Petr Ješátko: Kalamity v Národním parku Šumava, aneb, jak se dostat k šumavskému dřevu

Petr Ješátko: Kalamity v Národním parku Šumava, aneb, jak se dostat k šumavskému dřevu


Příspěvek četlo 1779 lidí.

sumava-holina

Přetiskujeme článek Petra Ješátka. Když byl Národní park Šumava založen z rozhodnutí Vlády ČR v roce 1991 na místech, kde je poměrně zachovalá příroda, vítali jsme to (jako obyvatelé Šumavy i jako šumavští lesníci), protože to byl sen i našich předchůdců a rodáků, konkrétně např. rodáka ze Železné Rudy profesora Julia Komárka, jehož otec zde sloužil jako fořt hraběte Hohenzollerna. Jak se později v r. 1992 ukázalo, tento krok znamenal i odvrácení Šumavy od Klausova programu pochybné transformace lesního hospodářství, který jinak potkal hospodářské lesy v České republice. Tehdejší zákon č. 114/92 Sb. O ochraně přírody a krajiny v § 22 ukládal Správě NP Šumava do roka převzít hospodaření v lesích na území Parku. To se v té době velmi nelíbilo zejména pánům ministrům zemědělství Luxovi a tehdejšímu panu ministrovi životního prostředí Bendovi. (viz příloha Ministr Benda nařizuje porušit zákon). Do té doby jsme měli pouze státní správu ochrany přírody a z tohoto zákona i státní správu lesního hospodářství. Já jsem zastupoval od r. 1992 státní správu lesního hospodářství pro západočeskou část území národního parku a další kolega pro jihočeskou. Současně jsem byl i v té době členem Kalamitního štábu MŽP ČR, MZe ČR, MNO a LČR a VLS Sušice a Horní Planá. V té době jsem napsal do medií článek, který popisoval skutečný stav, s názvem Komunistický scénář zkázy se na Šumavě nenaplní. Kůrovcová kalamita byla v r. 1993 úspěšně zvládnuta, jak konstatoval kalamitní štáb ve svém Zápise z 11. srpna 1993. Zároveň jsme přebrali podle zákona, ale proti příkazu ministra Bendy, lesy pod Správu NP Šumava. To se pochopitelně nelíbilo vládnoucím stranám a šumavský ředitel, jediný, který byl jmenován ministrem životního prostředí Ing. Ivanem Dejmalem na základě výběrového řízení, Ing. Jiří Kec, byl odvolán ještě tohoto roku. Po krátkém působení dalšího ředitele dosadil ministr Benda do funkce svého tehdejšího ředitele odboru na ministerstvu, Ing. Ivana Žlábka. Ing. Žlábek tenkrát převzal Národní park bez kalamity! A není pravda to, co tvrdí někteří jeho zastánci, že kalamitu zastavil. Naopak podle mého názoru pozdější kalamity park pod jeho vedením svými rozhodnutími vyprovokoval následujícími opatřeními: Zcela nezodpovědně, přes varování šumavských lesníků zmenšil I. zóny, v nichž se na okraji zasahovalo proti šíření kůrovce (výjímka, kde se nesmělo zasahovat, byla pouze při hranicích s Bavorským národním parkem v lokalitě Modravské slatě a Trojmezenský prales). I. zóny Park pod vedením Ing. Žlábka snížil z 22 % na pouhých 13 % a následně na těchto fragmentovaných malých ostrůvcích vyhlásil až do roku 1999 absolutní bezzásahovost. Na zbývajícím bývalém bezzásahovém území nařídil i kácet již sterilní, několik let kůrovcem opuštěné stromy, které bránily větru vniknout ve velkém do porostů. Výsledkem bylo, že dalších 5 let jsme bojovali s kůrovcem a větrem a v rámci tohoto boje vytěžili 1 milion 39 300 m3 dříví, viz Příloha graf Holiny a těžby do roku 1999. O tom, za jakou cenu bylo a dodnes je dřevo v Národním parku prodáváno, to by bylo na další článek. V roce 2000 MŽP ČR za Vlády Miloše Zemana schválilo pro NP Šumava Plán péče, který nejenže stanovil cíl bezzásahovosti území parku pro r. 2030 nejméně na 50 % území, viz příloha Zonace v Plánu péče 2000-2010, ale stanovil pečlivě i postupy, jak tohoto cíle dosáhnout, viz příloha Cílové dřeviny v Plánu péče 2000-2010. Zároveň v té době se podařilo řediteli Ing. Žlábkovi, ve spolupráci s přírodou, skutečně kalamity zastavit, zalesnit veškeré holiny, především i listnatými sazenicemi a realizovat přestavbu smrkových monokultur na lesy smíšené, ekologicky stabilnější, přírodě blízké. Tedy to, co současný ředitel Hubený, dosazený ministrem Brabcem, naprosto v rozporu s předchozími Plány péče a bez jakéhokoliv plánu péče odmítá! (Viz pořad České televize Šumava, klid před bouří – od 11 minuty). Po odvolání ředitele Žlábka ministrem Ambrozkem nastoupil ředitel, zemědělský inženýr Ing Alois Pavlíčko. Národní park byl v té době bez kalamit a nezalesněných holin, celkový stav holin byl tehdy pouhých 35 ha. Snad z neznalosti se nechal vmanipulovat náměstky Heřmanem, Mánkem a Kozlem k úmyslným těžbám, jak říkali „výchovným“, v rámci nichž se těžilo i to nejcennější dříví, stromy, které držely stabilitu porostů (lesnicky řečeno „kostry porostů“). Těžilo se i v porostech 150 a víceletých. Když jsem ho na to při svém návratu do organizace upozornil, jako vrchní lesní inspektor, zděsil se a okamžitě provedl personální změny svých náměstků. Bohužel bylo už pozdě, protože za jeho zády bylo takto vytěženo za tři roky úmyslně v těchto nejcennějších porostech 144 000 m3 dříví! Tím byla výrazně narušena ekologická stabilita těchto porostů a následně orkán Kiryll během dvou dnů v lednu 2007 pokácel skoro 1 milion m3 dříví, viz v pořadu ČT 2 Přidej se Zachraňte Šumavu. Z toho bylo ještě v tom samém roce zpracováno 755 977 m3 a zbývající bylo z rozhodnutí ministra Bursíka ponecháno nezpracováno a následné kůrovcové kalamitě. Osobně jsem pana ministra i ředitele parku Ing. Krejčího, který nastoupil místo odvolaného Ing Pavlíčka varoval, že smrkové lesy v nižších polohách nejsou horské smrčiny a že bude následovat zbytečná další kalamita s rozsáhlými holinami (ty dosud nechce současný ředitel Hubený zalesňovat). Ředitel Krejčí zpracoval větrnou kalamitu a následovala kalamita kůrovcová, která zasáhla zejména okolní porosty ponechané nezpracované kalamity větrné, z roku 2007. Tedy za toto období těžil pouze kalamitní těžbu, kůrovec, vítr a nevytěžil jediný m3 úmyslné těžby. Za období 2008 až 2010 to bylo 813 403 m3 kalamitního dříví. V té době jsem jako vrchní lesní inspektor dělal i vedoucího kalamitního štábu a mohu doložit, o jaké podvody se snažil či dokonce udělal lesní personál a co následní ředitelé po odvolání ředitele Krejčího ministrem Drobilem, dokázali zamést pod koberec. Ze státního se asi podle některých může krást? A zejména pro velké firmy. Zároveň, jak jsou uvedena čísla v zápisech z kalamitních štábů, došlo k výraznému poklesu výskytu kůrovce na jižní části národního parku, v některých případech až na třetinu a z rozhodnutí zastupující ředitelky Ing. Šartnerové, jmenované ministrem Drobilem, bylo rozhodnuto ukončit činnost kalamitního štábu. Po odvolání ředitele Krejčího a dosazení ředitele Phdr Stráského a později Mgr. Mánka kalamitní těžby nadále klesaly a bylo vytěženo za roky 2011 až 2013 ještě 430 287 m3 kalamitního dříví. Ovšem i v takto vydrancovaném lese nastala touha po zisku a byl opět jmenován náměstkem Ing. Kozel, který nechal k tomuto množství dělat úmyslnou opět „výchovnou“ těžbu ve výši 84 419 m3. Ministr Brabec odvolal ředitele Mánka a jmenoval bývalého náměstka CHKO Mgr. Hubeného. Ten za dva roky 2014 a 2015 zpracoval celkem 102 400 m3 nahodilé těžby (kalamita již odezněla) a k tomu neváhal spolu s náměstkem Ing. Kozlem nechat vytěžit opět v těžbách úmyslných, jak říkají „výchovných“ dalších 153 973 m3. Pokud někdo shlédne kvalitu a zejména intenzitu těchto těžeb, které jsou v příkrém rozporu s Plány péče do roku 2010, co se týká technologie, způsobu a dalších, musí dát zapravdu řediteli Hubenému, který mi sdělil, že ví, že některé porosty „spadnou“ kalamitami. Tedy pod jeho vedením je připravována další kalamita a tedy způsob, jak se dostat k šumavskému dřevu.

 

Petr Ješátko st. (Autor je bývalý vrchní lesní inspektor Národního parku Šumava, nyní v důchodu).

Starší pořad Petra Ješátka pro Českou televizi Další články Petra Ješátka na našich stránkách jsou zde.

Další články na Občanském monitoringu k tématu Šumava si můžete přečíst zde.

V kategorii Šumava

Příspěvek četlo 1779 lidí.
Příspěvek zaslal/a Vitezslav Praks on 30.9.2016

1 Komentáře

  1. Lampert Horst 10.11.2017 17:10

    To je tak když VLÁDNOU ODBORNÍCI !

Diskuze ke článku

Jméno(povinné)

E-mail(povinné)

Web

Komentáře

Další příspěvky