Občanský monitoring Rés publica očima občanů. DIY zpravodajství a spousta dalších projektů. Zapojte se. Těšíme se na diskusi či spolupráci.

Příspěvek četlo

 1,339 total views

Přetiskujeme text Ing. arch. Švábové spolkům, na něž se obrací s žádostí o podporu návrhu změn památkového zákona. Paní architektka se angažovala  v řadě klíčových kauz, v nichž se jednalo o ochranu významných historických i urbanistických hodnot. Vedle těchto aktivit připravila návrh systémových změn v památkovém zákoně, které by vedly ke kvalitativně podstatně lepší ochraně kulturního dědictví v ČR.

Požadavky, které paní architektka formulovala, si dovolím rozdělit na tři základní oblasti:

• Zavedení principu prostorové regulace. (Nechránit pouze individuální historickou památku, ale zohlednit i urbanistický kontext. Tato díra v aktuálních zákonech umožňuje investorům zcela znehodnotit např. historické náměstí výstavbou zcela nevhodného objektu.
• Odstranění dvojkolejnosti schvalování staveb v památkově chráněných lokalitách. V mnohých kauzách, kterými jsme se zabývali, jsme svědky toho, že investor připraví zcela nevhodný projekt zástavby v památkové rezervaci. Národní památkový ústav se vyjádří k návrhu nesouhlasně a doporučí investorovi konkrétní úpravy projektu. Nicméně nakonec investor obdrží všechna potřebná povolení ke stavbě, aniž zapracuje byť i jen jediný z požadavků.
• Zvýšení možností participace občanů na stavebních projektech. Česká republika je soustavně kritizována ze strany Evropské unie, že neumožňuje svým občanům přístup k informacím o plánovaných stavbách způsobem, který je v zahraničí obvyklý . Možnost ovlivnit výstavbu (i v urbanisticky nejcennějších lokalitách) je pro občany ČR velmi značně omezena.

 

Podněty paní architekty Švábové na změny památkového zákona si můžete přečíst zde. Vysvětlivky k návrhu jsou uvedeny zde.

Občanský monitoring tento návrh změn plně podporuje a připojujeme se s prosbou o podporu.

 

Pokud vás tento návrh oslovil, napište mi. Chceme oslovit s těmito návrhy poslance, budeme rádi, budeme-li moci mezi podporovatele těchto návrhů uvést i vás / vaše sdružení

 

 

V Roztokách, 15. 6. 2016

 

Vážení předsedové spolků,

 

Vláda odeslala v nezměněné podobě návrh nového památkového zákona ministerstva školství do parlamentu – neobvykle početné připomínky zohledněny nebyly. Naše asociace byla vyzvána ke zpracování připomínek k ministerskému textu pro vedoucího poradců předsedy vlády Dr. Špidlu na počátku roku 2015. Text připomínek jsme s Dr. Špidlou několikrát osobně projednali. Bohužel se nepodařilo dosáhnout projednání ve vládě – ministerstvo kultury využilo podivného zákona, umožňujícího institucím výběr oponentů předem. Naše asociace pochopitelně vybrána nebyla. 0dvolali jsme se k Radě vlády pro neziskové nevládní organizace – po dlouhé době jsme se dozvěděli, že za dané legislativy nám nemohou pomoci. V současné době se zaměřujeme na informování jednotlivých poslanců o nedostatcích nového zákona a připomínkách nabízejících řešení. Usilujeme především o ochranu architektonického dědictví (památkově chráněných území), která v zákoně chybí, a o upevnění participace veřejnosti na projednávání investic ve městě na úrovni standardní ve vyspělých zemích.

 

Architektonické dědictví je odlišné od ostatních hmotných památek tím, že vytváří životní prostředí společnosti. Historická města jsou životním prostředím mimořádných kvalit, kterých dosud nebylo v moderní zástavbě dosaženo. Uspokojují totiž, na rozdíl od měst moderních, nejen hygienické a technické požadavky současnosti, ale naplňují i vrozené potřeby psychické, fyziologické a estetické, které jsou lidem po celou dobu vývoje civilizace vlastní, které by měly být i v moderním urbanismu rovnocenným způsobem zohledněny, stát se inspirací a výzvou. Historická města nejsou pouze kulturními památkami, poutem s minulostí, ale především životním prostředím současné společnosti mimořádných hodnot. Proto usilujeme ve svých připomínkách zároveň o dosažení možnosti participace veřejnosti přinejmenším na úrovni, kterou má v zákoně ochrana životního prostředí představovaného přírodou a krajinou.

 

Ve starém památkovém zákoně i v návrhu nového chybí „památkový urbanismus.“ Relativně dobře jsou ošetřeny jednotlivé registrované památky ve své fyzické podstatě, relativně proto, že zákon a nezná ochranu prostoru, který k nim patří, je jejich součástí. Nezabývá se nechráněným stavebním fondem, který vytváří většinu zástavby chráněných území a rovnocenně s registrovanými památkami se podílí na jeho hodnotě, tvoří s nimi nedělitelný celek – v pozitivním i v negativním smyslu. V chráněných územích jsou vždy kompozičně vhodné objekty i objekty poškozující kompozici celku, poškozující dominanty i jednotlivé památky. Zákon nemá klíč k hodnocení nechráněné zástavby a stejně tak nemá kritéria pro posuzování novostaveb, které do historických měst vstupují. Způsob památkové ochrany je ponechán na jednotlivých úřednících s velmi různou odbornou úrovní. Za této situace vznikají kontroverzní návrhy a projekty novostaveb v památkových územích, které vyvolávají bouřlivé protesty veřejnosti. Uveďme několik případů ze současnosti: lední medvěd v Dejvicích, budova společnosti Lordship na Letné, maršmeloun v areálu sv. Anežky České, hrozí megalomanský projekt zástavby uvolněných ploch u Masarykova nádraží – mohli bychom pokračovat dále, nejde jen o Prahu. Nedostatku zákona využívají zištní developeři, naše odborné elity (NPÚ, památkový odbor magistrátu) i jednotliví „znalci“ selhávají.

 

Dalším naším tématem v připomínkách bylo upevnění role veřejnosti při schvalování investic ve městech. Památkový zákon nás elegantně vylučuje nově umožněnou diskusí s památkovým ústavem. Ten má zatím pouze roli poradní, takže bychom byli prakticky z účasti na rozhodování o městě vyloučeni. Nový stavební zákon veřejnost rovněž neposílil. Účast veřejnosti má v dnešní rozporuplné době mimořádný význam – město je především životním prostředím všech vrstev společnosti. Lidé si v naprosté většině zachovávají přirozený způsob vnímání svého prostředí v širším kontextu. Poznají, „že se to tam nehodí“, zatím co „poučené elity“ se nadměrně zaměřují na jednotlivé objekty, jejich zaměření na různé názorové směry jim brání v přirozeném vnímání prostředí, které vždy zahrnuje širší celky. Kontext nelze zrušit, nemůžeme si zvykat na architekturu bezohlednou ke svému okolí. Život v prostředí, které je v rozporu s našimi vrozenými psychickými potřebami, vyvolává stres, pocit odcizení – je příčinou četných psychických poruch.

 

V příloze Vám zasíláme stručný text připomínek, se kterým seznamujeme podle možnosti poslance. Velmi bychom uvítali, kdybyste se s naším textem seznámili a v případě, že se s ním ztotožníte, se k nám připojili písemně vyjádřeným souhlasem. Pokud byste měli zájem, nabízíme hlubší vysvětlení a diskusi.

 

Se srdečným pozdravem vespolek

 

 

 

ASORKD

Ing. Arch. Marie Švábová

 

 

Příloha: Připomínky k návrhu nového památkového zákona

 

V kategorii Podněty, Praha, Program, Reakce