Příspěvek četlo
595 total views
Při monitoringu senátních tisků mne zaujal dokument Akční plán EU v oblasti navracení, který vypracovala Evropská komise pro Evropský parlament. Česká vláda vypracovala k dokumentu stanovisko, nicméně není zveřejněno, viz zde.
Dokument je zde, resp. plný text je zde. Přetiskuji pasáže, které mne zaujaly.
V roce 2014 skutečně odcestovalo méně než 40 % nelegálních migrantů, kterým bylo nařízeno opustit EU.
Jedním z nejúčinnějších způsobů, jak se vypořádat s nelegální migrací, je systematické navracení, dobrovolné či nucené, těch, kteří nemají právo setrvávat v Evropě, nebo tohoto práva pozbyli. Lidí, kteří riskují své životy a zbytečně utrácejí své peníze, aby se dostali do EU, přestože nepotřebují mezinárodní ochranu, bude méně, pokud budou vědět, že budou obratem navráceni domů.
Evropský program pro migraci1 , který přijala Evropská komise dne 13. května 2015, poukázal na to, že jedním z faktorů stimulujících nelegální migraci je i povědomí o tom, že systém EU pro navracení nelegálních migrantů nefunguje dostatečně účinně.
Dobrovolný návrat nelegálních migrantů do jejich domovských zemí je i nadále preferovanou variantou, kdykoliv je to možné. Dobrovolný návrat a doprovodná reintegrační opatření pomáhají upevnit postavení vracejících se osob v jejich domovských zemích, a odrazují tak od další nelegální migrace.
Za tvorbu a provádění programů dobrovolného návratu jsou primárně odpovědné členské státy, EU poskytuje finanční prostředky na tyto programy, jakož i fórum pro výměnu osvědčených postupů a posilování operativní spolupráce v oblasti dobrovolného návratu.
Programy asistovaného dobrovolného návratu4 by měly být navrženy tak, aby nevytvářely „faktor přitažlivosti“ – a nepředstavovaly tak pobídky pro další nelegální migranty k cestě do Evropy za účelem využití těchto programů5 .
Úspěšnost režimů dobrovolného návratu však závisí také na tom, nakolik reálná je perspektiva nuceného návratu. Migranti, kteří převaděčům za to, aby je dostali do Evropy, často zaplatí celoživotní úspory, nemusí být připraveni přijmout nabídku asistovaného dobrovolného návratu, pokud nebudou vědět, že budou vráceni v každém případě. Když se migranti nechtějí vrátit dobrovolně, musí být návrat vynucen.
Pro úspěšné provedení identifikace, je důležité, aby členské státy, zejména ty v přední linii, přijaly vhodná opatření, která by zabránila tomu, že se migranti budou skrývat a přesouvat do jiných členských států.
Zlepšení účinnosti systému EU pro navracení nelegálních migrantů vyžaduje politickou vůli a stanovení priorit, plné uplatňování pravidel EU a rovněž odpovídající správní systémy a zdroje na vnitrostátní úrovni. Komise, s podporou příslušných agentur EU, přijme veškerá opatření, která jsou zapotřebí pro posílení návratového systému EU, při plném dodržování základních práv a záruk pro důstojný návrat.
V kategorii Bezpečnost
Příspěvek četlo
Příspěvek zaslal/a Vitezslav Praks on 14.10.2015
