Občanský monitoring Rés publica očima občanů. DIY zpravodajství a spousta dalších projektů. Zapojte se. Těšíme se na diskusi či spolupráci.

 686 total views

Přetiskujeme text Petra Ješátka, v němž se kriticky vyjadřuje k plánu péče v Národním parku Šumava. Za Občanský monitoring se plně se stanoviskem Petra Ješátka ztotožňujeme: Snižování plánu bezzásahového území a naopak ponechání k “bezzásahovosti” vytěžených území, není dobrá péče o les. – Natožpak péče o les vyšší ochrany, jímž by měl být les v Národním parku Šumava. Když jde o dotace, je park parkem, ale když jde o péči o les, je otevřen plundrování  těžařům s harvestory? Níže již následuje text Petra Ješátka.

Se zájmem jsem si přečetl článek autorů, z evropsky uznávaných lesnických institucí LF Brno a VÚLHM s názvem Přirozená obnova jedle v chřadnoucích smrkových porostech. Naprosto musím se vším souhlasit. Je mi však smutno z toho, že tohle vše jsme již od vzniku NP Šumava věděli a hlavně na mnoha lokalitách realizovali. Bylo nám naprosto jasné, že porosty nižších vegetačních stupňů od 7. LVS níže, které byly v minulosti smíšené a dnes jsou převážně smrkové, musíme navrátit do stavu přírodě blízkého (smíšeného) a teprve potom je možné je ponechat jako bezzásahové. Zároveň jsme věděli, že pro přirozenou či umělou obnovu jedle je třeba alespoň částečné zastínění hlavního porostu. Věděli jsme, že většina starých porostů od 130 let a výše, s převahou smrku, bude postupně přirozeně odumírat kůrovcem či jinými vlivy. Tam, kde byla v hlavním porostu zastoupena jedle, docházelo k obnově, často tak spontánní, že jsme byli překvapeni. Tam, kde jedle chyběla, jsme ji podsadbami pod porost uměle doplnili. Značný úspěch jsme měli s výsadbou jedle na holinách, ovšem, museli jsme napřed použít smrk jako krycí dřevinu, která vytvořila ochranu pro následnou umělou výsadbu jedle. Výsledek je možno zhlédnout za minulých 25 let na řadě míst na Šumavě. Předpokladem pro úspěch obou způsobů obnovy jedle však bylo razantní snížení stavů jelení zvěře, které od r. 2000 narostly dvojnásobně oproti stavu před zřízením NP Šumava z důvodu špatného managementu tohoto druhu zvěře.

Naprosto nechápu současný management NP Šumava, který od tohoto lesnicky i vědecky osvědčeného způsobu ustoupil a nese plnou zodpovědnost za stav lesních ekosystémů v Národním parku Šumava do budoucnosti.

Přílohy

Zámecký les – přirozená obnova jedle pod rozpadajícím se hlavním patrem porostu s převahou smrku,ale i přirozeným zastoupením jedle, která plodí.

Cílové dřeviny v Plánech péče od vzniku NP Šumava. Jedle a listnáče byly vždy preferovány a byla snaha je vracet zpět.

Obrázek z lokality jezera Laka, kdy v minulosti byla uměle jedle navrácena. Dnes jsou okolo desítky ha nezalesněných holin z r. 2007.

Porosty starší 100 let. Mapa ukazuje, kdyby nevznikl NP Šumava, že by tyto porosty již byly smýceny. Často se jednalo o porosty 150 let a výše.

Obrázek z lokality Rudská IV, kde byl smrk použit na holině, jako krycí dřevina pro následnou obnovu jedle.

Petr Ješátko st. (Autor je bývalý vrchní lesní inspektor Národního parku Šumava, nyní v důchodu)

Starší pořad Petra Ješátka pro Českou televizi

V kategorii Šumava, Životní prostředí