Radek Novotný: Smysl regulace vodárenství

Radek Novotný: Smysl regulace vodárenství


Příspěvek četlo

 123 total views

Přetiskujeme článek Radka Novotného z občanského sdružení Voda lidem. Článek podává resumé našeho společného diskusního večera na téma regulace vodárenství, který jsme společně podnikli.  Záznam diskusního večera je zde.

Dovolíme si položit tři základní otázky a rovnou na ně odpovědět.

Co je hlavní cíl regulace?

Co jejím smyslem? Proč je regulace potřeba? Peníze. Peníze. Peníze!
Systém prodeje vody a obnovy infrastruktury je na sobě vzájemně závislý. Prodej vody generuje peníze, které mají financovat infrastrukturu a infrastruktura umožňuje prodej vody. Základní důvod, proč je třeba regulovat vodárenství, jsou peníze a systém, kterým peníze tečou do odvětví, v odvětví a z odvětví. Regulace je potřeba proto, protože do vodárenství byl zaveden zcela nesmyslný systém, který nerespektuje základní princip podnikání. Nejprve investovat, poté dodávat, za to inkasovat a tím tvořit zdroje na obnovu a rozvoj a až poté přicházejí v úvahu zisky a dividendy.
Informace o nefunkčnosti regulace cen a nefunkčnosti regulace zisků koncernů jsou doloženy a vysvětleny ZDE.
Hlavní cíl státu by měl být, aby peníze inkasované z vody v co nejvyšší míře a prioritně sloužily k financování obnovy a rozvoje infrastruktury. Jedině tak se minimalizují potřeby dotací ze státního rozpočtu, požadavky na zdroje z veřejných rozpočtů. Priorita musí být reinvestování a tvorba zdrojů pro spolufinancování odvětví. Stát ví o svém závazku v odvětví vůči EU[1]. Zná finanční náročnost obnovy infrastruktury. Pokud tedy stát skutečně chce minimalizovat nároky na státní rozpočet, rozpočty veřejné a rozpočty obyvatel, potom musí zajistit zdroje na investice do vodárenského odvětví, z vodárenského odvětví.

Existují pouze dvě možnosti:
1) Nastavit systém: infrastruktura – veřejnoprávní prodejce vody – spotřebitel
tak, aby peníze od spotřebitele zůstaly v odvětví. Potom je ze systému prodeje vody třeba vyloučit překupníky vody, kteří peníze za vodu zpět do odvětví neinvestují, přitom ovládají 70% peněžních toků z vody v ČR a inkasují miliardy zisků ročně, protože je politici pustili do pozic prodejců vody.
Tam kde byly uzavřeny protiprávně provozní modely ukončit provozní smlouvy. Neobnovovat končící smlouvy a neuzavírat nové.
Toto je cesta, kterou po 20-30 letech zkušeností s koncerny dnes preferují ve Francii a Německu, protože zjistili, že žádná regulace na „podnikatelské“ uvažování koncernů, hnané povinností vydělat majitelům nestačí. Pokud tuto cestu vláda dnes zvolí, jako svou prioritu, ušetří v dalších letech miliardy státu, obcím a občanům. Nebudeme 20 let na to, že si ověříme to, co dnes již ví Francie i Německo, že žádná regulace na koncerny fakticky nefunguje, protože ji obejdou. Navíc je drahá a málo efektivní.
Když v autě nechte na sedadle tašku peněženkou a auto necháte otevřené, tak vám ji někdo ukrade. Regulace v podobě zákona, že krást se nemá, vám nepomůže, stejně jako to, že máte na parkovišti kamerový „regulační systém“. Nejlépe je tam tašku nenechat. Ve vodárenství, to znamená koncerny penězům za vodu nepustit.
2) Pokusit se regulovat neregulovatelné. Pokusit se nastavit systém: infrastruktura – soukromý prodejce vody – spotřebitel
tak, aby soukromý prodejce vody platil za nájem infrastruktury takové peníze, aby tvořil zásadní zdroj obnovy infrastruktury a výše zisků překupníků byla na úrovni provizí, nikoliv na úrovní převyšující nájem (odpisy infrastruktury). Kdy je soukromý subjekt má dokonce státem garantováno inkasovat zisky (20-30%) bez povinnosti investovat. Dnes je v 70% pro stát strategického odvětví, v části inkasa peněz nadřazen zájem koncernu nad zájmu státu a společnosti. Ročně jde o inkaso výnosů téměř o 21 miliard korun.
Regulátor může pomoci, ale nikdy nebude tak funkční, jako když je systém rovnou nastaven tak, aby z něho peníze nikam neodtékaly. Jak dobře víte, stát reguloval prodej akcií vodáren a jejich akcionářskou strukturu – neúspěšně. Reguloval ceny vody – neúspěšně. Reguloval zisky vodáren – neúspěšně. Nyní se pokouší vymyslet a zavést pravidla, jak bude nakládáno s penězi, které generuje vodné a stočné inkasované od spotřebitelů!
21 miliard tržeb z vody kontrolují soukromé zahraniční subjekty, které mají zcela jiné priority než veřejnoprávní vlastníci infrastruktury a spotřebitelé, kteří za vodu platí. Stávající regulace jejich jednání nepokrývá, protože je postavena na regulaci subjektů, které mají jako prioritu veřejný zájem a obnovu infrastruktury. Stát nemá efektivní páky na ovlivnění chování subjektů, kteří v odvětví „pouze“ podnikají, inkasují zisky a investice neřeší.
[1] Kapitola 22 přístupového dokumentu dojednaná před vstupem ČR do EU

V kategorii Legislativa, Převzato, Program, Reakce, Voda

Příspěvek četlo
Příspěvek zaslal/a Vitezslav Praks on 15.7.2014

Diskuze ke článku

Jméno(povinné)

E-mail(povinné)

Web

Komentáře

Další příspěvky