Prezident Zeman podepsal vládní návrh zákona o opatřeních k přechodu České republiky k nízkouhlíkové energetice a o změně zákona č. 165/2000 Sb., o podporovaných zdrojích energie, ve znění pozdějších předpisů, který je mediálně označovaný jako Lex Dukovany. Zákon ve své finální podobě vylučuje firmy z Číny a Ruska z účasti na dostavbě.
Cílem tohoto návrhu je lépe využít potenciál jednotného trhu a unie kapitálových trhů k tomu, aby přispěly k plnění cílů Unie v oblasti klimatu a životního prostředí v souladu s Pařížskou dohodou o změně klimatu a v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu. K přechodu na klimaticky neutrální hospodářství a dosažení cílů Unie v oblasti environmentální udržitelnosti jsou zapotřebí významné investice ve všech odvětvích hospodářství. V období 2021–2030 si dosažení současných klimaticko-energetických cílů vyžádá investice do energetického systému (bez dopravy) ve výši 336 miliard EUR ročně. Podstatná část těchto finančních toků bude muset přijít ze soukromého sektoru.
Zpráva je na základě zákona o právu na informace o životním prostředí a dalších norem každoročně předkládána ke schválení vládě a následně k projednání poslancům a senátorům. Nejpozději do tří měsíců od schválení vládou musí být zveřejněna. Dostupná je na webu Informačního systému statistiky a reportingu (ISSaR).
Zpráva o životním prostředí ČR je oficiálním zdrojem informací o životním prostředí u nás, určených jak pro podporu výkonu státní správy, tak pro informování veřejnosti. Má nabídnout souhrnný přehled o stavu a vývoji složek životního prostředí a jejich zátěží. Od roku 2018 se zpracovává jednou za dva roky. na webovém portále Informačního systému statistiky a reportingu (ISSaR).
Harmonogram přípravy byl posunut o tři měsíce kvůli epidemii covidu-19 a stavy nouze. Některá data v rámci kapitol Klimatický systém, Ovzduší, Půda a zemědělství, Průmysl a energetika a Doprava nebyla kvůli metodice vykazování a zpracování v době předložení zprávy k dispozici. Pokud se data objeví, bude zpráva aktualizována pouze v přehledech publikovaných ve Statistické ročence životního prostředí ČR 2019 a na portálu ISSaR.
V poslední době se sešlo několik situací, kdy nám vláda předestírá termíny toho či onoho v budoucnosti značně vzdáleného, a aktivisté to rozporují a žádají jiné. Namátkou zmíním evergreen jaderná úložiště, nově dostavbu Dukovan či ukončení uhelné energetiky. Vzduchem lítají čísla a spory se vedou o jednotky let, až člověka napadá: Jak vědí, že tři roky je málo a pět stačí? Jak se to přijde na to, že v roce 2043 ano, ale 2038 ne (popř. naopak)?
Zajisté i vás napadlo, jak se stanovují termíny, kdy se má něco dobudovat nebo přestat těžit, nebo jaké má mít jisté konání parametry. Co jsme v EU, máme potvrzené, že jde o specifikum dané úřednímu šimlovi, který má rád jistým způsobem hezká čísla, zejména ta dobře pamatovatelná. Jak jsem osobně zjistil a ověřil, principy metodiky úřednictvo tají (tajení informací je základní princip úředníkova bytí: jen ten, kdo má informace, které jiní nemají, si své místo udrží).
Interpelující poslanec Jan Lipavský (Piráti) se ohledně připravovaného zdroje na nízkouhlíkovou výrobu elektřiny na jaderné bázi ptá vicepremiéra a dvojnásobného ministra Karla Havlíčka, kdy sdělí „společnostem ČEZ, a.s. a Elektrárně Dukovany II, že nemají zvát do výběrového řízení pro výstavbu nového jaderného zdroje společnosti z Ruské federace a Čínské lidové republiky“. Podle něj je to proti bezpečnostním zájmům ČR.
…Aneb zpráva o jednom (vyhraném) zápasu. – Přetiskujeme dopis Mgr. Mileny Machovcové Energetickému regulačnímu úřadu v kauze poplatků za jističe. O kauze si můžete přečíst zde. Níže uvádíme i odpověď ERÚ.