Arch. Gebert: Budova filharmonie – kde jinde než na Smíchově


Příspěvek četlo 163 lidí.

Jiri_GEBERT

Přetiskuji článek pana architekta Geberta.

Ausgerchnet v máji nám to z politiky nelibě voní. Příroda na alergiky nasadila břízu, ale konečně voní i bezy a jaro si brát nedáme. V pražských klubech a hospodách se muzicíruje jako málokde v Evropě. Ne pro turisty, ale pro radost. Praha je fantasticky živý dvorek evropské kultury.

Jinak je to s vážnou hudbou. Nemusím opakovat, že Rudolfinum nemá kapacitu, krásný Obecní dům zase koncertní kvalitu a kapacitou nestačí na finanční krytí, části honoráře špičkových těles.

Začalo i Pražské Jaro. Daniel Barenboim s Wiener Fiharmoniker musí 12.5. na Kampě zariskovat májový deštík, pláštěnku a deštník.

Pro špičkové orchestry, jako je Vídeňská filharmonie, nemá Praha kvalitní koncertní sál a i když Kampa je, jak víme, samotný „Střed světa“. Mnohé orchestry z nejvyšších příček pomyslného světového žebříčku, Kampu nedocení a na Pražské nikdy nepřijedou, dokud Praha budovu filharmonie nepostaví. Jenže kam s takovou Filharmonií?

Budeme tedy dělat, jakože je to nejen v pořádku, a dokonce trendy, konečně i v Mnichově na dobře ohraženém Karlsplatzu zmoklo mnoho koncertů. Mnichov není dokonce spokojen s akustikou Filharmonického sálu na Gasteigu a přestavuje. Berlín má Scharounovu moderní, dnes již trochu kapesní filharmonii s bájnou akustikou, ale chce stavět větší palác. Příkladů, jak dát stavbou koncertní haly, městu kulturní top-rating je ve světě nespočet. V Londýně je koncertní umění v Royal kategorii, stojí tu Royal Albert Hall a Qeen Elisabeth Hall z dávných, šťastných dob bohatých veřejných investic.

Už dlouho se mluví o důvodech, proč by měla v Praze stát budova filharmonie a mlčí se o důvodech, proč stát nemůže – a nejspíše nikdy nebude. Místa, kde by se mohla postavit, jsou v plánu Prahy rozparcelována, do – dnes architekty opět objevených, kompaktních stavebních bloků – ne ale už tradičního města, ale „office parků“ a „rezidencí“.

Místa, kde by z hnědých polí-brownfieldů mohly vzniknout předpolí výjimečných kulturních staveb, jsou dávno rozdaná a při svátosti soukromého podnikání málem nedotknutelná.

Z míst dobře dostupných metrem je poslední jen Smíchov, a méně vhodné Nádraží Holešovice. Obě lokality jsou zatím nepravomocně rozplánované do uličních čar civilní zástavby. Na řešení dopravy v rondelu na Vítězném náměstí se chystá mezinárodní soutěž, o kompaktní zástavbě kolem náměstí je již ale rozhodnuto předem. Při hledání místa pro kulturní stavbu, je tu obava, že manévry politiků, plus ambice architektů se nezastaví ani před ikonami Prahy jako je Kampa nebo Letenská pláň. Za takovou škodu by ale nestála žádná stavba.

Smíchovem právě prošli přespolní tazatelé ankety- jak by měl nový Smíchov vypadat.

S mapkou velkou jako dlaň měli připraveno na 120 otázek typu: Chcete místo pro setkání občanů, kadeřnictví, květinářství, lavičky, jaký park si přejete, chcete bulvár „takový nebo makový“? Tento druh průzkumu, je už jen doplněk pražské koncepční malosti a developerské služby.

Bylo by přesnější, neříkat bulvár běžné ulici se stromy, ale navrhnout na Smíchově opravdový široký bulvár, který povede k moderní budově filharmonie.

Čteme tolik stížností v mediích, že Praze chybí světová architektura. V západním světě jsou to kulturní stavby, mají to u nás být snad otáčivé mrakodrapy?

Ještě není pozdě, plány lze měnit, dokud nejsou betonovou realitou. Je věru načase udělat z krásné Prahy, významnou evropskou kulturní metropoli.

 

Jiří Gebert, architekt

 

Další články pana architekta Geberta na Občanském monitoringu si můžete přečíst zde.

Další články za téma Praha si můžete přečíst zde.

V kategorii Praha

Příspěvek četlo 163 lidí.
Příspěvek zaslal/a Vitezslav Praks on 14.5.2017

Diskuze ke článku

Jméno(povinné)

E-mail(povinné)

Web

Komentáře

Další příspěvky