Příspěvek četlo
798 total views
Zprávu vypracoval Úřad Národní rozpočtové rady. Uvádí se v ní, že se v roce 2020 ekonomika ČR v důsledku epidemie covidu-19 dostaly veřejné finance do významné nerovnováhy, jejíž příčinou byl jednak ekonomický pokles a také řada příjmových a výdajových opatření, která měla negativní dopady krize tlumit. To vše ovlivnilo hodnoty ukazatelů, které jsou sledovány v rámci jednotlivých fiskálních pravidel. Nerovnováha veřejných financí však přetrvala i v roce 2021 a dokonce se prohloubila.
Význam podpůrných programů se relativně snížil a zatímco programy po skončení epidemie už nebudou dále zatěžovat veřejné finance, ostatní přijatá opatření zůstanou a výsledná nerovnováha bude muset být v budoucnu řešena, a to ne nevýznamnou fiskální restrikcí.
Zásadní význam pro hodnocení dodržování fiskálních pravidel má zákon 23/2017 Sb. o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, který tato fiskální pravidla definuje. V roce 2020 byl dvakrát novelizován, což ovlivní hodnocení fiskálních pravidel na téměř jednu dekádu. Obě novely uvolnily přípustné strukturální deficity a významně posunuly časový horizont, v němž by se měly veřejné finance vrátit na udržitelnou úroveň.
Podoba těchto změn a způsob jejich projednání ukazuje na určité nepochopení logiky institutu fiskálních pravidel, pro něž je zásadní jejich stabilita a transparentnost. Důsledkem je, že fiskální pravidla jsou přizpůsobována fiskální politice a nikoliv obráceně.
Plné znění obšírné zprávy najdete zde.
V kategorii Dokumenty, Ekonomika, Převzato, Společnost
Příspěvek četlo
Příspěvek zaslal/a gentleman on 16.9.2021
