Příspěvek četlo
803 total views
Přetiskuji nový článek paní architektky Švábové.
Divoká privatizace v 90. letech zničila majetek našeho státu. Druhá vlna – privatizace naší kultury, našich památek – ničí navíc identitu národa, jeho duši. V dnešních dnech udeřila demolicí tzv. Kozákova domu na rohu Opletalovy a Václavského náměstí. Nejde tu jen o jeden dům, ale o celé náměstí.
Kozákův dům není kulturní památkou, ale spoluvytváří urbanistické prostředí Muzea a svatováclavského sousoší, horní část Václavského náměstí – kultovní prostor národa. Podílí se na střídmosti architektury horní části náměstí zvýrazňující dominantní postavení Musea a svatováclavského sousoší, na monumentalitě celého prostoru. „Květinový dům“, který má Kozákův dům nahradit, rozhodně není připraven jeho úlohu plnit. Jako typický representant developerské architektury se snaží ve svůj prospěch změnit řád prostoru, do kterého vstupuje. Upoutává pozornost na úkor svého okolí. Porušuje integritu prostoru neúměrným akcentem nároží, odlišným měřítkem, odlišným materiálem. Prolomením svislé roviny fasády používá architektonické prostředky solitéru, kterým v řadové zástavbě není. To vše oslabuje dominantní postavení Musea a porušuje řád celého náměstí. Kozákův dům není registrovanou kulturní památkou, ale jeho urbanistická hodnota a kvalita jeho fasády reprezentující architekturu své doby a kontinuitu místa, jsou pro hlavní náměstí naší metropole nenahraditelné.
Václavské náměstí má dosud 2 části: hlučný, různorodý bulvár s variabilní siluetou do poloviny bloku mezi Opletalovou a Jindřišskou, na protější straně k ulici Štěpánské, a horní část, charakteristickou sjednocenou siluetou bez akcentů a plochými fasádami s výrazným podílem omítaných ploch. Odlišnost těchto dvou částí vytváří celek náměstí, jeho identitu. Postoupí-li živost siluety a výrazná různorodost architektonických prostředků blíže k Museu, stane se z náměstí pouhý bulvár, nahodile uzavřený fasádou Musea. Nejde jen o Kozákův dům, jde o celé Václavské náměstí.
Václavské náměstí s “květinovým domem“- na vizualizacích developera je akcent nároží záměrně potlačován.
Prostředí památek je vždy atraktivní; developer v jejich blízkosti vidí především peníze. Protože naše památková péče má pouze koncepci ochrany jednotlivých památek a nechrání urbanistické hodnoty měst, protože nemáme regulační plán historického centra, rozhodují o podobě města developeři a úředníci. Ti mají neomezenou moc nad rozhodováním o každém případu jednotlivě, neexistuje jednotná koncepce ochrany historických měst. Jmenovitě nechráněné objekty, které vytvářejí urbanistickou hodnotu památek a jsou nedílnou součástí identity města, jsou bez ochrany. Úředníkům nic nebrání v divoké privatizaci toho, co jim nepatří, kulturního dědictví národa, do kterého i nechráněná zástavba patří. Byrokratická rozhodnutí jsou anonymní – rozhoduje úřad. Mají ti, kdo rozhodli o poškození Václavského náměstí, odvahu se představit a své rozhodnutí vysvětlit?
Jediná protiváha upevňující se moci institucí je participace veřejnosti na rozhodování – nejen v památkách. Občané svou vůli dům zachránit důrazně vyjádřili. Demolice Kozákova domu je výrazem arogantního pohrdání občanskou společností a jejími právy k vlastnímu životnímu prostředí – k městu. V současnosti jsme svědky snahy práva veřejnosti výrazně omezovat ve všech oblastech. Důrazně připomínáme, že bez zastoupení přímé demokracie její zastupitelská forma degeneruje na autoritativní a korupční byrokratický systém.
Harmonický vztah se sousední Jaltou (kulturní památka) je další předností Kozákova domu
V roce 1964 přistoupil náš stát k Benátské chartě. Tím jsme se zavázali, že zachováme památkám jejich prostředí v odpovídajícím měřítku. Ani 53 let nestačilo, aby naše památková péče pochopila význam tohoto závazku a začala ho naplňovat.
Právě se intenzivně zpracovává Metropolitní plán – dokončení se čeká v r. 2020. Zatím se ale zdá, že koncepci budoucí Prahy vyřeší především developeři. Divoká privatizace jim to umožňuje. Co zbude k řešení Metropolitnímu plánu, přestaví-li historické centrum i jeho okolí se souhlasem památkové péče, prosadí-li se nehorázný developerský projekt zástavby uvolněných ploch po nádraží Bubny a části kolejiště nádraží Masarykova a jiné hrozící akce? Jak je možné, že se uvažuje o projektu tak obrovského rozsahu bez jakékoli koordinace s celkovou koncepci metropole a bez projednání s občany města? Nebo je to začlenění do MP tajné a s veřejností se u nás nepočítá?
Má vůbec smysl v takovém prostředí zpracovávat územní plán?
16.04.2017 Ing. arch. Marie Švábová
vicepresidentka ASORKD
Další články o kauze Kozákova domu na Václavském náměstí na stránkách Občanského monitoringu si můžete přečíst zde.
Další články paní architektky Švábové si můžete přečíst zde.
Další články kategorie Památky si můžete přečíst zde.
V kategorii Památky, Praha, Protest
Příspěvek četlo
Příspěvek zaslal/a Vitezslav Praks on 25.4.2017
