Petr Ješátko: Šumava či holina?

Petr Ješátko: Šumava či holina?


Příspěvek četlo

 1,899 total views

Jesatko

Přetiskujeme podnět Petra Ješátka, st., bývalého vrchního lesního inspektora Národního parku Šumava. Jeho stanovisko plně podporujeme a pokusíme se dosáhnout, aby jeho podnět: Vytěží-li se les, je povinností jej do dvou let zalesnit, byl prosazen i do novelizace zákona o ochraně přírody a krajiny.

Situace , která dnes existuje, je absurdní. Výše uvedená povinnost platí v Lesním zákoně, tzn. platí pro hospodářské lesy, avšak paradoxně zřejmě neplatí explicitně pro lesy zvýšené ochrany, chráněné dle zákona 114 o ochraně přírody  a krajiny. Jedná se prokazatelně o chybu, která však může legálně umožnit drancování lesů zvýšené ochrany.

A nyní již text Petra Ješátka…

Protože jsem pracoval většinu života jako fořt na Šumavě, tedy i v NP Šumava, nikdy mi nebyl a není lhostejný stav péče o lesy v této oblasti, kde dnes také, již jako důchodce, žiji. Vždy jsme po větrných a kůrovcových kalamitách co nejdříve zalesnili vzniklé holiny po těžbě, odvozu a prodeji dříví z lesního ekosystému v zásahovém území. Holiny jsme pečlivě evidovali a zároveň i zajišťovali případnou přirozenou obnovu podle dřevin. To nám ukládal i zákon a z něj povinná Lesní hospodářská evidence. Proto mne překvapil několika set hektarový rozdíl v evidenci holin po nástupu současného vedení národního parku. Požádali jsme přes Občanský monitoring o vysvětlení a toho se nám v přiložené odpovědi dostalo.
Za vším stojí Modrava, která k 31.12.2013 evidovala 342 ha holin v zásahovém území, kde bylo dřevo vytěženo, většina z lesa vyvezena a prodána. Tedy lesní personál, včetně odborného lesního hospodáře v lesní hospodářské evidenci evidoval uvedené množství nezalesněné plochy. Po schválení nového Lesního hospodářského plánu k 1.1.2014 však ubylo, tedy ze dne na den, celých 290 ha. Za léta strávená v lesnickém provozu jsem nikdy takový rozdíl neviděl, neslyšel. K vysvětlení jsou dvě možnosti. Tedy, že lesní personál neviděl, nebo neví, co je přirozená obnova a nebo, že metodika pro tvorbu těchto plánů v parku je upravena tak, že tomu ani ten odborný lesní hospodář nerozumí. Vždyť statistická hlášení zasílaná každoročně objektivním orgánům, včetně zřizovatele by měla obsahovat reálná čísla, což v případě Modravy a tedy NP Šumava Roční výkaz odvětvových ukazatelů v lesnictví prokazatelně neobsahoval.
Pochybnost o celé záležitosti ve mně vyvolává i názor současného vedení, že holiny po těžbě, odvozu a prodeji dříví “by nemuseli zalesňovat”.

Je to výrazný odklon od minulých Plánů péče v národním parku a zároveň od všeho,co bylo veřejně parkem, vědci, nevládními organizacemi, atd deklarováno a hlavně prokázáno. Tedy, že holina je nejhorší, co může lesní ekosystém potkat, protože zde načas a někdy na velmi dlouhý čas zmizí lesní prostředí.

Proto bych doporučoval, aby zejména v horských oblastech, což je i Šumava, byla v Parlamentu ČR do předkládané novelizace Zákona O ochraně přírody a krajiny doplněna povinnost, která platí pro všechny vlastníky lesů v republice z lesního zákona, zalesnit holiny po těžbě a odvozu dříví z lesních ekosystémů do dvou let. Řádně zdůvodněné vyjímky povolit pouze orgánem státní správy a nikoliv,jako v současné době v NP Šumava s možností odsunu až na 30 let.

Petr Ješátko st. (Autor je bývalý vrchní lesní inspektor Národního parku Šumava, nyní v důchodu)

Pořad Petra Ješátka pro Českou televizi

 

Přílohy

 

Negativní vliv holiny na lesní prostředí

Vliv holosečného hospodaření na půdu, vodu a biodiverzitu

Film Silva Gabreta

Okna do diverzity v české krajině

Horské smrčiny

V kategorii Šumava, Životní prostředí

Příspěvek četlo
Příspěvek zaslal/a Vitezslav Praks on 12.6.2015

Diskuze ke článku

Jméno(povinné)

E-mail(povinné)

Web

Komentáře

Další příspěvky