Příspěvek četlo
1,700 total views
Přetiskujeme článek Petra Ješátka.
V poslední době Správa NP Šumava vydává tiskové zprávy o výsledcích jejich vlastního monitoringu o tom, že není třeba rozsáhlé holiny s vytěženým a prodaným dřívím zalesňovat. Monitoring vede družka pana ředitele, který již po svém nástupu sdělil v pořadu ČT 2 , že zalesňovat nebude, že je to zbytečné, že to stejně “odejde” Možno shlédnout jeho názory v tomto pořadu, zde od 11 minuty: Šumava před bouří.
Vzhledem k tomu, že monitoring není pro nikoho závazný a že tedy údaje v něm mohou být různě upravovány, rozhodl jsem se zveřejnit vlastní čísla této organizace, které však vycházejí ze Zákona č.89 /1995 Sb., o státní statistické službě, kde je povinností organizace poskytnout všechny požadované údaje pravdivě. Je to Roční výkaz odvětvových ukazatelů v lesnictví. Tiskové zprávy a články v mediích, hodnotí dobu za posledních 10 let jinak než tato fakta. Od r.2007 bylo v parku vytěženo 2 777 396 m3 dříví a za něj v tržbách získáno skoro 3 miliardy Kč (přesně 2 877 979 tisíc Kč). Za stejnou dobu bylo “vyrobeno” 2 423 hektarů holin, z nichž bylo dřevo také odvezeno a prodáno. Umělá obnova byla provedena celkem na 1 380 ha a přirozená obnova byla na 1035 ha. Z přirozené obnovy se smrk objevil na 776 ha (což je 75 %) jedle na 41 ha (tedy pouze 4 %), buk na 105 ha (tedy pouze 10 %) a zbytek ostatní dřeviny. Tedy bez umělé obnovy jedlí a listnáči, se naprosto nedaří přeměnit v zásahovém území, pouze přirozenou obnovou, smrkové monokultury na lesy smíšené, ekologicky stabilnější, přírodě blízké, odpovídajícími dřevinami svému přírodnímu stanovišti. Opět převažuje smrková monokultura se všemi negativními vlivy.
Protože jsem byl v NP Šumava jako lesník, od jeho začátku, až do odchodu do důchodu, rád bych uvedl minulost:
Přirozená druhová skladba porostů na území NP Šumava v % (Kupka 1999) je následující: Smrk 54 % , Jedle 15 %, Buk 27 %, Borovice 1 % , ost. listnáče 2 %, Bříza 2%. Šumava patří do oblasti hercynské, kde hlavními dřevinami jsou právě smrk, buk, jedle, javor klen. Podívejme se, tedy jak je to s jejich přírodními stanovišti v charakteristice lesních vegetačních stupňů podle rozlohy: Začněme těmi, již od začátku parku bezzásahovými: Stupeň 9 – Klečový 1,30 %, Smrkový 19,32 %. Následují dosud zásahové, tedy 7 bukosmrkový , který je na rozloze 38,07 %, stupeň 6- smrkobukový, který tvoří 39,10 % a poslední stupeň 5, jedlobukový, který tvoří pouze 0,64 %. Protože vlivem lesnického hospodaření za cca 200 let došlo k tomu, že při obnově byla dávána přednost smrku jako dřevině ekonomické, změnil se stav na současný (Kupka, 1999), tedy naprosto odchýlený od přirozené skladby, na Smrk 85 %, Jedle 1 %, Bor. 6 %, Buk 6 %. Proto jsme po převzetí lesů pod Správu NP Šumava ihned zastavili holoseč jako způsob obnovy lesa a začali s jeho přeměnou na les přírodě blízký, s možností následného přechodu do bezzásahovosti. V prvé řadě šlo o geneticky cennou šumavskou jedli, kde hrozilo a hrozí ubývání reprodukčních zdrojů v rozsahu několik desítek let, kterou jsme, zejména podsadbami pod porosty, rozšiřovali do porostů, kde z minulosti chyběla. Poslední Plán péče ukládal ročně kombinaci přirozené a umělé obnovy na redukovaných plochách v rozsahu 160 – 200 ha! Obdobně i u buku, kde to bylo 250-300 ha ročně, dále se prováděla výsadba jilmu a dokonce i reintrodukce tisu na biotopy, odpovídající jeho přirozenému výskytu. Výsledkem naší spolupráce s přírodou, tedy přirozená obnova a podsadby jedlí a listnáči bylo, že v r. 2010 zastoupení etážových porostů starších 80 let bylo okolo 40 %, což byl za tak krátkou dobu velký úspěch. Ovšem vyžadovalo to řádnou péči o vysazené sazenice a tedy i jejich ochranu proti zejména přemnožené jelení zvěři páchající rozsáhlé škody na biodiverzitě lesních ekosystémů. Že náš postup a péče o lesní ekosystémy byl velice dobrý, hodnotily i kontroly dodržování zákonnosti na jednotlivých lesních hospodářských celcích, prováděné Územními odbory MŽP, za účasti pracovníků státní správy MŽP ČR. Dokonce i kontrola Ministerstva financí ČR v r.2010 konstatovala, že prostředky vynakládané na lesní ekosystémy, jsou v souladu s požadavky lesních ekosystémů a zákony tohoto státu.
V r. 2007 byla dokončena Analýza vývoje NP Šumava za období 15 let, kterou zpracovala Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta. Ta ve svém závěru nejenže potvrdila správnost našeho postupu a doporučila i nadále pokračovat v:
– obnově přírodě blízkých druhových skladeb
– soustavou péči o genofond všech původních šumavských dřevin
– postupně napravovat narušené věkové a prostorové výstavby a textury lesa (přiblížení se malému vývojovému cyklu lesa za podmínek maximální diferenciace struktury)
– postupně napravovat narušený půdní režim biologickou meliorací
– napravit narušený vodní režim
– postupně napravit narušené vazby mezi základními složkami lesních ekosystémů (např. lesní porost-zvěř-predátor)
Zároveň i tato Analýza závěrem doporučila: Území ponechané samovolnému vývoji, zásadně nevylišovat v území, kde dosud alespoň nedošlo k nastartování autoregulačních procesů. Věřím, že tím rozhodně nemyslela území, kde dřevo vytěžíme, odvezeme z lesního ekosystému, prodáme a rozsáhlé holiny ponecháme Matce přírodě. Tohle si nedovolil nikdo ani v hospodářských lesích v Krušných horách.
Závěrem bych chtěl jen dodat, jak spolu s dalšími Šumaváky vzpomínáme na lesy před desítkami let, kdy po kalamitách stáli místní na straně lesa a přírody. Tenkrát pomáhali kalamitu zpracovávat a následně holiny zalesňovat . Ty lesy po naší práci “neodešly”, ale chodíme tam se svými vnoučaty na houby a procházky a vysvětlujeme jim, co je to život v souladu s přírodou. Bohužel, dnes rozhodují jenom peníze a dostat se k penězům je pro některé přednější než cokoliv jiného.
Přílohy
Tabulka – Těžba-holiny – tržby za dříví
Tabulka – Umělá obnova – Přirozená obnova
Mapa – Zastoupení etážových porostů v NP Šumava dle LHC- Porosty starší 80 let/
Petr Ješátko st. (Autor je bývalý vrchní lesní inspektor Národního parku Šumava, nyní v důchodu).
Starší pořad Petra Ješátka pro Českou televizi Další články Petra Ješátka na našich stránkách jsou zde.
Další články na Občanském monitoringu k tématu Šumava si můžete přečíst zde.
V kategorii Šumava
Příspěvek četlo
Příspěvek zaslal/a Vitezslav Praks on 11.10.2018
