Příspěvek četlo
978 total views
Přetiskujeme článek Petra Ješátka.
Zaujala mne Tisková zpráva Národního parku Šumava Správa NP Šumava začala používat nové postupy při výchovných zásazích v mladých lesních porostech sdělující, že Národní park Šumava začal používat nové postupy při výchovných zásazích v mladých lesních porostech. Pokud vím, tak dnešní ředitel Mgr Hubený, dřívější náměstek pro část CHKO a tedy náměstek všech předchozích ředitelů, byl dění v parku přítomen od jeho vzniku tak jako já, lesník. Možná, že se jako geograf nezajímal o Plány péče, zejména o část nejdůležitější, týkající se péče o les. Zajímali ho stavby a zejména stavby developerské, z nichž řadu můžete na Šumavě vidět. Možná proto, že nemá od MŽP ČR již šestý rok Plán péče a minulý, zpracovaný odborníky na lesní ekosystémy, botaniky, zoology a lesníky z provozu platný do roku 2010 si nehodlal ani přečíst může říkat,že dělá něco jiného.
Dovolte, abych, jako po dlouhá destiletí šumavský fořt, odcházející do důchodu z Národního parku Šumava, jako vrchní lesní inspektor, shrnul několik věcí. Ještě dávno, před vznikem parku jsme někteří z nás, ekologicky smýšlející a jednajíci lesníci, prováděli přeměnu smrkových, uměle založených monokultur na lesy smíšené, ekologicky stabilní výsadbou listnatých sazenic a jedle. Bránili jsme se i před rokem 1989 těžké technice a místo harvestorů jsme používali koně a lanovky. Když se mi poprvé dostala v r. 1992 do ruky kniha Obnova ekologické stability lesů z MŽP ČR a tehdejší Československé akademie věd, jejímž autorem byl uznávaný lesník Federálního výboru pro životní prostředí Ing. Igor Míchal, můj pozdější kamarád, zajásal jsem. Kniha potvrdila,že naše postupy jsou nejen správné, to již věděli lesníci dávno před námi po celé generace, ale také že budou nadále rozšiřovány. Proto jsem zřízení národního parku vítal. První, co jsme po jeho vzniku udělali, že byla odstraněna úmyslná holoseč, jako způsob obnovy lesa. Dalším po převzetí lesů v r. 1993 bylo zakotvení přeměny smrkových uměle založených porostů na lesy smíšené do Plánů péče. To se provádělo, viz pořad ČT 2 Přidej se od 4. minuty. Paradoxně, tohle současný pan ředitel po svém jmenování před dvěma roky odmítl, Viz Pořad ČT 2 Šumava před bouří od 11 minuty. A to zcela v rozporu s předchozími Plány péče, které ukládaly ročně obnovit jedli na 160-200 ha, buk lesní na 250 -300 ha a další, viz Cílové dřeviny v Plánu péče na roky 2000-2010).
Dalším úsměvným vyjádřením v tiskové zprávě Národního parku Šumava jsou výchovné zásahy. Ty opět minulé Plány péče řeší ekologicky, citlivě, k přírodě formou, jak říkají ve Švýcarsku lesníci – “neviditelné lesnictví”, což jsou jemné zásahy, ekologickými šetrnými prostředky, nikoliv celoplošně technikou na sklízení dříví. Současný ředitel a jeho náměstek Ing. Kozel dokonce tvrdí, že kůň poškodí lesní ekosystém více, než tato technika, viz vyjádření v pořadu ČT 2 Otevřeno nebo zavřeno. Důkaz, že tyto jemné, k přírodě citlivé způsoby v minulosti byly prováděny, s důrazem na maximální šetření listnatých dřevin a jedle je zde: Výchovné těžby I / a zde: Výchovné těžby II/. Tedy pan ředitel Hubený neukazuje nejen nic nového z hlediska ekologické péče o les, ale naopak brutální devastaci lesních ekosystémů širokými rozčleňovacími linkami pro těžkou techniku, viz foto:
…a následné naprosté vyvezení veškeré dřevní hmoty z lesního ekosystému, viz foto:
Tedy lesní ekosystém v této rezervaci je ochuzen o důležité živiny, viz důležitost mrtvého dřeva v parcích. Doslova jsem byl zděšen, když harvestory vykácely i jedle na linkách pro tuto těžkou techniku, které jsme tam, jako lesníci před desítkami let vysázeli. Jedle byly vykáceny, z lesa odvezeny a prodány. Ano, tak současný pan ředitel a jeho kolegové “zvyšují ekologickou stabilitu lesních porostů a jejich biodiverzitu” ! Nám starým lesníkům je z toho do pláče, jako těm Šumavákům, kteří to před těmi desítkami let sázeli. Nechci se dále rozepisovat o devastaci lesních ekosystémů úmyslnými těžbami za poslední tři roky, protože při svém věku a hlavně vztahu k lesu a Šumavě, kde žiji většinu svého života, to těžce nesu. Své zkušenosti a poznatky jsem sdělil před měsícem senátorům na výjezdním zasedání na šumavské Modravě, kam mne pozvali. Obracím se na poslance,kteří budou příští týden opět projednávat Zákon O ochraně přírody a krajiny, později i na senátory a prezidenta republiky, za jehož vlády byl poslední Plán péče vydán: Prosím zastavte devastaci Šumavy nezodpovědnými lidmi, pro které je Šumava pouze zdrojem zisku a čerpání milionových dotací ročně.
Petr Ješátko st. (Autor je bývalý vrchní lesní inspektor Národního parku Šumava, nyní v důchodu).
Starší pořad Petra Ješátka pro Českou televizi Další články Petra Ješátka na našich stránkách jsou zde.
Další články na Občanském monitoringu k tématu Šumava si můžete přečíst zde.
V kategorii Šumava, Životní prostředí
Příspěvek četlo
Příspěvek zaslal/a Vitezslav Praks on 5.11.2016
