Občanský monitoring Rés publica očima občanů. DIY zpravodajství a spousta dalších projektů. Zapojte se. Těšíme se na diskusi či spolupráci.

Příspěvek četlo

 1,074 total views

Do dnešního dne (27.2.2014) probíhalo připomínkové řízení dokumentu Strategický rámec rozvoje eGovernmentu, viz zde.  Kompletní seznam a plný text všech dokumentů je zde. Říkal jsem si, že se akce musím zúčastnit a poslat v tomto ohledu státní správě dvě připomínky:

• Open data (publikace veřejných dat státní správy ve strojem čitelné podobě. Bližší informace o této vynikající iniciativě, viz zde)
• Integrace formulářového řešení do datových schránek.

Takže jsem si materiály stáhl a začal číst – a psát si poznámky. A jaké bylo mé překvapení, když jsem obě tyto připomínky našel v materiálu již zapracované. Není tak úplně častý příklad, kdy by občan mohl být s vládní koncepcí spokojen, v tomto případě se tak v podstatě stalo. Dokumenty se mi líbí, cituji z dokumentu i další věci, které považuji za zajímavé – s krátkým komentářem. V závěru článku připojuji i několik kritických připomínek. V citacích neuvádím čísla stránek, čtenář si snadno vyhledáním slovního spojení z citace může dohledat výskyt v citovaném textu.

Datové schránky se budou integrovat s platebními portály

Toto je zajímavé. Stát plánuje integrovat datové schránky s platebními systémy bank a platebních institucí, cituji: „Podání a platba dosud představují dvě oddělené agendy, kdy např. podání daňového přiznání přes Datové schránky neumožňuje rovněž snadné a pohodlné zaplacení daně přesto, že Datové schránky již umožňují propojení s bankovními systémy.“ Je to zajímavá  a správná myšlenka, nová výzva pro klienty i pro banky, obchodníky a platební instituce. Chybí mi zde jen explicitní podpora formátu elektronických faktur a napojení na účetní systémy. Technicky nejde o nic složitého, případná podpora by dokázala spoustu platebně-účetních procesů automatizovat nebo alespoň snížit jejich pracnost.

Open data

K tematice open dat materiál říká toto: „V prostředí Evropské unie není myšlenka otevřenosti dat novým tématem, zabývá se jí například směrnice EP a Rady č. 2003/98/ES o opakovaném použití informací veřejného sektoru ze dne 17. listopadu 2003 (dále jen “PSI”), která mimo jiné počítá s vytvořením národních katalogů veřejných informací ve veřejné správě.“

Takže i do iniciativy Open Data nás postrkuje ta zlá Evropská unie, která nám zakazuje svítit neúspornými žárovkami a nutí nás přejmenovat pomazánkové máslo. Hmmm, abych parafrázoval Františka Palackého:„Kdyby nebylo Evropské  unie, museli bychom si ji vytvořit“.

K problematice otevřených dat vládní dokument  slibuje: „Budeme postupně naplňovat katalog otevřených dat veřejné správy takovými datovými zdroji, které splní podmínky pro otevřená data. V rámci modelu sdílených služeb zajistíme publikační platformu pro otevřená data, a to v rámci Portálu veřejné správy.“Trochu nekonkrétní, ale nechci být škarohlíd. Kéž by! Držím palce a vezmu vás za slovo! „Postupně budeme přecházet k principu „vše veřejně“, kdy obecně platí, že data, u kterých to má smysl a která nepodléhají nějakému principu ochrany, jsou veřejná a ze své podstaty se jedná o otevřená data.“ dtto!

Problémy

„Podle posledních dostupných údajů za rok 2010 pak v oblasti odesílání on-line formulářů veřejné správě patří České republice vůbec poslední místo v celé Evropské unii.“ Zajímavá informace. Netušil jsem, že je to v Česku až tak špatné.

Co s tím. Stát by měl podle mého názoru standardizovat elektronickou podobu všech formulářů a měl by je všechny zpřístupnit v systému datových schránek. Systém datových schránek by měl být přehlednější. Jeho GUI je technické, špatně navržené. V grafickém návrhu datových schránek je celá řada vyložených navigačních chyb. Například: Tlačítko Vytvořit novou zprávu je po většinu času skryté, pokud se zobrazuje, je menší než ostatní tlačítka a je umístěno v dolní polovině obrazovky. Nejde o drobnosti u systému, jehož jediným cílem je zasílání a přijímání zpráv. Přitom se stačilo inspirovat designem e-mailových klientů, na které jsou uživatelé (i ti starší a i ti handicapovaní) zvyklí.

Datové schránky mají podle mého názoru i problém funkční: Proč neumožňují nastavit prosté přeposílání příchozích datových schránek do e-mailového klienta? Má pošta strach, že by nikdo nepoužíval jejich službu Datový trezor? Pokud by bylo možné přeposlat kompletní xml (obálku i přílohu), zřejmě je to strach oprávněný.

„Jsme si vědomi toho, že občané se nebudou aktivně účastnit elektronické komunikace se státem, pokud nebudou mít jistotu, že se na sítě mohou plně spolehnout a že jejich data budou v bezpečí před různými formami počítačové trestné činnosti a dalšími kybernetickými hrozbami.“

Dobře napsáno a zdá se, že podle tohoto doporučení stát skutečně začíná po prvotním váhání postupovat. Datové schránky mají již dnes dodatečnou SMS autentizaci, je možné si přikoupit i autentizaci tokenem. Také obecný koncept postupného ústupu od rodného čísla je podle mého názoru naprosto správný.

Czech point je naprosto správná idea – jedno kontaktní místo pro všechny typy podání, dusí jej však skutečnost, že je stále zařízen jen pro velmi omezené množství agend. Stát plánuje rozšíření rozsahu poskytovaných služeb přes Czech pointy, což je podle mého názoru rovněž naprosto správně.

Kam dále se Základními registry

Na prvotní úspěšný projekt velké infrastrukturní datové změny databází státní správy – napojení na základní registry mají podle vládního dokumentu navázat další projekty: eHealth, eJustice, eEducation. Když je to takto vedle sebe napsané, zní to logicky a dobře. Zadáte-li ovšem do googlu eEducation a hledáte-li „v českém internetu“, nenajdete nic. Žádnou prezentaci, žádný článek, nic. Nemohu se tedy ubránit dojmu, že se jedná o buzzword, popřípadě o bianco směnku. To je dost nebezpečné u státní koncepce u níž se rozhoduje o enormních finančních prostředích. eEducation by přitom mohl být nádherný projekt. Abych si přihřál svou polívku, mohlo by to fungovat třeba tak, jak jsem popsal v tomto svém starším článku: Státní IT politika. Jak by mohla vypadat.

Chybí mi biometrický podpis

Za zcela zásadní chybu naopak vládní koncepce považuji skutečnost, že neobsahuje ani slovo o biometrickém podpisu. Přitom je tato metoda autentizace podporována legislativou EU i legislativou ČR. Že tato oblast není v dokumentu vůbec zmíněna, považuji za nepochopitelnou. Pro velké množství agend je biometrický podpis vhodnější, dostupnější alternativou než podpis elektronický. Jestli chce stát skutečně pohnout s elektronizací směrem k občanům (nejen vůči firmám), toto je podle mého názoru ta cesta. Blíže k tomu viz můj starší článek na toto téma: Biometrický podpis změní vše. Banky, podniky, poštu i státní správu.

Chybí mi open source

V dokumentu není žádné stanovisko k problematice open source. V koncepčním dokumentu tohoto druhu by podle mého názoru nějaké stanovisko k této oblasti být mělo. Příklad: Německo přešlo od Windows na Linux, viz již historické články Německo volí Linux, popřípadě Ve veřejné správě se ve světě stále více prosazuje Open Source. Netvrdím, že je nutné vždy volit tuto cestu, ale minimálně by měla být tato oblast prozkoumána, posouzena, zhodnocena, okomentována. V tomto dokumentu slovo „open source“ vůbec nenajdete, což je podle mého názoru jednoznačně špatně.

Vítám privátní cloud

Za velmi zajímavou považuji skutečnost, že stát plánuje postupně převádět systém základních registrů do cloudu – technologií privátního cloudu. (Cloudové infrastruktury, kde data státní správy jsou udržována v cloudové infrastruktuře pod správou státní správy).  Toto mají pro stát zajišťovat tzv. Národní datová centra. I zde s touto koncepcí souhlasím. Zavedením infrastruktury na úrovni privátního cloudu by přineslo výrazné úspory. Zde taktéž odkazuji na svůj starší článek: Státní IT politika. Jak by mohla vypadat.

V kategorii Dokumenty, Legislativa, Program