Příspěvek četlo
662 total views
Dovolte mi, abych upozornil na další blog bývalého novináře a myslivce ze Šumavy, pana Václava Boudy, který je věnován opět Šumavě. Tentokrát přeměně smrkových, uměle založených monokultur na území Národního parku Šumava.
Přestože jsme oba důchodci, není nám stav šumavských lesů lhostejný. Jako lesník žijící většinu života na Šumavě vzpomínám a vnoučatům ukazuji smíšené smrko-buko-jedlové porosty, které jsme před desítkami let zalesnili zde, v západní části Šumavy, na území Královského hvozdu. Zároveň jim vysvětluji, jak důležité bylo zastavení holosečného způsobu hospodaření, zejména pro stinné a polostinné dřeviny, které musí odrůstat pod ochranou mateřského porostu. Právě clonné seče a podsadby těmito dřevinami zabezpečí Šumavě návrat k přirozeným lesům v zásahových územích národního parku. Současně jim vysvětluji, že jsme v minulosti vysazovali nikoliv stovky, ale tisíce sazenic do lesních porostů / Buku 10 tisíc na 1 ha, Jedle 4 tisíce atd/,protože jsme si byli vědomi obtížných podmínek horského lesa na Šumavě. Věděli jsme, že biotičtí a abiotičtí škodliví činitelé způsobují, zejména v prvních letech, značný úhyn umělé výsadby. Nad námi také stála neúprosná kontrola z lesních závodů, podniku i ministerstva. Ještě před 15. lety provádělo MŽP ČR kontroly dodržování zákonnosti v lesích Národního parku Šumava. Byla určena doba zalesnění i zajištění nově zalesněných ploch. Potom se vše změnilo,zejména se prodloužily tyto doby a dnes lesník národního parku může čekat i 30 let po tom, co dřevo vytěžil, odvezl z lesního ekosystému a prodal, zda si příroda pomůže sama. Vyprávím vnoučatům, jaké problémy byly v minulosti se zalesněním starých holin po těžbě dřeva, kdy místo cílových dřevin se na travami zarostlými plochami množili hlodavci, jako hraboš mokřadní či norník rudý, kteří poškozovali nově vysázené listnaté dřeviny.
Věřím, že nová úprava Zákona O ochraně přírody a krajiny, ale zejména Plány péče, zajistí v zásahovém území i Národního parku Šumava návrat k odpovědnosti za stav lesních ekosystémů. Většina lesníků nejen na Šumavě, ale i jinde, s dávkou lesnické hrdosti ukazovala vždy výsledky své práce. Přeji si, aby tomu bylo tak i nadále. Za posledních 15 let se v národním parku investovalo ze státních peněz cca 95 mil. Kč do myslivosti. Jsem přesvědčen, že přeměna smrkových, uměle založených monokultur má přednost například před neúspěšným managementem jelení zvěře, kdy od r.1994 se stavy nejen nesnížily, ale naopak o 100 % narostly a jsou jedním ze škodlivých činitelů bránících úspěšnému návratu smíšených lesů na Šumavu.
Petr Ješátko st., vrchní lesní inspektor NP Šumava v důchodu
Článek Václava Boudy Nenechme se furt tahat parkem za fusekli
V kategorii Šumava
Příspěvek četlo
Příspěvek zaslal/a Vitezslav Praks on 11.3.2015
