Zprávu předložilo Poslanecké sněmovně ministerstvo zemědělství, zpracoval ji Ústav zemědělské ekonomiky a informací pod gescí ministerstva zemědělství. Z rozsáhlé zprávy o cca 300 stranách lze jen těžko vybrat nějaký zajímavý údaj, přesto se o to OM pokusí.
Zprávu vypracoval Úřad Národní rozpočtové rady. Uvádí se v ní, že se v roce 2020 ekonomika ČR v důsledku epidemie covidu-19 dostaly veřejné finance do významné nerovnováhy, jejíž příčinou byl jednak ekonomický pokles a také řada příjmových a výdajových opatření, která měla negativní dopady krize tlumit. To vše ovlivnilo hodnoty ukazatelů, které jsou sledovány v rámci jednotlivých fiskálních pravidel. Nerovnováha veřejných financí však přetrvala i v roce 2021 a dokonce se prohloubila.
Zpráva o měnové politice byla schválena bankovní radou ČNB 12. srpna 2021 a obsahuje (až na dílčí výjimky) informace dostupné k 23. červenci 2021. Není-li uvedeno jinak, zdrojem publikovaných dat je ČSÚ nebo ČNB. Všechny dosud vydané Zprávy včetně podkladových dat najdete na těchto webových stránkách.
Zpráva o měnové politice byla schválena bankovní radou ČNB 12. srpna 2021 a obsahuje až na výjimky informace dostupné k 23. červenci 2021. Není-li uvedeno jinak, zdrojem dat je ČSÚ nebo ČNB. Rozhodnutí bankovní rady učiněné dnes ovlivní inflaci za 12 až 18 měsíců. Prognóza ČNB popisuje nejpravděpodobnější budoucí vývoj, jak ho vidí ekonomové sekce měnové. Prognóza je klíčový, avšak nikoliv jediný vstup pro rozhodování bankovní rady o nastavení měnové politiky.
Jedná se o písemnou interpelaci poslance Petra Bendla na místopředsedu vlády, ministra průmyslu a obchodu a ministra dopravy Karla Havlíčka ve věci finanční podpory firem holdingu Agrofert. Poslanec vychází z toho, že podle oficiálních vyjádření firmy holdingu k auditu EU Agrofert získané dotace vracet nebudou, neboť nebyly proplaceny ze zdrojů EU, ale ze státního rozpočtu.
Zprávu vypracovává Národní rozpočtová rada na základě zákona 23/2017 Sb. Ten byl za poslední rok dvakrát novelizován a úpravy vedly k výraznému rozvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti. První novela zvýšila limit strukturálního deficitu z 1 % na 4 % HDP za podmínky, že veřejné finance budou v následujících letech konsolidovány tempem půl procentního bodu ročně.
Zprávu vypracovala Národní rozpočtová rada (NRR), jak jí ukládá zákon o pravidlech o pravidlech rozpočtové odpovědnosti (č. 23/2017 Sb.). Potvrdila nepříliš optimistické závěry z minulých let, ale navíc ukázala, že problém neudržitelnosti českých veřejných financí vlivem současné fiskální politiky eskaluje.
Zprávu předkládá Česká národní banka. Byla projednána bankovní radou ČNB na jejím pravidelném jednání o otázkách finanční stability 27. května 2021 a zveřejněna 15. června 2021. Obsahuje informace dostupné k 31. březnu 2021. Podle ČNB je finanční stabilita „situace, kdy finanční systém plní své funkce bez závažných poruch a nežádoucích důsledků pro současný i budoucí vývoj ekonomiky jako celku a zároveň vykazuje vysokou míru odolnosti vůči šokům“.
Zpráva je tak nabitá daty, tabulkami a přehledy, že lze jen stěží vypíchnout něco obecnějšího pro názornost. Samotná čísla mnoho neřeknou, je třeba je hodnotit v kontextu záměrů a výstupů. Odpovědnost za uvedené programy v současné době mají MZe a MŽP.
Poslanec Jakob (TOP 09) vznesl dotaz, jaké kroky podniklo ŘSD, aby splnilo povinnost používat při zadávání veřejných zakázek Národní elektronický nástroj (NEN), kolik zaplatilo za využití Tender Areny v letech 2018–2020 a kolik zaplatí v letech 2021–2023.
Čtení tohoto dokumentu je jen pro silné povahy znalé ekonomiky a finančnictví, proto zájemce odkazuji na celý materiál. Jak se dalo čekat, protiepidemická opatření iniciovala v roce 2020 velký propad domácí ekonomiky.
Zpráva je na základě zákona o právu na informace o životním prostředí a dalších norem každoročně předkládána ke schválení vládě a následně k projednání poslancům a senátorům. Nejpozději do tří měsíců od schválení vládou musí být zveřejněna. Dostupná je na webu Informačního systému statistiky a reportingu (ISSaR).
Zpráva o životním prostředí ČR je oficiálním zdrojem informací o životním prostředí u nás, určených jak pro podporu výkonu státní správy, tak pro informování veřejnosti. Má nabídnout souhrnný přehled o stavu a vývoji složek životního prostředí a jejich zátěží. Od roku 2018 se zpracovává jednou za dva roky. na webovém portále Informačního systému statistiky a reportingu (ISSaR).
Harmonogram přípravy byl posunut o tři měsíce kvůli epidemii covidu-19 a stavy nouze. Některá data v rámci kapitol Klimatický systém, Ovzduší, Půda a zemědělství, Průmysl a energetika a Doprava nebyla kvůli metodice vykazování a zpracování v době předložení zprávy k dispozici. Pokud se data objeví, bude zpráva aktualizována pouze v přehledech publikovaných ve Statistické ročence životního prostředí ČR 2019 a na portálu ISSaR.
Poslanecké sněmovně PČR v tyto dny projednává vládní návrh týkající se úpravy kompenzačního bonusu. Rozpočtový výbor Parlamentu doporučil vyslovit s návrhem ve znění přijatých pozměňovacích návrhů souhlas. Kompenzační bonus je spravován jako daňový odpočet podle daňového řádu. Poskytnutí kompenzačního bonusu nemá charakter nedovolené veřejné podpory.