Petr Ješátko: Národní park Šumava v rukou ministra Brabce po šesti letech

Petr Ješátko: Národní park Šumava v rukou ministra Brabce po šesti letech


Příspěvek četlo 4638 lidí.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Přetiskuji článek Petra Ješátka. Petr Ješátko je bývalý vrchní lesní inspektor Národního parku Šumava, nyní v důchodu.

 

Pečlivě dlouhou dobu sledujeme dění v lesích  v Národním parku Šumava a na základě statistických údajů zasílaných ČSÚ, které nám vedení této organizace ochotně poskytuje, a proto si dovolujeme uveřejnit výsledky hospodaření v lesích ve správě státu. Jsou to údaje, bez těžeb a obnovy lesa, v majetku měst Kašperské Hory a Volary, jejichž část lesů leží na území parku, a které jim byly po r. 2000, vydány zpět.

V průběhu r. 2014 odvolal ministr Brabec dosavadní vedení parku a zastupujícím ředitelem jmenoval Mgr. Pavla Hubeného, kterého o rok později, jmenoval ředitelem. Podívejme se, jak vypadá les, 6 let od této změny.

V prvé řadě nastal zásadní zlom v přístupu k výsadbě listnatých dřevin a šumavské, geneticky cenné jedle. Jak prohlásil pan ředitel, že je to zbytečné sázet, protože to zvěř sežere. Naprosto odmítl to, co bylo ve všech Plánech péče, a co všechna předchozí vedení prováděla, tedy přeměnu uměle založených smrkových monokultur na lesy smíšené ekologicky stabilnější, přírodě blízké. Zároveň začal likvidovat i lesní aklimatizační školky, v nichž jsme pěstovali listnaté sazenice a šumavskou jedli, ze semen sebraných v lesích národního parku.  Prosím, podívejte se v tomto pořadu České televize, jak se postupovalo do této doby:  Přidej se II.

Následně pan ředitel a jeho náměstek Ing. Kozel odmítli šetrné technologie v těžební činnosti a prohlásili, že se musí chovat s péčí řádného hospodáře a že koně svými ostrými podkovami udělají v lese více škod než těžká technika a tak dávají přednost harvestorům velkých dřevařských společností.  Podívejte se na pořad ČT s názvem Otevřeno nebo zavřeno.

Co jenom tyto dvě změny na začátku znamenaly pro malé živnostníky, včetně šumavských, si každý dovede představit. Následoval jejich odchod ze Šumavy, nebo skončili a odešli pracovat do sousedních zemí, či oborů. Dnes je jich nedostatek v celé republice, tedy i na Šumavě.

A co se stalo v nejpřísněji chráněných lesích za těchto posledních šest let?

Bylo vytěženo rekordních 1 milion 135 tisíc 310 kubíků dříví!   Tržby za něj činily 1 miliardu 353 milionů 360 tisíc Kč.  Zisk nebyl použit, jako v minulosti především k péči o les, ale ze tří čtvrtin (jak napsal pan ředitel) na jiné účely. Zásahové území, tedy většina parku, musí prý sloužit k financování organizace.  Podivný je i prodej dříví.

Např. za loňský rok bylo prodáno 204 554 m3 všech sortimentů. Většinou se jednalo o dříví napadené kůrovcem. Jak všichni víme, kůrovec, tedy lýkožrout nežere dřevo, ale lýko a je to škůdce tedy fyziologický. Jak nám sdělilo vedení parku, Česká inspekce životního prostředí, tedy ministra Brabce, ve které hned po svém nástupu, provedl personální změny,  konstatovala, že dřevo je včas vytěženo. Tedy neztratilo na kvalitě!!!   Zarážející ovšem je, že při prodeji bylo prodáno více než 80% v té nejhorší kvalitě.  Nebavíme se o cenách, za které bylo prodáno, ale pokud se státní úředník chová s péčí řádného hospodáře a to mu nařizuje zákon, tak musí dřevo řádně třídit a prodávat v té kvalitě, která odpovídá skutečnosti.  Kdo má asi zisk z následného prodeje přes překupníky dříví, zejména do zahraničí? Nebo zde kůrovec vylétl a dřevo bylo zpracováno později a ČIŽP to zametla pod koberec?

Podívejme se na pěstební činnost.  Jestliže v r. 2014 bylo vysázeno ještě 269 tisíc 100 sazenic na zalesnění holin a přeměnu porostů (což již bylo také málo, proti minulosti, kdy to bylo minimálně každý rok více než půl milionu sazenic), tak v loňském roce 57 tisíc šest set!!!  Tedy něco tak směšného, což sází jediný lesník v mnoha jiných lesích.   Přitom pokud se dostavuje přirozená obnova, tak opět z vlastní  lesní hospodářské evidence národního parku vyplývá,  že je to okolo 90%  opět smrk!!!   A pokud se podíváme na zásoby sadebního materiálu ve školkách, které ještě nestačil pan ředitel zlikvidovat, tak v r. 2014 byla zásoba 2 miliony 466 tisíc 788 kusů a ke konci loňského roku pouze 312 tisíc 168 kusů sadebního materiálu.

Pokud se člověk znalý v těchto věcech zamyslí, položí si otázku: Živnostníci v pěstební činnosti přišli o práci, malí živnostníci v těžební činnosti přišli o práci, nebo budou dělat pod velkými firmami a odvádět z každé faktury „desátky“ , jak o tom hovoří ve výše uvedeném pořadu ČT s názvem Otevřeno nebo zavřeno. Lesní aklimatizační školky nemají dostatek sazenic a dnes ani lidí, kteří by v nich pracovali. Nabízí se řešení:  Pan Babiš má firmu na těžební práce UNILES a na pěstební práce, včetně školkařské činnosti WOTAN FOREST, ta dokonce sídlí v blízkosti parku…  A tak, jak se zdá, doba, kdy v lese pracovali místní, včetně zalesňování a práce v lesních školkách nástupem pana Brabce, minula.  No a o původnosti semen šumavské jedle a listnáčů se nám bude asi jen ve školkách jiných majitelů asi zdát.

 

Petr Ješátko st.

Starší pořad Petra Ješátka pro Českou televizi Další články Petra Ješátka na našich stránkách jsou zde.

Další články na Občanském monitoringu k tématu Šumava si můžete přečíst zde.

V kategorii Šumava, Životní prostředí

Příspěvek četlo 4638 lidí.
Příspěvek zaslal/a Vitezslav Praks on 3.3.2020

Diskuze ke článku

Jméno(povinné)

E-mail(povinné)

Web

Komentáře

Další příspěvky