Příspěvek četlo
582 total views
Normalizace? Zvláštní. Na první roky po Velké listopadové sametové revoluci se nepamatuji skoro vůbec, avšak konec Pražského jara a počátek sedmdesátých let mám v paměti uchován poměrně dobře. Asi to bude tím, že tehdy jsem všechno to historické převlékání kabátů, přepisování životopisů, přeměňování nedávné historie, zrady a podrazy i boj o koryta zažil poprvé. Pokud k tomu ovšem nepočítám, že jsem stihl na prvním stupni ZDŠ úpravu učebnic jejímž cílem bylo odstranit z knihy fotky a jméno Josefa Vissarionoviče, zvaného Stalin. Usuzuji tedy, že na podobný karneval po Velké sametové, byť ideově v obráceném gardu, si tolik nepamatuji právě proto, že to už pro pro mě bylo jenom opakováním. Jen mě teď napadá, že v osmdesátém devátém všechno probíhalo o hodně rychleji. Převlékání kabátů se během dvaceti let normalizace stalo něčím přirozeným. Na jejím začátku na to bylo potřeba daleko víc času. Lidé ještě měli jistou morálku a věděli i co znamená slovo stud.
Mikuláš Chadima: Normalizace. Čas hnusu, kolaborace a zbabělosti
Celý článek Mikuláše Chadimy zde.
V kategorii Reakce
Příspěvek četlo
Příspěvek zaslal/a Vitezslav Praks on 1.4.2013
