Arch. Švábová: Uhájíme sv. Anežku Přemyslovnu před předimenzovaným bytovým domem?

Arch. Švábová: Uhájíme sv. Anežku Přemyslovnu před předimenzovaným bytovým domem?


Příspěvek četlo

 1,036 total views

 

Přetiskujeme článek paní architektky Švábové.

Prostor mezi kláštery sv. Anežky České a sv. Tadeáše a Šimona Judy má zaplnit mohutná novostavba bytového domu, známá jako maršmeloun. Pražanům ani přespolním se nelíbí – protestují proti její realizaci. Také kritizují pro město velmi nevýhodnou cenu, za kterou se magistrát zavázal developerovi pozemek prodat. Demonstrace před úřadem Prahy 1 v r. 2015:

V davu jsou památkáři z NPÚ, odborná veřejnost i laici, zastupitelé z magistrátu, Lidé s maskami z fasády návrhu a hudebními nástroji.

ASORKD se mohl vyjádřit až k územnímu řízení v r. 2013. Naše připomínky se týkaly:

  1. celkového objemu budovy – převyšuje barokní zástavbu v ul. U Milosrdných o 11,9m (!), z druhé strany přiléhající barokní špitál o 3,65m. Kostely sv. Františka a Salvátora o 5,6m. Takže poškozuje urbanistické postavení do té doby dominantních kulturních památek.
  2. Členění mohutné budovy svou brutalitou doslova drtí jemné gotické kružby a barokní profily – novostavba porušuje měřítko historického souboru staveb i v této rovině.
  3. V panoramatu pravého břeh rozkládá charakteristickou strukturu šikmých střech nad středověkými parcelami plochou střechou pokrývající plochu 8 původních parcel.
  4. Porušuje souvislé obestavění uličního prostoru, charakteristické pro Petrskou oblast. Uliční síť je nejcennější historická stopa, která integruje celé toto dnes heterogenní území již od doby středověké vesnické zástavby a dává mu nezaměnitelný půvab. Bytovka – solitér dokonce s čestným dvorkem, i když jsou v ní superluxusní byty pro horních pár stovek, je hrubým pochybením z hlediska památkové péče. Zanedbatelné není ani pokoření symbolu státnosti utilitárním, komerčně orientovaným objektem.

Shrnuto: Novostavba ničí kvůli komerčnímu využití pozemku developerem kulturní dědictví, které patří nám všem.

Stavební úřad naše připomínky zamítnul vzhledem ke kladnému vyjádření NPÚ i Magistrátu. Veřejnost totiž prakticky může uplatňovat připomínky pouze k legislativním a technickým pochybením v projednávání projektu. Oblast ochrany památkových hodnot je prakticky pro ni za stávající legislativy nepřístupná.

Obrátili jsme se proto na památkovou inspekci. Ze závazného vyjádření magistrátu z r. 2016 vyplývá, že návrh schválený v r. 1999 měl zastavěnou plochu ve srovnání s tou současnou 3x menší, tomu odpovídal i nový objem stavby. Skokový nárůst objemu i zastavěné plochy (tlak developera je očividný) magistrát odůvodnil “novým autorským projektem“ (?), do kterého nelze zasahovat. S důsledky takového projektu pro okolí je nutné počítat. Opravdu prazvláštní ochrana památkového území – půjde-li o „autorský projekt“ (nedefinovaný termín), památková ochrana nekoná. Magistrát jednoznačně upřednostnil „autorskou“ novostavbu bytovky před národní kulturní památkou, s důsledky její realizace se musí národní kulturní památka vyrovnat.

Památková inspekce na naše stručné podání odpověděla na 25 stránkách. Většina textu byly odvolávky na paragrafy a závazná vyjádření nebo stanoviska, některé dlouhé pasáže se opakovaly dvakrát. Nicméně PI pochybení přiznala, sice ne z hlediska památkové ochrany, ale kvůli nedostatečnému vysvětlení tak výrazného nárůstu objemu stavby. Nápravu ale zjednat odmítla. Novela stavebního zákona totiž pro změnu vylučuje prakticky veřejnost ze stavebního řízení. Památková inspekce předpokládá, že by proto případná náprava byla stejně zrušená. Otázku retroaktivity novely zákona ponechala stranou.

Obrátili jsme se písemnou interpelací (1A4 s konkrétními dotazy) na ministra Hermana. Odpověděl důkladným elaborátem na 20 stránkách, některé pasáže se opakovaly 2x, ale na dotazy týkající se památkové ochrany a retroaktivity novely stavebního zákona, opět neodpověděl. Rozhodující jsou legislativní postupy – o čem rozhodují, je vedlejší.

Ani po několika letech protestů proti hrubým chybám památkové ochrany se nám nepodařilo přimět příslušné instituce k věcnému jednání. Rozhodující jsou paragrafy, závazná vyjádření a stanoviska – vlastní ochrana památky je zřejmě nepodstatná. Je příčinou nezájem, nedostatek odborné kvalifikace – mezery v zákonech nebo snad dokonce ještě něco jiného? Případ není na našich úřadech zřejmě ojedinělý. Otázka je cui bonum? Kdo z toho má prospěch?

Tato kresba nebyla vytvořena pro tento článek, její uplatnění je zřejmě téměř univerzální.

 

  1. 11. 2017, Ing. arch. Marie Švábová, ASORKD (www.asorkd.cz)

 

 

Další články o kauze Maršmeloun na Václavském náměstí na stránkách Občanského monitoringu si můžete přečíst zde.

Další články paní architektky Švábové si můžete přečíst zde.

Další články kategorie Památky si můžete přečíst zde.

V kategorii Památky, Praha

Příspěvek četlo
Příspěvek zaslal/a Vitezslav Praks on 23.11.2017

Diskuze ke článku

Jméno(povinné)

E-mail(povinné)

Web

Komentáře

Další příspěvky