Petr Ješátko: Jak pečovat o šumavský les a jak předcházet škodám zvěře

Petr Ješátko: Jak pečovat o šumavský les a jak předcházet škodám zvěře


Příspěvek četlo

 276 total views

Přetiskujeme  mail Petra Ješátka, který poslal svou reakci na zprávy v médiích o tom, že Zvěř ničí stromy v Národním parku Šumava a zde.

Srdečně zdravím. Jednoduché řešení pro Národní park Šumava: místo zcela nesmyslného odstřelu srnčí zvěře, nařízeného v minulém období ředitelem Stráským je potřeba zajistit včasný nátěr sazenic proti okusu zvěří, včetně terminálního výhonku !!! Rys, jako predátor se postará o potravinový řetězec (až 75% jeho potravy tvoří srnčí). Často i kruté zimy na Šumavě podstatně sníží stavy strnčí zvěře. Obrana proti hlodavcům je také na přírodě: Tedy nestřílet lišky (až 60 % její potravy tvoří drobní hlodavci) a další predátory. Sovám  (80 % potravy tvoří drobní hlodavci) ponechávat dutiny stromů atd. ke hnízdění. To znamená, uplatňovat citlivou péči o les i v případě těžby dřeva. Nikoliv harvestory a pod. Provádět výrazné snižování stavů jelení zvěře odlovem, vzhledem k tomu, že tento druh zvěře nemá na Šumavě přirozeného predátora (tedy medvěda a vlka). K tomu i vyhodnotit a přizpůsobit současný neúspěšný management této zvěře, včetně přikrmování atd. Od vzniku národního parku se stavy jelení zvěře nepodařilo výrazně snížit. Tohle vše věděli ekologicky myslící lesníci již v minulosti. Škodám se snažili vždy předcházet, nikoliv je evidovat a zdůvodňovat počasím. Tak to již v přírodě bývá, že zimu si nikdo nemůže naplánovat.

O managementu zvěře by v národních parcích měli rozhodovat zoologové, ornitologové a botanici s ohledem na vliv jednotlivých druhů zvěře na celý ekosystém tak, jak se to děje ve skutečných národních parcích v Evropě a v celém světě. I trofeje ulovené zvěře by měly být majetkem státu, tak, jako je tomu ve vedlejším Bavorském parku. Národní park nemůže být mysliveckým sdružením, kde za peníze státu (tzn. na rozdíl od těchto sdružení, kde myslivci platí vysoké nájmy za pronájem honitby) se provádí myslivost a naopak stát vyplácí ještě za odlov zvěře částku okolo milionu Kč ročně.

Zdraví Petr Ješátko st.

 

Petr Ješátko st. (Autor je bývalý vrchní lesní inspektor Národního parku Šumava, nyní v důchodu)

Pořad Petra Ješátka pro Českou televizi

V kategorii Šumava

Příspěvek četlo
Příspěvek zaslal/a Vitezslav Praks on 17.11.2014

4 Komentáře

  1. babča Jana 17.11.2014 11:51

    Kéž by všichni, kteří rozhodují o české přírodě. byli tak moudří jako lesní inspektor pan Ješátko.Celý život zasvětil Šumavě a její ochraně. Jeho zkušenosti jsou k nezaplacení a je třeba jeho názorům nejen naslouchat, ale šířit do povědomí občanů, zejména těch, kteří mohou ovlivnit péči o národní parky a o naši přírodu vůbec. Pana Ješátka znám osobně, tak vím, o čem mluvím. babča Jana

  2. Karel Dvořák 19.11.2014 20:42

    To je opravdu legrační. Petr Ješátko radí ohledně myslivosti? Proboha proč jste, ctěný pane Ješátko, vše výše navrhované nezavedl, když jste dělal fořta na Prášilech nebo později, když jste dělal lesního inspektora, kterého František Krejčí poslouchal na slovo? Celý ten mail musí působit na lidi, kteří vás znají velmi úsměvně. To se to pindá bez zodpovědnosti, ale když přijde na lámání chleba, tak skutek utek.

  3. Petr Ješátko 20.11.2014 09:14

    Dovolte,abych reagoval na pana Dvořáka. Fořta jsem dělal na Železné Rudě/nikoliv na Prášilech/ a vždy byly zalesněné kultury,zejména jedle,buky,javory natřeny již do poloviny října. Pokud se týká odstřelu srnčí zvěře nebyl na této lesní správě,ani na ostatních v záp.části Šumavy desítky let plánován ani prováděn/viz evidence ulovené zvěře/.Tedy ani za Krejčího.Pokud vím,částečně byl povolen pouze v jihoč.části myslím B.Lada,Č.Žleby a některá pronajatá honitba. Ředitel Krejčí mne naprosto neposlouchal na slovo,protože jsem ho varoval před některými rozhodnutími,které byly naprosto v rozporu s mojim názorem. Pane Dvořák,pokud mne znáte,byl bych velice rád,proč používáte nepravdivé informace.Mám dostatek argumentů a proto pokud chcete a znáte mne,rád je s Vámi proberu osobně a zvu Vás na společnou schůzku. Děkuji Petr Ješátko st.

  4. Petr Ješátko 22.11.2014 22:52

    Ještě dodatek k odstřelu srnčí zvěře. Jenom několik čísel ze statistiky,kterou mám k dispozici: Roky 1999 až 2004 nebyl odstřelen jedinný kus srnčí zvěřev Národním parku. V r. 2005 to bylo 43 kusů a v r.2006 to bylo 9 ks. Pro rok 2014 je naplánován odstřel 123 kusů srnčí zvěře v Národním parku Šumava. Pokud tedy fungují přírodní procesy u kůrovce,fungují i u rysa a srnčího. Co asi vedlo k tomuto rozhodnutí? Rys potom odchází do více srnčím zazvěřených mysliveckých honiteb,níže položených,za které nájemci platí vysoké nájmy a zde snižuje stavy srnčí zvěře. Nájemci,tedy myslivecká sdružení, potom vyžadují finanční kompenzaci a rysa se snaží z honiteb odstranit všemi způsoby.Nevládní organizace potom pořádají t.zv Rysí hlídky,aby zamezily nezákonnému odstřelu. Není něco podivného v tomto státě?

Diskuze ke článku

Jméno(povinné)

E-mail(povinné)

Web

Komentáře

Další příspěvky