Příspěvek četlo
992 total views
Přetiskujeme komentář Petra Ješátka k článku náměstka NPŠ Jana Kozla pro oblast péče o les.
S úsměvem jsem si přečetl v časopisu Šumava článek pana náměstka Kozla s názvem Pilou a sekerou k pestřejšímu lesu. Název není špatný, je to převzato z pořekadla starých českých lesníků v minulosti, kteří se snažili vypěstovat hospodářský les výběrný. Kvůli tomu pan náměstek nemusí jezdit do zahraničí, ale stačí se podívat na některé naše lesy hospodářské, u nás na Šumavě, tak, jak jsme je obhospodařovali v minulosti. Ne náhodou při exkurzi lesníků z Holandska je vedli také na moji bývalou lesní správu, na lokalitu Špičák. Jsem rád, že po mém odchodu v tomto trendu Lesy ČR pokračovaly. Již dávno, před desítkami let, tedy ještě před rokem 1989, jsme zde uplatňovali výběrný způsob hospodaření, clonné seče a pod, viz část těžební mapy, kde clonné seče jsou vyznačeny šrafovaně a domýcení zmlazených porostů se smrkem, jedlí a bukem v podrostu plnou barvou, viz příloha clonné seče. Nebyla to doba jednoduchá: v rámci nových technologií nám nutili harvestory a těžkou techniku. Přesto jsme vydrželi a hospodařili – bez holin. Výsledky nakonec ocenilo i tehdejší Ministerstvo lesního a vodního hospodářství a obdrželi jsme Diplom Vlády ČR za dobré výsledky v lesníckém hospodaření a v ekonomice. I po r. 1989 k nám přijel bavorský ředitel lesů Dr Schmied; hrabě Hohenzollern pozval své lesníky z jeho panství a při venkovních pochůzkách oceňovali náš výběrný způsob hospodaření. I později v parku lesníci z KRNAPu, či docent Mauer z Lesnické fakulty VŠZ Brno se svými studenty ocenil náš způsob provádění prořezávek s bilogickou ochranou jedle a listnatých dřevin. V článku pana Kozla mne pobavila skutečnost (pomíjím, že uráží s drzostí nafoukaného kluka staré lesníky, díky nimž zde národní park existuje), že tím, že tyto, jak on píše „úmyslné aktivní zásahy“ provádí až v tomto věku, se vlastně přiznává k zanedbávání péče o les ve výchovných zásazích v mladém věku, což jsou prořezávky. Právě v té době může výrazně ovlivnit druhové složení dřevin, podle jejich nároku na světlo, atd. A ty jsou opravdu, zejména za posledních 15 let zanedbávány. – A přřitom právě pan Kozel je náměstkem pro péči o les v NPŠ již druhé funkční období.
Za posledních pět let provádí celý Národní park Šumava v průměru 300 ha prořezávek ročně. Jenom v r. 1998 jsme prováděli na mé Lesní správě Železná Ruda 174 ha prořezávek. A to bylo celkem ještě 11 dalších lesních správ. (Později byly Kašperskohorským a Volarům část lesa vrácena). V r. 1993, když jsme lesy přebírali pod Správu NP Šumava, tak LČR a VLS měly průměrný roční úkol prořezávek 786 ha, viz příloha Prořezávky. Tedy rozhodně pan Kozel při své intenzitě práce, co do kvality i množství, by se neměl vysmívat nám, starým lesníkům, kteří máme Šumavu u srdce a nikoliv jen jako zdroj zisku.
Ne vždy je příklad ze zahraničí hodný následování, viz fotografie holin v Rakousku.
Petr Ješátko st. (Autor je bývalý vrchní lesní inspektor Národního parku Šumava, nyní v důchodu)
Starší pořad Petra Ješátka pro Českou televizi
V kategorii Šumava, Životní prostředí
Příspěvek četlo
Příspěvek zaslal/a Vitezslav Praks on 11.1.2016
