Občanský monitoring Rés publica očima občanů. DIY zpravodajství a spousta dalších projektů. Zapojte se. Těšíme se na diskusi či spolupráci.

Příspěvek četlo

 675 total views

Vláda na svém jednání 28.8.2013 schválila koncepci prevence a řešení bezdomovectví. Jaká je? Plný text dokumentu si můžete přečíst zde. Přináším stručný výtah pasáží, které považuji za důležité.

Druhy bezdomovectví

Studie rozlišuje následující typy bezdomovectví :

• Zjevné bezdomovectví (situace osob přespávajících na veřejných místech)
• Skryté bezdomovectví (situace osob, které nemají svůj domov, ale hledají legální nebo nelegální ubytování)
• Potenciální (domácnost ještě žije v bytě a ani si nemusí uvědomovat, že je její bydlení ohroženo).

Příčiny bezdomovectví dokument rozlišuje na:

• Krátké (založeno na souběhu vlivů, které mohou poměrně rychle vést k bezdomovectví, jako je spojení zadlužení, dlouhodobé nezaměstnanosti, zdravotních potíží, vysokých mandatorních nákladů na chod domácnosti, rozpad rodiny a vyloučení osoby z domácnosti do situace bezdomovectví).
• Dlouhé (podoba celoživotní dráhy osoby „rodící se do situace sociálního vyloučení“, kterou projde 30 až 40 % všech zjevných a skrytých bezdomovců v ČR).
• Zdravotní (nepotřebuje komentář).

Stát je povinen lidem bez domova pomáhat

…vyplývá to nejen z maxim přirozené lidské humanity, ale i z Listiny práv a svobod i z mezinárodních úmluv, které Česká republika podepsala. Studie připomíná tyto závazky: “Právo na bydlení je výslovně zakotveno v mezinárodních dokumentech, jichž je Česká republika signatářským státem, nebo jejich ratifikaci plánuje. Revidovaná Evropská sociální charta (zatím neratifikovaná) zakotvuje právo na bydlení v části I, bod č. 31: „Každý má právo na bydlení.“  (str. 17).

Kdo má lidem bez domova pomoci?

• Ústřední orgány státní správy. Bezdomovectví je v gesci MPSV a MMR. Za oblast zdraví Ministerstvo zdravotnictví. V otázkách vzdělávání MŠMT. V oblasti veřejného pořádku, migrace cizinců: MV a Policie ČR. V některých otázkách určujících dostupnost bydlení je gesce Ministerstva financí. Dále je to Agentura pro sociální začleňování (organizačně spadající pod Sekci pro lidská práva Úřadu vlády ČR. A dále  “Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky). Mimo veřejnou správu stojí nezávislý a nestranný Veřejný ochránce práv, který dlouhodobě tematizuje situaci osob, u nichž je ohrožen přístup k bydlení.” (str. 23)
• Obce a kraje. Zde dokument přináší následující hodnocení: “Současné legislativní vymezení je formulováno obecně a neukládá konkrétní povinnosti obcím, jak musí postupovat při uspokojování potřeb bydlení svých občanů. Obce při uspokojování bytových potřeb občanů nejvíce ohrožených sociálním vyloučením tak v mnoha případech svoji roli neplní a nástroje, které stát užívá k prosazení svých zájmů a naplnění svých závazků, nejsou dostatečně účinné.” (str. 24)
• Úřad práce. Zde dokument hodnotí následovně: “Na ÚP ČR však nejsou vyčleněni specialisté pro cílovou skupinu analogickou s cílovou skupinou sociálních kurátorů uvedenou v § 92 písm. b) zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Sociální pracovníci tak nemají na ÚP ČR „partnery“ k řešení situace předmětné cílové skupiny.” (str. 25).
• Poskytovatelé a zaměstnanci sociálních služeb, charitativní, církevní a dobrovolnické organizace “…vykonávají přímou sociální práci s osobami ohroženými sociálním vyloučením nebo sociálně vyloučenými další, zpravidla nestátní organizace. Je-li organizace registrovaným poskytovatelem sociálních služeb, výkon její činnosti se řídí zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, a vyhláškou č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách.”  (str. 25)
• Poskytovatelé a zaměstnanci zdravotních služeb  (Nepotřebuje komentář).
• Zdravotní pojišťovny (Nepotřebuje komentář).
• Probační a mediační služba “…přichází do styku s obviněnými a odsouzenými, ale také s poškozenými z trestných činů. Včasná pomoc těmto lidem, kteří prožívají osobní nebo i finanční krizi, může být účinnou prevencí bezdomovectví. Zaměření na podporu osob po propuštění z vězení je momentem, který rozhoduje o dalším běhu života. Policisté se setkávají s bezdomovci jako s obětmi i pachateli přečinů (vznik dluhů na pokutách). Vzhledem k tomu je důležité jejich navázání na sociální práci a znalosti, jak s lidmi bez domova efektivně pracovat.” (str. 25)

Jaké konkrétní změny studie doporučuje?

• Více terénních pracovníků, kteří poskytují zdravotní a jinou péči přímo na ulicích.
• Trh s bydlením. Studie doporučuje zajištění sociálních bytů v majetku obce tak, aby obec byla schopna vyvíjet sociální politiku – nejen řešení bezdomovectví, ale i prevence bezdomovectví. Citujeme ze studie: “V současnosti nedokáže reagovat na potřeby výše zmíněných skupin osob.Mnoho obcí nedisponuje vlastním bytovým fondem,který v současnosti představuje jedinou finančně dostupnou variantu bydlení zejména pro nízkopříjmové skupiny osob.Koncem roku 2009 bylo prodáno 74 % z bytového fondu, který na obce v roce 1991 převedl stát. Od té doby podíl obecního bydlení klesl pod 10 % z celkového počtu.” (str. 24)
• Doplatek na bydlení –  Studie uvádí: “Doplatek na bydlení je v současnosti nepřiměřeně využíván na úhradu předražených forem substandardního bydlení (zejména některých ubytoven) a může být jejich zřizovateli zneužíván, zároveň tak umožňuje dlouhodobé setrvání sociálně vyloučených osob v této formě dočasného bydlení”; (str. 29).  Dalším problémem je “časové omezení pobírání příspěvku na bydlení a doplatku na bydlení, které může mít v budoucnu na problematiku bezdomovectví negativní dopad” (str. 29)
• Sociální práce. “V ČR dosud neexistuje ucelený systém prevence zaměřený na udržení bydlení.”  (str. 31).

 

 Problémy

Studie uvádí následující problémy (zatím bez jasně navrženého řešení):

• “NNO každoročně řeší nedostatečné a nejisté financování služeb a dochází tak k utlumování rozvinutých programů, které ve svém důsledku mají negativní dopad na klienty.” (str.32)
• “Neochota některých obcí jakožto samosprávy ovlivňujícíi výkon státní správy v přenesené působnosti řešit potřeby spojené s bydlením nad rámec dostupných sociálních služeb.” (str.32)
• “Chybí veřejnoprávní regulace sociálního (dostupného) bydlení a/včetně bydlení s podporou, což nabývá na akutnosti v souvislosti s účinností NOZ od 1. ledna 2014.” (str.33)
•  “Obce nemají konkrétněji legislativně ukotvené povinnosti ve vztahu k aplikaci nástrojů bytové politiky v místních podmínkách k zajištění potřeby bydlení svých občanů. Ve výsledku tak závisí na přístupu obce a její ochotě bytovou situaci svých obyvatel řešit (viz níže).” (str. 32).

Hodnocení

Tento dokument je podle mého názoru kvalitní. Je krokem správným směrem. V mnoha ohledech je dokument k fungování státní správy v této oblasti kritický a současně velmi konstruktivní. Studie problém nejen velmi přesně pojmenovává, ale dává i konkrétní doporučení. Kéž na tuto studii budou navázány další aktivity: změny legislativy.

V kategorii Legislativa