Petr Ješátko: Zákon O ochraně přírody a krajiny by neměl dát možnost devastovat přírodu

Petr Ješátko: Zákon O ochraně přírody a krajiny by neměl dát možnost devastovat přírodu


Příspěvek četlo 692 lidí.

Jesatko

Přetiskujeme text Petra Ješátka k aktuálně projednávanému zákonu o Národním parku Šumava, který nyní projednává Poslanecká sněmovna. Stanovisko Petra Ješátka k projednávanému zákonu Občanský monitoring plně  podporuje.

Poslanci Parlamentu ČR budou ve druhém čtení doplňovat o připomínky předložený Zákon O ochraně přírody a krajiny. Řada občanů jim zasílá z podnětu nevládních organizací maily o rozšíření divočiny, zejména v národních parcích. Jedním z nich jsem byl i já a dostávám od poslanců odpověď, že budou rozhodovat ve prospěch přírody a občanů této země.
Jako lesák, který většinu života strávil ve funkci fořta a zejména tady na Šumavě i v Národním parku Šumava, si však uvědomuji, že poslanci musí v zákoně ošetřit opravdovou ochranu přírody a odlišit ji od doslova diletanství. A že se to v minulosti, ale i současnosti děje, chci ukázat na jednom z mnoha případů:
Překrásná oblast jedné ze šumavských perel, oblast v té době zadumaného, obklopeného lesy, jezera Laka, byla součástí mé lesní správy, viz následující snímek:

Laka obrazek 1

Horní část hory Plesná, kterou pokrývala horská smrčina v 8. lesním vegetačním stupni, byla bezzásahová od vzniku Parku. Níže položené porosty byly sice také v I. zóně, ovšem v případě výskytu několika stromů napadených kůrovcem, případně vyvrácených větrem, se mohlo dříví zpracovat, odkornit, aby se kůrovec nerozšířil a dříví bylo následně ponecháno v lese k zetlení. Tak to ukládala Směrnice NP Šumava od vzniku Parku. Po nástupu ředitele Žlábka a jeho nové zonaci, kterou byla bezzásahovost snížena na 13 % a bezzásahové území nesmyslně fragmentováno na 135 ostrůvků, byl jakýkoliv zásah, tedy i ten minimální, zakázán. Dokonce jsme museli odstranit i monitorovací lapače kůrovce z těchto zón. V r. 1996 v této lokalitě vítr shodil cca okolo 20 vývratů v nejnižší poloze tohoto území. Požádal jsem o výjimku, abych tyto stromy směl asanovat. Komise, jejíž součástí byl i profesor Mrkva z Mendelovy Univerzity Brno váhala, a nakonec asanaci nedovolila. Výsledkem bylo, že se zde rozjela kůrovcová kalamita a já se díval, jak v těchto nižších polohách kůrovec ničí i cenné semenné porosty. V r. 1999, když jsem odešel na základě rozhodnutí ředitele Žlábka, bylo následně ministrem Kužvartem rozhodnuto, že se bude zasahovat. Ihned se v dalších letech vykácelo v této lokalitě cca 2000 m3.  Porosty se proředily a porostní stěny byly otevřeny bořivým větrům. Případ komentuji v pořadu ČT Přidej se zde: Přidej se 2009 Zachraňte Šumavu. Jak vypadala oblast okolí jezera Laka do odvolání ředitele Žlábka ministrem Ambrozkem, ukazuje obrázek jezera Laka z roku 2003:

Laka2003_1

Je však skutečností, že všechny holiny v zásahovém území po vytěženém, z ekosystému odvezeném a prodaném dříví, se za všech ředitelů, a to včetně ředitele  Žlábka, vždy do dvou let zalesnily a místo smrkových monokultur vznikaly v těchto nižších polohách záměrně lesy smíšené s listnáči a jedlí, viz snímek níže:

 

 

P1020592

 

Současně i na holinách byl smrk používán, jako krycí dřevina pro jedli, která, zejména v mládí, potřebuje zástin mateřského porostu. Protože chyběl, nahradili jsme ho smrkem a následně pod jeho ochranou vysadili jedli. Viz obr.č.4.

 

P1020589

 

Tento způsob jsem prosazoval i v celém Národním parku Šumava po svém návratu do Národního parku Šumava (po odvolání ředitele Žlábka). Tedy přeměňovat smrkové, uměle založené monokultury v nižších polohách na lesy smíšené, což bylo v souladu s Plány péče.

V r .2007 zasáhla všechny lesy v ČR, včetně lesů NP Šumava, rozsáhlá větrná kalamita. Na Šumavě je to běžné. (Viz obr. č.5 – Síla větru na Šumavě). Ta kalamita dovršila zcela nesmyslné nezasahování/zasahování i v této lokalitě. Horská smrčina na Plesné, i okolní silně proředěné porosty, nepochopitelnou ochranou či lépe řečeno neochranou přírody byly zcela zničeny. Následně byla ze strany Ministerstva životního prostředí vyhlášena bezzásahovost na zpracování kalamity i v těchto nižších polohách a kůrovec se namnožil do zásahového území, kde se zasahovalo a zasahovalo, do posledního stromu. Výsledek rozsáhlé holiny vidíte  na tomto snímku (jedná se o snímek stejného území z roku 2015):

Laka2_posledni snimkovani
K mému naprostému překvapení došlo, když po svém jmenování ministrem Brabcem, po předchozí návštěvě předsedy ANO pana Babiše, dřívější náměstek všech ředitelů prohlásil, že už tyto rozsáhlé holiny nebude zalesňovat – a s nimi i stovky hektarů holin po celém NP Šumava, nejméně po dobu 28 let. Tedy tam, kde bylo dřevo vytěženo, odvezeno z lesního ekosystému a prodáno, se nebude zalesňovat! Prý, ať si nyní příroda poradí. Přímo tady, na této lokalitě jsem novému panu  řediteli Národního parku Šumava, ukazoval, již jako důchodce, zabuřeněné holiny se silným drnem, který znemožňuje přirozenou obnovu dokonce i smrku, protože zde chybí tlející dříví, které je důležité, zejména v horských smrčinách pro přirozenou obnovu (viz obr.č.7). O tom, že nechce sázet listnáče a jedle, informoval nový pan ředitel Národního parku Šumava i v loňském roce – konkrétně v 11 minutě pořadu ČT2 viz Šumava před bouří. Nechápu, jak může nový pan ředitel Národního parku Šumava naprosto svévolně ustoupit od kontinuity plánů péče, které nařizovaly opak. (viz příloha Cílové dřeviny dle plánů péče). Dlouhodobým výsledkem těchto Plánů péče (mimochodem, NP Šumava je doslova smutná rarita, protože platnost posledního dokumentu Plánu péče uplynula v r.2010 – a od té doby nebyl schválen žádný nový plán péče!) v zásahovém území měly být přeměněné smrkové monokultury, úmyslně založené v minulosti na zisk z těžby dříví v zásahovém území, na lesy smíšené, které budou převáděny do bezzásahovosti do roku 2030, nejméně na 50 % území (viz obr. č.9). V zásahovém území byl cíl do jeho převodu bezzásahovosti zhruba takový, viz následující snímek:

Prales- Výběrný les

Jsem přesvědčen, že pokud to myslí poslanci, politici, státní úředníci, ale i občané se šumavskou přírodou dobře a chtějí jednat v její prospěch, nesmí podlehnout nátlakovým akcím developerů, kšeftařů s veřejnými zakázkami na těžbu dřeva za stamiliony ročně, velkých lesnických firem, z nichž některé vlastní politici, ale ani nevládním organizacím, s často naivními názory. Zároveň by poslanci měli v zákoně zakotvit řádnou kontrolu dodržování zákonnosti, nejen tohoto zákona, ale i zákonů dalších a z porušování vyvozovat závěry.  Měla by zde být zakotvena i společenská kontrola povinným zveřejňováním informací, protože dosazovaní ředitelé parku jsou často poplatní ministrům a někdy na ně navazujícím „podnikatelům“. Závěrem chci říci, že jsem přesvědčen, že národní parky, včetně Šumavy jsou parky národní, nikoliv obecní, či krajské a musí být řízeny podle zákona – a dnes již podle zákonů odpovídajícím civilizované Evropě.

Petr Ješátko st. (Autor je bývalý vrchní lesní inspektor Národního parku Šumava, nyní v důchodu). Starší pořad Petra Ješátka pro Českou televizi

V kategorii Nezařazené, Šumava, Životní prostředí

Příspěvek četlo 692 lidí.
Příspěvek zaslal/a Vitezslav Praks on 29.3.2016

2 Komentáře

  1. Marcela Hurdová 23.4.2016 13:27

    Opravdu zajímavé zprávy a to vždy o lidech, kteří rozhodují o naší přírodě a ponejvíce o našich vzácných lesích, které mají nějakou hodnotu jako jsou lesy na Šumavě. Po každé, když v takových případech rozhodují lidé, kteří si z našich vzácných zdrojů udělají obchod a druzí, kteří naší přírodu brání, tak jak to vždy dopadá vidíme, že vždy vyhrají Ti druzí co vše chtějí pouze pro sebe a na ostatní neberou ohledy, natož ohledy na přírodu a na její zachránění. Jak dlouho toto bude existovat a tito lidé se budou krýt vidíme například u výrobců palmového oleje.

  2. Petr Ješátko 23.4.2016 14:11

    Přesně jste to popsala. V podstatě kmotři,říkající si „podnikatelé,nikoliv slušní podnikatelé a na ně navázaní někteří politici, dosadí do státních organizací a nejen v ochraně přírody, poslušné slouhy a ti z vděčnosti realizují jejich záměry. Aby byli beztrestní,tak se snaží v zákonech přijmout opět přes některé zákonodárce takové §,aby byli v případě soudu uznáni beztrestnými.Příkladem může být solární kšeft,napojený na některé politiky.

Diskuze ke článku

Jméno(povinné)

E-mail(povinné)

Web

Komentáře

Další příspěvky