e9 architektury do pam\u00e1tkov\u011b chr\u00e1n\u011bn\u00fdch m\u011bst posta\u010d\u00ed jedin\u00fd konsensu\u00e1ln\u011b p\u0159ijat\u00fd r\u00e1mec \u2013 t\u00edm je ur\u010duj\u00edc\u00ed postaven\u00ed definovan\u00e9ho prostoru pro formu z\u00e1stavby \u2013 jak v rovin\u011b panoramatu, tak uvnit\u0159 m\u011bstsk\u00e9 struktury.<\/p>\n

<\/a><\/a><\/a><\/a><\/div>
<\/a><\/a><\/a><\/a><\/div>","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

 1,350 total views P\u0159etiskujeme p\u0159ipom\u00ednky pan\u00ed architektky \u0160v\u00e1bov\u00e9 k budov\u011b LINE v Dejvic\u00edch.<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":true,"template":"","format":"standard","meta":[],"categories":[23],"tags":[],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/obcanskymonitoring.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/2621"}],"collection":[{"href":"https:\/\/obcanskymonitoring.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/obcanskymonitoring.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/obcanskymonitoring.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/obcanskymonitoring.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=2621"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/obcanskymonitoring.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/2621\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/obcanskymonitoring.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=2621"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/obcanskymonitoring.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=2621"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/obcanskymonitoring.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=2621"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}