Poslanecká sněmovna: Zpráva o situaci v oblasti migrace a integrace cizinců na území České republiky v roce 2015

Poslanecká sněmovna: Zpráva o situaci v oblasti migrace a integrace cizinců na území České republiky v roce 2015


Příspěvek četlo 162 lidí.

Poslanecka snemovna

Upozorňuji na zajímavý dokument Poslanecké sněmovny Zpráva o situaci v oblasti migrace a integrace cizinců na území České republiky v roce 2015.

Dokument si můžete na stránkách Poslanecké sněmovny přečíst zde.

Záloha dokumentu na našem serveru je uložena zde.

Níže uvádím citace dokumentu, které mne zaujaly.

Zpráva má informativní charakter a vzhledem ke svému obsahu je využitelná jako
výchozí podklad pro specifikaci potřeb České republiky v oblasti migrace. Podává informaci
v oblasti legální a nelegální migrace, mezinárodní ochrany a integrace cizinců na území
České republiky v roce 2015 s porovnáním některých profilových ukazatelů s úrovní roku
2014, případně let předcházejících a přináší základní analýzu migračních trendů. Současně
poskytuje informaci o legislativních aktivitách týkajících se zejména zákona o pobytu cizinců
(č. 326/1999 Sb.), zákona o azylu (č. 325/1999 Sb.) a zákona o zaměstnanosti (č. 435/2004
Sb.). Zpráva věnuje pozornost také hodnocení schengenské spolupráce, oblasti vízové
politiky, problematice provádění readmisních dohod a dobrovolných návratů, zahraniční
rozvojové pomoci České republiky, projektům Ministerstva vnitra zaměřených na specifické
kategorie cizinců, humanitárním projektům a migračním projektům. Rovněž podává informaci
k přesídlování cizinců s prokázaným českým původem (krajanů) žijících v zahraničí. Zpráva
se v neposlední řadě zabývá také trestnou činností cizinců na území České republiky.
Pro úplnost se zpráva okrajově dotýká také situace v oblasti migrace na úrovni Evropské
unie.

Na hraničních přechodech na vnější schengenské hranici České republiky bylo v roce 2015 odbaveno v obou

směrech 6,1 milionu osob. Z uvedeného počtu se jednalo v 53 % o občany Evropské unie, ve 33 % o občany třetích zemí
potřebující ke vstupu vízum a 14 % představovali občané třetích zemí pohybující se v rámci bezvízového styku.

Ve stejném období, v souladu s ustanovením § 9 zákona o pobytu cizinců, byl policií odepřen vstup na vnější

schengenské hranici České republiky 469 osobám. V porovnání s předchozím rokem došlo k výraznému zvýšení počtu
o 134 osob (tj. +40%). Nejčastěji byl vstup odepřen státním příslušníkům Iráku (92 osob), Ruska (56 osob), uprchlíkům
dle Konvence 1951 (50 osob), Arménie (28 osob) a Ázerbájdžánu (27).

 

Vytíženost zastupitelských úřadů České republiky
V roce 2015 bylo na zastupitelských úřadech České republiky podáno celkem 448 371 žádostí o udělení víza
(oproti roku 2014 pokles o cca 17 %) a uděleno, resp. vyznačeno celkem 426 509 víz (oproti roku 2014 pokles o 19 %).
Podobně jako v předchozích letech byl i v roce 2015 zpracován nejvyšší počet žádostí o udělení krátkodobého víza
na ZÚ Moskva, ZÚ Lvov, ZÚ Kyjev, ZÚ Jekatěrinburg a ZÚ Peking.

 

Řízení o udělení víza a povolení k pobytu na území České republiky
Nejvíce žádostí o krátkodobé vízum v roce 2015 podali státní příslušníci Ruska (počet podaných žádostí 203 371;
počet udělených víz 201 876), Ukrajiny (počet žádostí 66 184; uděleno víz 63 306), Číny (počet žádostí 30 652; uděleno
víz 30 579), Turecka (počet žádostí 15 705; uděleno víz 15 438) a státní příslušníci Indie (počet žádostí 15 078; uděleno
víz 14 190). Indie se v TOP 10 objevuje nově s téměř 40% nárůstem žadatelů oproti roku 2014.
Na celkovém počtu 14 236 podaných žádostí na ZÚ České republiky o dlouhodobé vízum se nejvíce podíleli
státní příslušníci Spojených států (počet žádostí 3 325), Ruska (počet žádostí 2 555), a Ukrajiny (počet žádostí 1 813).
Jedná se o stejné státní příslušnosti jako v minulých letech.

 

Žadatelé o mezinárodní ochranu v České republice
V roce 2015 v České republice požádalo o udělení mezinárodní ochrany celkem 1 525 osob, tj. o 369 (31,9 %)
žádostí více než v předchozím období.
Hlavními zdrojovými zeměmi žadatelů o mezinárodní ochranu v roce 2015 byly Ukrajina (694 žadatelů), Sýrie
(134 žadatelů), Kuba (128 žadatelů) a Vietnam (81 žadatelů).
V České republice byl azyl udělen v 71 případu. Nejčastěji byl azyl udělen státním příslušníkům Sýrie,
ve 29 případech. Dále získalo azyl 7 státních příslušníků Ukrajiny, 6 občanů Moldavska, a po 4 státní příslušníci
Arménie, Běloruska a Iráku.
Doplňkovou ochranu MV ve stejném roce udělilo 399 žadatelům. Tato forma ochrany byla nejčastěji udělena
stáním příslušníkům Ukrajiny (174 osob), Sýrie (101 osob) a Kuby (53 osob). Doplňková ochrana byla prodloužena
ve 329 případech. Nejčastěji se jednalo o státní příslušníky Sýrie (68 osob), následně Běloruska (63 osob), Iráku
(36 osob) a Kuby (31 osob).

 

Státní občanství
V roce 2015 nabylo celkem státní občanství České republiky 4 917 cizinců, z toho 2 620 bylo uděleno
(ve 28 případech se jednalo o osoby, kterým byla v České republice udělena ochrana formou azylu), ostatní ho nabyly
prohlášením.
Státní občanství České republiky bylo uděleno nejvíce státním příslušníkům Ukrajiny (1 052 osob), Ruska
(317 osob), Vietnamu (270 osob), Rumunska (111 osob) a Slovenska (110 osob).

 

Nelegální migrace v České republice
V roce 2015 bylo celkem odhaleno při nelegální migraci na území České republiky 8 563 osob, což je nárůst
o 77,6% oproti roku předcházejícímu. Z uvedeného počtu bylo 240 osob (tj. 2,8 %) zjištěno při nelegální migraci
přes vnější schengenskou hranici České republiky a 8 323 osob (tj. 97,2 %) při nelegálním pobytu.
V souvislosti s nelegální migrací přes vnější schengenskou hranici bylo nejvíce zadrženo státních příslušníků
Ruska (47 osob), uprchlíků dle Konvence 1951(38 osob) a Ukrajiny (32 osob). Při nelegálním pobytu bylo zjištěno
nejvíce státních příslušníků Sýrie (2 016 osob), následovali státní příslušníci Ukrajiny (1 224 osob) a Kuvajtu (588
osob).
Opakovaně bylo v souvislosti s nelegální migrací v České republice zjištěno 582 osob. Nejčastěji se jednalo, mezi
cizinci ze třetích zemí, o státní příslušníky Ukrajiny (152 osob), Kuvajtu (107 osob) a Saudské Arábie (55 osob).
Při nelegální migraci přes vnější schengenskou hranici použilo neregulérní cestovní doklad 70 osob; nejčastěji
se jednalo o státní příslušníky Ukrajiny (21 osob) a Albánie (16 osob). Při nelegálním pobytu se prokázalo
neregulérním cestovním dokladem 234 osob; nejčastěji se jednalo o státní příslušníky Ukrajiny (85 osob), Somálska
(41 osob) a Sýrie (40 osob).
U některých osob bylo zachyceno i více cestovních dokladů. Celkem se jednalo o 247 kusů zachycených
při nelegálním pobytu a 82 dokladů při nelegální migraci přes vnější schengenskou hranici. Nejčastěji byly v uvedeném
roce zjišťovány při nelegální migraci přes vnější schengenskou hranici doklady členských států EU (celkem
228 dokladů, zejména z Rumunska, Itálie, Litvy a Bulharska).

 

Trestně stíhaní cizinci
V roce 2015 se cizinci podíleli na 8 960 skutcích, tedy 7,1 % všech objasněných trestných činů. Pro tyto trestné
činy bylo trestně stíháno nebo vyšetřováno 7 264 cizinců, což představuje 7,1 % z celkového počtu stíhaných osob.
Oproti roku 2014 došlo k nepatrnému zvýšení počtu stíhaných cizinců, a to o 0,7 %. Nejsilnější skupinou mezi trestně
stíhanými cizinci byli státní příslušníci Slovenska (2 789 osob), dále pak Ukrajiny (1 055 osob) a Vietnamu (620 osob).
Dle druhu kriminality lze konstatovat, že v roce 2015 nejvíce stíhaných cizinců zaujala kategorie zbývající
kriminalita3 s 1 893 cizinci (-62, tj. -3,2 %), ve které dominují trestné činy ohrožení pod vlivem návykové látky
a opilství, následují majetkové trestné činy, s 1 628 cizinci (-36, tj. -2,2 %), dále ostatní kriminální činy s počtem 1 529
cizinců (-179 cizinců oproti roku 2014, tj. -10, %), kde byl výrazným počtem zastoupen trestný čin maření výkonu
úředního rozhodnutí a vykázání se 711 cizinci. Následovaly hospodářské trestné činy, pro které bylo stíháno 1 236
cizinců (+111 cizinců, tj. +9,9 %). Násilné trestné činy dosáhly v roce 2015 počtu 855 stíhaných cizinců (+11 cizinců,
tj. +1,3 %). Nejméně zastoupeným, ovšem velice závažným druhem kriminality, byly mravnostní trestné činy
se 122 cizinci (+33 cizinci, tj. +37,1 %).

 

V rámci politiky integrace cizinců byl kladen důraz na efektivitu integračních opatření, na spolupráci
s regionální a lokální veřejnou správou a na rozšíření spektra subjektů podporujících integraci. Nástrojem
integrace cizinců na úrovni krajů je zejména síť Center na podporu integrace cizinců ze třetích zemí. V průběhu
roku 2015 Centra pracovala ve třinácti krajích České republiky, a to Jihočeském, Jihomoravském, Karlovarském,
Kraji Vysočina, Královéhradeckém, Libereckém, Moravskoslezském, Olomouckém, Pardubickém, Plzeňském,
Ústeckém, Zlínském a v hlavním městě Praze. Na lokální úrovni jsou klíčovým nástrojem integrace projekty obcí.
Realizovány byly v Havlíčkově Brodě, Teplicích a v městských částech hlavního města Prahy – v MČ Praha 3, 4, 7,
9, 12, 13, 14 a v MČ Praha-Libuš. Podporována byla informovanost cizinců i majority prostřednictvím
informačních publikací, webových stránek a informační linky. Ve spolupráci s NNO byla posílena asistence
cizincům včetně spolupráce s interkulturními asistenty a tlumočníky z řad cizinců. V prosinci 2015 byla vládě
předložena aktualizovaná Koncepce integrace cizinců – Ve vzájemném respektu.

 

Účinná návratová politika je nezbytným předpokladem pro efektivní migrační politiku. Readmisní smlouvy
představují jeden z předpokladů efektivní realizace nuceného návratu osob do země jejich původu. Česká republika
se věnuje jednak sjednávání dvoustranných readmisních smluv, jednak se spolupodílí na práci EK při sjednávání
unijních readmisních dohod s vybranými třetími státy. V roce 2015 bylo předáno do sousedních států celkem 1 396
osob, zatímco 260 osob bylo navráceno do České republiky. MV rovněž dlouhodobě řeší problematiku
dobrovolných návratů cizinců. Tato problematika je na národní úrovni upravena zákonem o pobytu cizinců, který
upravuje možnost cizince (státního příslušníka třetí země) o dobrovolný návrat požádat; dále je upravena zákonem
o azylu, kdy MV může, je-li to ve veřejném zájmu, nést náklady spojené s dobrovolným návratem. V roce 2015 bylo
uskutečněno celkem 377 dobrovolných návratů.

 

Strategie migrační politiky – vláda České republiky rozhodla svým usnesením č. 621 ze dne 29. 7. 2015 přijmout
komplexní migrační strategii České republiky. Strategie pokrývá migrační problematiku v celém jejím rozsahu.
Vedle bezpečnosti státu, která je hlavním průřezovým elementem, Strategie dále řeší tematiky integrace cizinců,
nelegální migrace a návratové politiky, mezinárodní ochrany, vnější dimenze migrace (mj. humanitární pomoci),
volného pohybu osob v rámci EU a schengenského prostoru, legální migrace a mezinárodních závazků České
republiky v oblasti migrace. Na realizaci Strategie dohlíží Koordinační orgán pro řízení ochrany státních hranic
a migraci.

 

Koordinační orgán pro řízení ochrany státních hranic a migraci se od druhé poloviny roku 2015 naplno zabýval
vyhodnocováním dopadů migrační krize a implementace unijních relokačních a přesídlovacích mechanismů
a následnou intenzivní přípravou nezbytných systematických opatření reagujících na nastalou situaci
i předpokládaný další vývoj. S ohledem na urgentní povahu těchto opatření se těžiště činnosti Koordinačního
orgánu přesunulo především na vládní úroveň.

 

Situace na vnitřních hranicích
Zásadní pro situaci na vnitřních hranicích byla opatření, ke kterým přistoupila PČR
v souvislosti s migrační krizí v polovině roku 2015. Ačkoli počet nelegálně pobývajících či
tranzitujících osob zůstal v České republice po celý rok 2015 v porovnání s jinými státy EU
minimální, zavedla Česká republika na svých hranicích s Rakouskem systematické policejní
kontroly zaměřené na nelegální migraci a převaděčství. Na rozdíl od jiných členských států
schengenského prostoru však Česká republika nevyužila možnosti oficiálně zavést kontroly
v souladu s evropskou legislativou. MV přistoupilo v roce 2015 k přípravě vzorových materiálů,
které by takový krok za splnění daných podmínek umožnily.

Dočasné zavedení ochrany vnitřních hranic
Ve sledovaném období přistoupila k dočasnému znovuzavedení ochrany vnitřních hranic
celá řada členských států schengenského prostoru. České republiky se asi nejvíce dotýká
znovuzavedení kontrol ze strany Německa a Rakouska, byť intenzita kontrol na úsecích sousedících
s Českou republikou není tak vysoká jako na nejvíce exponovaných místech. Většina států, včetně
Rakouska a Německa, pak toto opatření dále opakovaně prodlužuje v souladu s platnou legislativou.
EK zahájila příslušné kroky na odstranění závažných nedostatků v ochraně vnějších hranic tak, aby
kontroly na vnitřních hranicích mohly být co nejdříve zrušeny.

 

VNĚJŠÍ SCHENGENSKÁ HRANICE
IV.2.1 Přeshraniční pohyb přes vnější schengenskou hranici
Od roku 2012 je oblast odbavených osob vyhodnocována v systému KODOX (kontrola
dokladů a osob). Tento systém je od listopadu 2011 využíván při hraniční kontrole na všech
mezinárodních letištích jako jediný lustrační systém. Systém umožňuje lustrace v systémech
PATROS, DBO, CIS, ICIS (Interpol), SIS, CS a NS VIS, načtení a elektronickou kontrolu
cestovního dokladu s biometrickými informacemi. V roce 2015 byla u systému významně rozšířena
funkcionalita kontroly pravosti cestovních dokladů. Systém dokáže prostřednictvím moderního
celostránkového čtecího zařízení na cestovní doklady ověřit jednak elektronickou část cestovního
dokladu s biometrickými informacemi a nově také ověření pravosti optické části dokladu (viditelné,
UV a IR spektrum světla) vůči databázi jistících prvků dokladů (systémem AssureID). V průběhu
roku 2015 byly také rozšiřovány regiony světa, kde se při žádosti o vízum pořizují otisky prstů.
S ohledem na tyto skutečnosti jsou tak již od listopadu 2015 všechny osoby s vízovou povinností
při hraniční kontrole ověřovány vůči otisku prstů. V roce 2016 se možnost ověření otisku prstů
osoby při hraniční kontrole rozšíří i na občany, kteří vlastní elektronický doklad. Ověření otisků
vízových cizinců vůči systému CS-VIS prostřednictvím systému KODOX pracuje bezproblémově,
nebyl zjištěn žádný incident zneužití víza.
V roce 2015 bylo na hraničních přechodech na vnější schengenské hranici České republiky
(tedy na mezinárodních letištích) odbaveno v obou směrech 6,1 milionů osob. Ve srovnání
s rokem 2014 je evidován nárůst, a to o cca 690 000 osob (tj. +12,8 %). Z uvedeného počtu se
jednalo v 53 % o občany EU, ve 33 % o občany 3. zemí potřebujících ke vstupu vízum a 14 %
představovali občané 3. zemí pohybující se v rámci bezvízového styku.

 

Odepření vstupu je právní institut, který umožňuje zamezení vstupu státním příslušníkům
třetích zemí na území smluvních států. Jedná se o opatření, kdy státnímu příslušníku třetí země,
u něhož bylo v rámci hraniční kontroly na vstupu na území zjištěno, že nesplňuje všechny
podmínky vstupu30, je rozhodnutím odepřen vstup na území členských států. V rámci odepření
vstupu tak vzniká leteckému dopravci povinnost zajistit dopravu cizince zpět na území třetích států.
V roce 2015 byl 469 osobám odepřen vstup na vnější schengenské hranici České republiky.
V porovnání s rokem 2014 došlo k výraznému zvýšení počtu o 134 osob, což je nárůst o 40 %.
Po roce 2008 (prosinec 2007 vstup České republiky do Schengenu) se jedná o nejvyšší roční počet
odepření vstupu.

Z hlediska státních příslušností osob byl vstup na vnější schengenské hranici odepřen
nejčastěji občanům Iráku (92 osob, tj. 19,6 %), u kterých došlo k nejvyššímu meziročnímu nárůstu,
a to o 87 osob (tj. +1 740,0 %). Důvodem odepření vstupu u státních příslušníků Iránu bylo zejména
neprokázání se platným vízem nebo povolením k pobytu.
Na druhém místě se umístili občané Ruska (56 osob, tj. 11,9 %), u kterých je vykázán
nejvyšší meziroční pokles, a to o 25 osob (tj. -30,9 %). Většina osob (46) přicestovala z domovské
země. Nejčastějším důvodem odepření vstupu je u občanů Ruska neprokázání se platným vízem
nebo povolením k pobytu. Třetí místo obsadili uprchlíci dle Úmluvy o právním postavení
uprchlíků z roku 1951 (50 osob, tj. 10,7 %), jejichž počet se zvýšil v meziročním srovnání
o 25 osob (tj. +100 %). Tyto osoby převážně cestují z Velké Británie, kdy nedisponují platným
vízem. Na čtvrtém místě ve statistice jsou občané Arménie (28 osob, tj. 6 %), kdy jejich počet
oproti minulému roku klesl o 9 osob (tj. -24,3 %). Důvodem odepření vstupu u občanů Arménie
bylo zejména neprokázání se příslušnými doklady prokazujícími účel a podmínky pobytu. Páté
místo náleží občanům Ázerbájdžánu (27 osob, tj. 5,8 %), jejichž meziroční počet stoupl o 13 osob
(tj. +92,9 %). U občanů Ázerbájdžánu se jedná o odepření vstupu zejména ze dvou důvodů,
pro neplatné vízum nebo povolení k pobytu (12 osob) a neprokázání se příslušnými doklady
prokazujícími účel a podmínky pobytu (14).

 

Nejčastějším účelem žádostí o udělení dlouhodobého víza byly v roce 2015 vzdělávací
aktivity v České republice, tj. studium39 (52,8 %) a ostatní vzdělávací aktivity (15,8 %).

 

 

V kategorii Bezpečnost, Dokumenty

Příspěvek četlo 162 lidí.
Příspěvek zaslal/a Vitezslav Praks on 16.9.2016

Diskuze ke článku

Jméno(povinné)

E-mail(povinné)

Web

Komentáře

Další příspěvky