Jiří Gebert: Lamentace nad strategickým rozvojem Prahy

Jiří Gebert: Lamentace nad strategickým rozvojem Prahy


Příspěvek četlo 589 lidí.

Jiri_GEBERT

Přetiskujeme text Jiřího Geberta k diskuzi nad strategickým rozvojem Prahy.

Obecně uznávaná skutečnost: Historická Praha je výjimečná svou obytnou kvalitou.
Postulát: Obytná kvalita Prahy je výsledkem nesouvislé volné zástavby, prolínání zastavěných a volných přírodních prostor.

Obava: Dojde-li k výtěžné zástavbě volných prostor, ztratí Praha obytnou kvalitu zhoršením klimatu, ztrátou dosavadního vizuálního vnímání města, ztrátou atraktivity, jak pro život a bydlení, tak v důsledku i pro investiční, obchodní a turistický zájem. Degraduje na standardní provinční centrum, které není křižovatkou evropských cest.
Chyba strategie rozvoje
Praha je centrum aglomerace s celostátním významem. Nakreslit v Praze „čáru, za kterou se nebude stavět“ (citát řed. IPR Hlaváček) a obrátit výstavbu do centra je blokace skutečného, nejen Pražského, ale regionálního a celostátního rozvoje. Vede k přetížení a degradaci centra Prahy. Výsledky tohoto omezeného myšlení vidíme podle dálnice D1 a na chaotickém růstu obcí v okolí Prahy. Pro srovnání: urbanisté v Paříži uvažují o širokém regionu až do přístavu La Havre. Jestliže (údajně) zákon o Praze takové komplexní řešení aglomerace nedovoluje, je právě první povinností strategického rozvoje tento zákon změnit. Na omezení myšlení a strategie nelze postavit koncept funkčního města a jeho urbanistický plán.
Chyba chápání plánu
Urbanistický plán rozvoje města musí být „road map“, tedy soubor cílených opatření s různou prioritou s přihlédnutím k velmi rozdílným lokálním potřebám a podmínkám. Autorský koncept plánu je absurdní výdobytek architektonické lobby, zakotvený v dokumentech České Komory architektů. Výsledkem takového myšlení jsou předražené projekty, které odsunují nutnou a nezbytnou realizaci staveb. Za všechny několik příkladů: Nedokončený (garáže) tunel Blanka, megakřižovatka Lahovice nebo dnes plánovaná podzemní trasa železnice na Letiště V. Havla, i výstavba severní části pražského okruhu.
Rozvojové řešení: Historické Centrum Prahy je třeba chránit jako světový unikát v jeho dnes autentické, harmonické podobě. Zástavba tzv. brownfieldů musí být chápána v rámci kultivace lokalit a musí mít ve využití ploch podobnou strukturu jako dosavadní zástavba. (příklad: Malá strana má trojnásobek plochy parků než zástavby, Na Vinohradech rozsáhlé parky a velká náměstí tvoří protiváhu blokové zástavbě).
Krajinný ráz Prahy je součástí její výjimečné kvality. Zahušťování a navyšování zástavby likviduje, jak vnímání krajinných dominant, tak vizuální vztahy přes pražská údolí. (Ohroženy navýšenou okolní údolní výstavbou jsou dnes vrch Vítkov s památníkem a Smíchovské dominanty Pavího vrchu, Dívčích hradů a vršku Na Skalce. Obdobně bude působit i plánovaná výstavba v údolích mezi Malvazinkami a Petynkou.
Pokud se kotel pražských údolí zaplní výtěžnou výstavbou, jedná se o zásadní změnu charakteru a obytné kvality Prahy. V konečném důsledku to povede i ke zhoršení ratingu Prahy a bude to mít ekonomické důsledky.
Praha má optimální možnost kultivace své již dnes výjimečné obytné kvality. Nová výstavba brownfieldů musí pokračovat minimálně ve standardu příkladných čtvrtí. Problematiku investic a rozvoje musí Praha řešit komplexně v rámci regionu, tedy i zásadním rozvojem blízkých měst a obcí. (např. Kladno, Lysá n.L, Odolena voda a pod.)
Politické řešení: Zřízení IPR byl pseudoreformní politický akt, iniciovaný stavební a profesní lobby k deregulaci územního rozhodování. Byl také úspěšně a nákladně využitý pro osobní propagaci IPR a primátora.
Plánování rozvoje města se musí vrátit z profesní klausury IPR, do roviny veřejného, celospolečenského uvažování.
Jiří Gebert
P.S. Jako argument pro zahušťování Prahy kulhá ono stále experty IPR opakované srovnávání hustot zástavby Vídně a Prahy. Vídeň ale nelze posuzovat bez lesoparku Wienerwald a bez nivy Dunaje, o plochách výrazně větších než město samé. S několika velkými parky, jako je Schoenbrun, je Vídeň nadstandardní světová Metropole v Dunajské rovině. Monotonní zástavbu Prahy a tak i její dnešní hustotu omezily těžko zastavitelné zelené svahy Vltavského kotle.
V Megacity jako je Bogota považuje její starosta Peňalosa hustotu 220 ob/ha za nadměrnou. Taková je na Vinohradech. Jestliže analytik realitní společnosti Deloitte tvrdí, že se do dnešní Prahy vejde ještě jedna Praha, bez zhoršení obytné kvality a zaměstnanec IPR toto papouškuje, nejedná se o urbanistický, ale o personální problém obou institucí.

V kategorii Praha

Příspěvek četlo 589 lidí.
Příspěvek zaslal/a Vitezslav Praks on 27.6.2016

Diskuze ke článku

Jméno(povinné)

E-mail(povinné)

Web

Komentáře

Další příspěvky