Příspěvek četlo
1,240 total views
Přetiskuji článek Petra Ješátka.
Národní park Šumava si objednal a zaplatil Velkoplošnou inventarizaci lesů NP Šumava, od odborníků na lesní ekosystémy Ústavu pro výzkum lesních ekosystémů – IFER. Byla vyhotovena do r. 2014 a měla sloužit i k dalšímu postupu v péči o lesní ekosystémy na území parku. Je překvapivé, že po změně vedení v r. 2014 zůstaly informace a zejména závěry z této inventarizace v šuplíku, či spíše v trezoru a pro veřejnost se prezentují názory současného vedení, nikoliv od odborníků na lesní ekosystémy.
Na základě zákona o poskytování informací, jsme si uvedený, velice odborný elaborát vyžádali. Posuďte sami: Závěry o stavu lesa se v tomto dokument dost výrazně liší od tiskových zpráv či vyjadřování odpovědných lidí z vedení parku, v mediích. Zejména pokud se týká tolik prezentovaného nárůstu zásob dříví, říká inventarizace: Zásoba dřeva se významně NEZMĚNILA: úbytek zásoby ve vyšších polohách způsobený rozpadem smrčin (kůrovec, vítr) byl kompenzován jejím nárůstem v nižších polohách. Nebo o obnově lesa říká inventarizace také něco jiného : V NPŠ převládají lesy s jednoduchou výstavbou. Druhová skladba je nepřirozená s nedostatečným zastoupením jedle a buku. Druhové složení obnovy nesměřuje k významnější změně ke skladbě přirozené, což je KRITICKÉ zejména v nižších polohách (do 950 m).
A tyto závěry vlastně usvědčují současné vedení, které zásadně odmítlo, po svém dosazení do funkcí předchozí Plány péče, které ukládaly postupně tyto, doslova kritické nedostatky odstraňovat, že postup, který volí je v rozporu s poznáním vědy a výzkumu, ale i lesnické praxe. Právě plány péče, platné do r. 2012 ukládaly nápravu chyb v minulosti z lesnického hospodaření a u JEDLE bělokoré ukládaly: Nadcházejících 30 let maximálně využít pro přirozenou obnovu a podsadby jedle na všech stanovištích jejího původního výskytu. Zastoupení jedle je soustředěno do starých porostů, jejichž životnost je časově omezena: v horizontu 50 let hrozí ubývání reprodukčních zdrojů: Při BEZZÁSAHOVÉM režimu a souběhu rušivých antropických vlivů hrozí rizika! Proto ukládaly obnovu jedlí, provést ročně na redukované ploše cca 160 až 200 ha!!! Podobně i u BUKU lesního ukládaly v nadcházejících 30 letech obnovovat 250 až 300 ha na redukované ploše!!!
To vše však stojí finance a ty se v minulosti, vždy vracely přednostně zpět do péče o lesní ekosystémy v parku. Bohužel, dnes si současné vedení myslí, že dřevo je surovina, která se má prodat a peníze přednostně použít na financování něčeho jiného, možná i na odpoutávání pozornosti od stavu lesa na Šumavě. Jenom v loňském roce bylo vytěženo celkem 262 864 m3 dříví a tržby za prodej bez DPH byly ve výši více než 311 miliony korun. Způsobené holiny ve výši 160 hektarů však, jako velké množství holin za poslední léta, nehodlá současné vedení 28 let zalesňovat, nebo je dokonce navrhuje zařadit do bezzásahového území. Rozhodně si myslím, že současný program: Holina , či opět smrková monokultura, nemá nic společného s vědeckým a odborným poznáním, ale ani se selským rozumem.
Příloha: Velkoplošná inventarizace lesů NP Šumava
Petr Ješátko st. (Autor je bývalý vrchní lesní inspektor Národního parku Šumava, nyní v důchodu).
Starší pořad Petra Ješátka pro Českou televizi Další články Petra Ješátka na našich stránkách jsou zde.
Další články na Občanském monitoringu k tématu Šumava si můžete přečíst zde.
V kategorii Šumava, Životní prostředí
Příspěvek četlo
Příspěvek zaslal/a Vitezslav Praks on 6.5.2019
